Lidé, kteří v loteriích, sázkách nebo třeba při pokeru vyhrají více než sto tisíc korun, budou muset nově podle návrhu ministerstva financí zaplatit srážkovou daň 15 procent. Ministryně Alena Schillerová (za ANO) tím de facto zavádí novou daň. Dosud byli výherci hazardních her od placení daně z příjmů fyzických osob osvobozeni. Návrh chce Schillerová v příštím týdnu přidat k balíčku, který kromě vyššího zdanění hazardu zvyšuje spotřební daň na tabák či líh. Materiál v pondělí schválila vláda a nyní zamíří do sněmovny. Změny by měly začít platit příští rok.

Tento článek patří do placené sekce.

Pro vás jej odemknul někdo, kdo má předplatné.


Pokud budete předplatitelem, budete moci stejným způsobem odemykat placené články i pro své přátele.
A získáte i řadu dalších výhod.

"Domníváme se, že neexistuje žádný důvod, aby příjmy plynoucí z hazardu byly, na rozdíl od ostatních příjmů, osvobozeny od daně," říká mluvčí ministerstva Anna Fuksová.

Návrh na zavedení daně z výhry nad 100 tisíc korun vzniká podle informací HN narychlo. Úředníci k jeho vypracování dostali zadání minulý čtvrtek, tento týden v pondělí po zasedání vlády už Schillerová novinku veřejně oznámila. Tím pádem se už k ní nemohl v připomínkovém řízení nikdo vyjádřit, návrh se tak může změnit až ve sněmovně. Schillerová zatím nechce říct, jak přesně budou nová pravidla pro zdanění výher nad sto tisíc korun vypadat. Podle zdroje z ministerstva financí by se ale daň měla počítat z výhry včetně částky, kterou hráč do sázky vložil.

Podle kritiků návrhu ale není jasné, jak se výhra u jednotlivých her bude počítat a především kontrolovat. Stejný názor mělo ještě před čtyřmi lety i ministerstvo financí. Úředníci tehdy v analýze dopadů zákona o dani z hazardních her tvrdili, že bez spuštění celostátní databáze, do níž by se všichni hazardní hráči přihlásili, nebude možné vyplacené výhry kontrolovat. Databáze dosud spuštěna není. "U většiny hazardních her je problematické definovat pojem výhra," uvádějí v dokumentu z roku 2015.

Před zdaněním výher proto tehdy ministerstvo varovalo. "Všeobecné zdaňování výher na úrovni výherců je prakticky neuskutečnitelné," stojí v materiálu. "V úvahu by tento přístup přicházel pouze u vybraných druhů hazardních her a výher přesahujících předem stanovenou výši, nad kterou by dopad pro veřejné rozpočty předčil administrativní a finanční náročnost správy nově zaváděné daňové povinnosti. Takové řešení však nelze považovat za systémové a zcela spravedlivé a v praxi by mohlo vést k přeskupení hazardního trhu či posilování tendencí účastnit se hazardních her ve státem neregulovaných prostředích," varovali tehdy úředníci ministerstva.

Návrh kritizují především provozovatelé kasin. "Tato nová daňová povinnost je v praxi nekontrolovatelná a přinese jen chuť hráčů hrát v černé nezdaněné zóně a další obcházení neúčinných daňových zákonů," říká David Huspeka, výkonný ředitel skupiny Rebuy Stars.

V Česku roste počet sázek i objem výher

Česku lidé loni prosázeli rekordních 249,5 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více. Objem vyplacených výher vzrostl o 18,4 procenta na 218,2 miliardy korun. Hrubé příjmy sázkových firem meziročně klesly o 21,4 procenta na 31,3 miliardy korun. Vyplývá to z údajů Generálního finančního ředitelství.

Největší podíl, téměř tři pětiny, připadal stejně jako v roce 2017 na technickou hru. Tato kategorie zahrnuje především automaty. Loni se na nich v Česku prosázelo 144,5 miliardy korun, meziročně o 10,9 procenta více. Evidentní je přesun hráčů z heren na internet. Zatímco objem peněz vložený do automatů v hernách loni meziročně klesl o 11,5 procenta na 101,4 miliardy korun, na internetu se zvýšil o 175 procent na 43,1 miliardy korun.

Podle údajů ministerstva financí v Česku klesl na konci loňského roku počet heren meziročně více než o třetinu na 1801. Proti začátku roku 2012 se snížil o tři čtvrtiny. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) je to důsledek fungování zákona o hazardních hrách, který platí od roku 2017. V hernách zavedl dvoustupňové povolovací řízení a omezil takzvané zvláštní provozní režimy, tedy hazard v restauracích, barech nebo na benzinových pumpách. U on-line her zavedl povinnost registrace na pobočkách.

Kurzové sázky loni tvořily 27,8 procenta všech sázek. Jejich objem meziročně vzrostl o 7,6 procenta na 69,5 miliardy korun. Na kamenných pobočkách stoupl o 8,2 procenta na 6,3 miliardy, na internetu o 7,5 procenta na 63,2 miliardy korun.

Následovala živá hra, kam spadají například ruleta, kostky nebo poker. Na tuto kategorii připadalo 8,4 procenta všech sázek. Objem se meziročně zvýšil o čtvrtinu na 21,1 miliardy korun.

Objem sázek v loteriích, jako je například Sportka nebo stírací losy, loni meziročně vzrostl o 17 procent na 14,5 miliardy korun. Jejich podíl na celkových sázkách se mírně zvýšil na 5,8 procenta.

Na ostatní kategorie, jako například bingo, tomboly nebo turnaje malého rozsahu, připadalo necelých 0,1 procenta.

Výnos daně z hazardních her plynoucí do veřejných rozpočtů meziročně klesl o pětinu na 9,7 miliardy korun. Podle GFŘ nemusí jít o konečnou částku, po doměření daně se ještě může změnit.

Související

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností sdílet přátelům.

Vyzkoušejte předplatné HN+