Kůrovcová kalamita kulminuje. V loňském roce bylo podkorním hmyzem napadeno podle statistického úřadu zhruba 15 milionů kubických metrů smrků, letos by to podle odhadů mohlo být až 50.

Už dnes je přitom na trhu s dřívím velký převis nabídky dřeva nad poptávkou. Podle informací ministerstva zemědělství jde zhruba o milion kubíků ve skladech těžebních firem a dalších osm set tisíc kubíků ve skladech Lesů České republiky, které spravují téměř polovinu tuzemských lesů. Majitelé lesů i obchodníci mají problém dřevo vůbec prodat. Stát proto chystá opatření na podporu trhu. Jedním z nich je i podpora spalování kůrovcového dřeva v elektrárnách formou změny vyhlášky ministerstva průmyslu. Změnu má resort již připravenou.

Tento článek patří do placené sekce.

Pro vás jej odemknul někdo, kdo má předplatné.


Pokud budete předplatitelem, budete moci stejným způsobem odemykat placené články i pro své přátele.
A získáte i řadu dalších výhod.

Dnes je podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů omezena na dřevo do průměru sedmi centimetrů. Rozměrový limit by měl nově zmizet. "V případě změny vyhlášky k 1. červenci 2019 by bylo potřeba zvýšit podporu pro výrobce elektřiny o 600 milionů korun v roce 2019 a o 1,2 miliardy v roce 2020," uvádí náměstek ministra průmyslu pro energetiku René Neděla s tím, že o změně ještě není finálně rozhodnuto.

S návrhem na podporu spalování přišel v prosinci resort zemědělství. Podle informací HN byla zvažována i možnost, aby zmíněný obnos dostali přímo vlastníci lesů. Peníze by se tak dostaly do rukou těch, kteří je potřebují, přímo, a ne skrze energetické firmy.

Ministerstvo zemědělství o tom však v tuto chvíli podle svého mluvčího Vojtěcha Bílého neuvažuje. Pro majitele kůrovcem zasažených lesů připravuje jinou podporu − tři miliardy korun na znovuzalesnění kalamitních holin.

Tuto dotaci v současnosti schvaluje ministerstvo a Evropská komise.

Podle Neděly odhad potřebných financí na podporu spalování drceného dřeva − štěpky − vychází z informací od energetického sektoru. Ten by mohl na základě změny vyhlášky spálit o 560 tisíc tun, tedy necelý milion kubíků, více.

"Tento krok sám o sobě odbytovou krizi nevyřeší, nicméně může přispět k přípravě na nadcházející období postupující kůrovcové kalamity a jejímu řešení," uvádí Bílý z ministerstva zemědělství.

S energetickým využitím dřeva mělo pomoci i snížení daně z přidané hodnoty na palivové dříví. To bylo zahrnuto poslaneckým pozměňovacím návrhem do právě projednávané novely zákona o DPH. Tato změna však ve sněmovně neprošla. Zákonem se bude dále zabývat Senát.

Dalšími kroky, které by podle odborníků výrazně pomohly trhu s dřívím, je podpora místního zpracování dřeva a také využívání dřeva ve stavebnictví.

1,2 miliardy korun

ročně má stát podpora spalování kůrovcového dřeva v elektrárnách.

Pokud by změna nastala už od poloviny letošního roku, šlo by o 600 milionů.

"To nemůže řešit ministerstvo zemědělství, ale ministerstvo průmyslu, které v rámci kalamity absolutně zaspalo," upozorňuje nezávislý lesní odborník Aleš Erber.

Podle něj je potřeba podporovat menší a střední pily a prolomit limit na výškové stavby ze dřeva.

"V Rakousku roste devadesátimetrový mrakodrap ze dřeva, v Tokiu má měřit tři sta padesát metrů. My tu můžeme stavět maximálně do výšky dvanácti metrů, protože nás omezují bezpečnostní vyhlášky," dodává Erber.

Ministerstvo průmyslu už rozšířilo možnost bezúročných úvěrů pro zpracovatele kůrovcového dřeva. Na situaci plánuje reagovat i dalšími opatřeními. "Rádi bychom iniciovali změny v legislativě a technických normách, které by vedly k vyššímu využívání dřeva ve stavebnictví," uvedla Lucie Švehlová z tiskového oddělení MPO.

Konkrétně by se mělo jednat o změnu požárních předpisů. Právě ty jsou podle Erbera hlavní překážkou pro stavbu výškových budov ze dřeva. Podle expertů ale mohou další kroky přijít příliš pozdě. Až se kůrovcová kalamita zklidní, bude dřeva pravděpodobně naopak nedostatek.

Těžba dřeva v ČR loni kvůli rozsáhlé kůrovcové kalamitě vzrostla o třetinu na historicky nejvyšších 25,7 milionu metrů krychlových. Drtivou většinu těžby v objemu 23 milionu metrů krychlových tvořila nahodilá těžba, kam spadají těžby kůrovcového dřeva či dřeva zničeného povětrnostními vlivy. Nejvíc je kalamitou postižena Morava. Data o loňské těžbě v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

"Samotná nahodilá těžba byla v loňském roce vyšší než celková těžba v jakémkoliv předchozím roce. Příčinou je kombinace několika faktorů, mezi nejvýznamnější patří velké sucho a napadení stromů hmyzími škůdci," řekl Jiří Hrbek z odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí ČSÚ.

Regionálně byly největší těžby na Vysočině, kde dřevorubci vytěžili 3,8 milionu metrů krychlových dřeva. Následovaly Jihočeský kraj s 3,4 milionu m3, Olomoucký kraj s 3,4 milionu m3 a Moravskoslezský kraj se třemi miliony m3.

"Nejvíce postižena kalamitou byla a je Morava, ale situace se výrazně zhoršila i na Vysočině a v Jihočeském kraji," uvedli statistici.

Z jednotlivých dřevin se nejvíce těžil smrk, jehož podíl na těžbě dosáhl 87,2 procenta. Za smrkem následovaly borovice s podílem 4,4 procenta a buk s 2,5 procenta. Těžba listnatých dřevin zaujímala necelých šest procent z celkového objemu.

Umělé zalesnění loni vzrostlo o 6,4 procenta na 21 200 hektarů. Zvýšil se podíl listnatých dřevin na 44,7 procenta, což podle statistiků souvisí s kalamitou a měnícím se přístupem lesníků k hospodaření v lesích. Stále nejvíce se však zalesňuje smrkem, loni na smrk připadlo 36,8 procenta zalesnění. Následovaly buk s 22,4 procenta a dub s podílem 14,1 procenta. Při zalesňování lesníci spotřebovali 133,2 milionu sazenic, z toho podíl listnáčů činil 55,9 procenta.

Plocha lesních pozemků loni mírně vzrostla a ke konci roku 2018 lesy zabíraly 2 673 392 hektarů. Z nich téměř polovina patřila státnímu podniku Lesy České republiky.

Související

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností sdílet přátelům.

Vyzkoušejte předplatné HN+