Sloupek Miloše Čermáka: Teorie monoklu. Jak získat respekt ostatních mužů a ženám připadat sexy, nebo aspoň té vlastní

Hrozně se smáli, ale zároveň bylo vidět, že mají oči plné soucitu a porozumění.

Ale až později, vlastně až po návratu do Prahy, jsem si uvědomil, že monokl je dobrý ještě v jednom. U ostatních mužů vám v podstatě automaticky zjedná respekt. To je v dnešní době těžké. Poznat na první pohled borce, do kterého byste se neměli navážet, v podstatě nelze.

Tak jistě, když má široký slovanský obličej, široká ramena a ruský přízvuk, je jasné, že se s ním o parkovací místo hádat nebudete. Ale dalších poznávacích znamení je málo.

U průměrného muže nevíte, co se stane, kdybyste se mu náhodou nelíbili. Jestli vám bez varování napálí jednu na solár, anebo vás obejme a rozpláče se, protože mu v garsonce uschly pokojové květiny a jeho psychoanalytik se k němu chová odtažitě.

Žijeme ve světě, kde je pravděpodobnější to druhé.

Za mých mladých let se tvrdí borci poznali podle tetování, protože to byli buď bývalí vězni, nebo uprchlí vězni, případně námořníci. Dneska má tetování kdekdo, včetně vychrtlých veganů v Karlíně, kteří sedí na zahrádce před ovocným barem a pijí slámovým brčkem mangový džus.

Respekt může vzbudit možná ještě tak tetování na čele, pod okem či na ušním lalůčku, a pokud možno s pravopisnou chybou. Ale těch je málo.

Monokl je proto jedním z mála jasných, skoro bych řekl ultimátních signálů, že si s vámi není radno zahrávat. Nepochybně je vždy možnost, že jste někdo jako já a přivodili jste si zranění svou nešikovností. Ale kdo by to chtěl riskovat?

Můžete se utěšovat i tím, že nebezpečnější je člověk, který dotyčnému monokl udělal, ale také to jsou tak trochu těšínská jablíčka. Monokl zkrátka jasně říká: "Jsem na obličeji muže, který případné problémy řeší rázně a rychle."

A když sami monokl máte, tak to vycítíte.

Například mě během jednoho týdne snad pětkrát někdo oslovil "šéfe!", což se mi mnoho let nestalo.

"Šéfe, dáme do toho americana jeden šot, anebo dva?" zeptal se mě barista ve Starbucks na Křižíkově. A než jsem stačil odpovědět, řekl "Dám vám tam dva, šéfe, a naúčtuju jenom jeden" a ukázal mi vztyčený palec, jako že jsme v pohodě a všechno dobrý.

Jak monokl působí na ženy, jsem úplně detailně nezjistil. To se po padesátce vůbec špatně zjišťuje. Co jsme ve dvaceti v tramvaji jasně vnímali coby zamžený pohled plný platonické touhy, považujeme v pozdějším věku za soucitnou grimasu, prozrazující pochyby, zda vás dotyčná má, anebo nemá pustit sednout.

Byť nejpravděpodobnější je, že v obou případech jde o prostý pohled do blba. Což monokl moc nezmění.

Manželka mi říkala, že vypadám sexy. Ale to po 27 letech manželství může znamenat cokoliv. Nejpravděpodobněji to, že vypadám divně, ale že by se i k téhle vizáži našla nějaká kategorie na Pornhubu.

Mimochodem, když jsme u žen, musím zdůraznit, že rada "Pořiďte si monokl!" platí VÝHRADNĚ pro muže. U žen je to přesně naopak. Žena s monoklem je na nejlepší cestě zničit život jak sobě, tak zejména svému partnerovi.

Když se mě lidé v hotelu ptali, jak jsem si monokl přivodil (ano, to je vždycky první otázka!), odpovídal jsem bezstarostně, že šlo o domácí násilí.

Vždycky se hrozně smáli, plácali mě po ramenou a na mou ženu vrhali obdivné pohledy. Samozřejmě mi nevěřili. A i kdyby ano, stejně si myslím, že by ženu schopnou udělat manželovi na obličeji monokl jak z učebnice spíše skrytě obdivovali.

Nehledě na to, že každého napadne, že se to mohlo stát při divokém sexu.

Scénář událostí by ovšem byl značně odlišný, pokud by při běhu upadla moje žena.

Žádné zástupy hotelových hostů by se k nám nehrnuly. Monokl na ženském obličeji je oním příslovečným slonem v místnosti. Všichni předstírají, že tam není, ale zároveň svou přítomností způsobuje napětí, které by se dalo krájet.

Narazili bychom na hradbu neupřímných úsměvů a vyhýbavých pohledů. Tedy do momentu, než bych si odskočil se vyčůrat. Pak by se všichni k ženě nahrnuli a snažili by se ji přesvědčit, ať ode mě proboha odejde a že čím dřív si přizná, že je v neudržitelné situaci, tím lépe.

Kdyby jim řekla, že upadla při běhu, podívali by se na sebe, hlasitě by si povzdechli a ta Angličanka, která mi nabízela větrové bonbony, by mou ženu vzala za ruku a řekla by: "Drahoušku, SAMOZŘEJMĚ že jste upadla při běhu. Ale slibte mi, že hned po návratu z dovolené zavoláte právníka, ano?"

Když jste muž a vaše žena má monokl, nemůžete udělat nic, aniž by to vzbudilo podezření. Když vezmete ženu za ruku a políbíte ji, lidé zavrtí nevěřícně hlavou se slovy: "No to je tedy psycho, v noci ji zmlátil a teď tady budou hrát divadélko!"

A když se s manželkou mírně poškorpíte při objednávání vína k večeři, protože ona by chtěla bílé a vy červené, budou říkat: "Jen se na ně podívejte, oni se hádají neustále. Má snad ještě někdo nějaké pochyby, jak se to stalo?"

Když se muž chová jako vždy, vypadá to jako křečovitá snaha o normálnost. Taková je symbolická síla monoklu! Tím spíš, že platí, že normálně se prostě chovat nemůže. To je stejné, jako kdybyste chtěli, aby se normálně choval řidič, který zjistí, že vedle něj v pruhu jede policejní auto a oba muži v uniformách ho upřeně pozorují.

S tím nic nenaděláte, marná sláva.

Ženy, dávejte na sebe pozor. A muži, vy se nebojte si monokl čas od času pořídit.

Třeba by v této věci mohla existovat nějaká nabídka. Víte, jak někdy lidé na ulici nabízejí objetí zdarma a mají cedule s nápisem "FREE HUGS!"? Mohli by je doplnit chlápci z posiloven a s cedulemi "FREE PUNCHES!".

Dají vám pěstí do obličeje a pak vás vezmou kolem ramen a řeknou: "Teď to bolí. Ale bude z tebe jiný člověk!"

Modřina pod okem vnese do vašeho života jiskru.