Herci Jiří Mádl a Martha Issová natočili před volbami v roce 2010 video, ve kterém mladým lidem radili, jak přemluvit své prarodiče, aby nevolili levici. Razantní, místy vulgární klip vzbudil velkou nevoli zejména u těch, na které zprostředkovaně mířil: u starší generace. Soudě podle výsledků voleb navíc nezafungoval. Pokud chceme někoho přesvědčit, měli bychom postupovat jinak. A zjistit si, co přesvědčovaný považuje za důležité.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Řeč nebude o přemlouvání kvůli volbě té či oné politické strany. V Česku se už zhruba rok a půl projevuje jiný trend: tuzemským zastáncům Evropské unie začal vadit pověstný český euroskepticismus a rozhodli se své spoluobčany přesvědčit, že pro Česko je členství v EU naprosto zásadní věcí. A že czexit by byl naprostá blbost. "EU se v době migrační krize stala v běžné diskusi v Česku v podstatě sprostým tématem a sprostým slovem," říká Martin Buchtík, ředitel výzkumného ústavu STEM. Připomíná, že v roce 2016 členství v unii podporovala zhruba jen třetina lidí. Migrační krize ale skončila a ekonomice se daří, takže podpora unie vyskočila na současných 56 procent. Češi ale stále v rámci EU patří k těm vůbec nejskeptičtějším.

Unii teď sice lidé fandí o něco víc, ale ne z přesvědčení. Důvodem je hlavně to, že v médiích už tolik neslyší o nějaké krizi. "Ten vztah je mělký, nezakládá se na žádných hlubších postojích a může se velmi rychle změnit," upozorňuje Buchtík. A dokládá to konkrétním číslem − až 70 procent Čechů na EU nemá vyhraněný názor, jsou schopni se přiklonit na tu či onu stranu. Jsou tedy cílovou skupinou jak pro okamurovce či klausovce, tak pro ty, kteří se bojí, že skepse a nezájem by Čechy jednou mohly zavést na stejnou cestu jako Brity.

Přibývá aktivit různých spolků, univerzit a think-tanků politických stran, ale i jednotlivců, kteří jezdí po republice a přesvědčují Čechy, že v Evropské unii je jim nesrovnatelně líp, než kdyby jejími členy nebyli. Otázkou je, jestli to dělají dobře. Ústav STEM a Behavio Labs nedávno provedly velký průzkum a zjistily, že pomyslnou bábu nepřemluvíme argumenty, které zastánci unie obvykle používají. Asi nejčastěji mezi výhodami EU zmiňují volný pohyb, tedy možnost volně cestovat, pracovat či studovat v zahraničí. A taky odtamtud volat za stejné ceny jako doma. Tyto argumenty ale u velké části lidí jednoduše nefungují. "V momentě, kdy tu máte 28 procent domácností, které nemají úspory nad 10 tisíc korun − což znamená, že nemají žádné úspory −, nemáte šanci těmto lidem vysvětlit, že cestování do zahraničí jim k něčemu je," říká Buchtík. Zhruba další třetina lidí sice do ciziny občas vyjede, ale tvrdí, že s nějakým čekáním ve frontě na dálnici by se klidně smířila.

Případ pro psychiatra? Jen zdánlivě

Zastánci EU většinou na lidi, které se snaží přesvědčit, vychrlí fakta a argumenty − jenže tento postup se míjí účinkem. To důležité zapadne. STEM a Behavio odhalily, že skoro polovina Čechů neví, že Česko z evropského rozpočtu dostává víc peněz, než do něj odvádí. To je průměr za celou populaci. Z lidí, kteří tvrdí, že jsou proti Evropské unii, tento fakt nezná více než 70 procent. Ne kvůli tomu, že by byli hloupější než ostatní. Ale prostě proto, že vytěsňují fakta, která se jim do jejich světonázoru nehodí. Což více či méně děláme všichni. "V bitvě na sociálních sítích nebo v diskusi u piva je ohánění se argumenty a fakty naprosto neefektivní. V příjemci to vyvolá pocit, že jste elitář, který ho chce poučovat. A to je největší problém zastánců Evropské unie: jsou vnímáni jako elitáři a i se tak chovají," konstatuje Buchtík.

O Evropské unii toho moc nevíme

Vztah české veřejnosti k Evropské unii

Jak Češi vnímají Evropskou unii: praxe vs. hodnoty

Ivan David, lídr kandidátky SPD v evropských volbách a původním povoláním psychiatr, možná vystupuje a mluví tak, jako by chtěl osobním příkladem dát za pravdu všem vtipům o duševním zdraví psychiatrů. Své cílové skupině ale ve skutečnosti prezentuje velmi jednoduchý příběh, který potvrzuje její postoje a předsudky. S fakty se přitom opravdu nezdržuje. Čímž nemá být řečeno, že by zastánci unie měli lhát. Ale měli by také být schopni prezentovat příběh.

Podle sociologů lidé na EU velmi oceňují, že je nástrojem pro spolupráci evropských zemí. "Nikdy jsme tady lepší nástroj neměli, nemáme a v dohledné době mít nebudeme," shrnuje Martin Buchtík to, co podle něj oceňují lidé bez rozdílu vzdělání či věku. Skutečnost, že evropské státy spolupracují, vítají i ti občané, kteří unii rádi nemají. Když se v rámci výzkumu, který Buchtík vedl, jeho kolegové občanů ptali na pozitivní asociace spojené s Evropskou unií, prakticky všichni odpovídali, že si uvědomují, že evropská spolupráce přináší, aspoň části z nich, větší prosperitu. Výrazně větší důraz pak kladli na to, že v EU žijí bez válek. Je tedy evidentní, že Češi chtějí, aby se EU věnovala zásadním tématům, jako je právě zajištění bezpečnosti.

Tady ovšem nastává známý paradox: unie by podle občanů měla řešit bezpečnost, ovšem lidé už jí k tomu nechtějí dát pravomoci, protože ty jsou dnes z velké části národní a jejich přesun na evropskou úroveň si lidé nepřejí.

Průzkumy také ukazují, že pro občany jsou velmi důležité zcela praktické věci, například fakt, že v EU neexistuje problém padělaných léků. Díky společnému evropskému systému povolování a kontrol se navíc léky dostávají na trh, včetně toho českého, mnohem rychleji, než kdyby si je každá země zajišťovala sama. Na tato pozitiva evropské spolupráce je třeba upozorňovat, protože jednoznačně fungují.

Co naopak nefunguje vůbec, je strašení, například czexitem. A nemusí jít o zveličování, stačí prosté konstatování jeho velmi pravděpodobných důsledků, mezi něž by nejspíš patřil odliv zahraničních firem, které tu dávají práci stovkám tisíc lidí. "Potenciální hrozby na českou veřejnost nefungují. Velká část lidí se bojí už teď a hrozby odchodu jejich strach jen posilují," vysvětluje Buchtík. Ve vyděšených lidech se pak utvrzuje přesvědčení, že by Česko raději mělo zpřetrhat všechny vazby s okolním světem a uzavřít se do sebe.

Čau lidi! Dneska vám napíšu něco o EU

Naprosto zásadní roli v tom, co si Češi myslí a budou myslet o EU, mají politici. "Jejich vliv na veřejné mínění je obrovský," potvrzuje Buchtík.

Ze sociologických výzkumů jasně vyplývá, že jsou pro veřejnost hlavním referenčním bodem, a to i proto, že většina médií nemá redaktory, kteří se EU věnují systematicky, a tak často jen přejímají prohlášení politiků. "Kdybych měl jmenovat jednoho politika, tak je to jednoznačně Andrej Babiš. To je člověk, který nastoluje témata, udává základní postoje, a ti ostatní na něj v podstatě reagují. S Evropou to může být dost podobně," tvrdí Buchtík. A dodává, že je naprosto klíčové, jestli Babišův až dosud relativně pozitivní postoj k EU nezmění audity Evropské komise týkající se jeho střetu zájmů a čerpání evropských dotací skupinou Agrofert. Předběžné verze auditů jsou pro Babiše, jak známo, zdrcující. Pokud do kolonky "kampaň" připíše i Brusel a spolu se svou skvěle fungující PR mašinou se podle toho zachová, pak to může jít se vztahem Čechů k Evropské unii z kopce mnohem rychleji, než bychom čekali.

O Evropské unii toho moc nevíme

Vztah české veřejnosti k Evropské unii

Jak Češi vnímají Evropskou unii: praxe vs. hodnoty