Zeptejte se zástupců českých firem, diplomatů nebo třeba úředníků, kteří se věnují Evropské unii. Všichni vám řeknou, že čeští europoslanci dělají dobrou práci a mají vliv. Samozřejmě se najdou výjimky. Celkově vzato ale makají, tvrdě a nekompromisně, jak by řekl klasik. Sorry jako.

Ne, evropské volby zítra a pozítří nebudou o tom, jak si jednotlivé strany představují českou roli v Evropské unii, jak by chtěly EU změnit a kde by pro to chtěly najít spojence. Dominují domácí témata. Případně dvojí kvalita potravin, přičemž debata o ní je hodně zkreslená. Představme si ale aspoň na chvíli, že by evropské volby byly opravdu o Evropské unii a o Evropském parlamentu. Nikoliv o tom, jestli máte rádi Babiše, nebo ho nenávidíte, nebo jestli si myslíte, že za všechno může Kalousek. Pro tento případ nabízím stručný návod, jak se rozhodnout. Pro a proti u stran, které mají aspoň nějakou šanci, že jejich kandidáti překročí pětiprocentní hranici. Jsou seřazeny podle jejich síly v české Poslanecké sněmovně.

Hnutí ANO

Pro: Dita Charanzová a Martina Dlabajová, současné europoslankyně za ANO, jsou nepochybně velmi kvalitní. I další kandidáti jsou skutečně kompetentní, například Ondřej Kovařík, číslo šest. Dopředu se vesměs dostali lidé, kteří EU rozumí, nikoliv ti, kteří s ní nikdy neměli co do činění a volitelná místa by si "vyšlapali" na náměstích dlouholetým rozdáváním koblih. Pokud ANO získá hodně mandátů, bude hodně silné v liberální frakci ALDE, jejímž je v Evropském parlamentu členem. ALDE přitom bude téměř jistě součástí většinové koalice, nejspíš se spojí s europoslanci francouzského prezidenta Macrona. ANO má celkem slušný evropský program. Respektive, mohlo to dopadnout mnohem hůře, říkají zasvěcenci.

Jak volit?

Volby do Evropského parlamentu se v Česku konají 24. a 25. května 2019.

V pátek od 14:00 do 22:00 a v sobotu od 8:00 do 14:00. Výsledky budou celoevropsky zveřejněny v neděli 26. května před půlnocí. Analýzy výsledků lze očekávat tedy až v pondělí 27. května ráno.

Volit je možné pouze jednu politickou stranu a na kandidátce lze zaškrtnout maximálně dva kandidáty.

Proti: Výše zmíněné je teorie. Jak ale bude vypadat praxe? ANO není standardní politickou stranou. Když Andrej Babiš zavelí, ANO se může z ALDE rychle odebrat jinam. Není tajemstvím, že Babišovi imponuje Viktor Orbán. Pokud Orbána vyloučí jeho frakce Evropská lidová strana, nebo z ní odejde, jistě bude hnutí ANO lákat k sobě. Babiš tento týden HN řekl, že v ALDE zůstane. Netají se však tím, že s ostatními premiéry, kteří do této frakce patří, se na spoustě věcí neshodne. Namátkou jde o migraci nebo o boj s klimatickými změnami. Tyto spory se mohou vyhrotit až k roztržce. I kdyby ANO z frakce neodešlo, jeho vliv se sníží, pokud bude zastávat postoje, které budou v rozporu s většinovým míněním ve frakci.

ODS

Pro: Většina v Evropském parlamentu je tradičně naladěná velmi prointegračně. Když Evropská komise navrhne třeba snižování emisí CO2, europoslanci chtějí víc a rychleji. "Musíme být ambiciózní," zní mantra. Pokud si myslíte, že je to kontraproduktivní a integrace jde příliš rychle a příliš daleko, je pro vás ODS tou správnou volbou. V kampani navíc utlumila hlasy, které buď otevřeně zpochybňovaly smysl českého členství, nebo s tímto nápadem aspoň flirtovaly.

Proti: Bez ohledu na konkrétní ideový obsah je tu otázka, s kým ho ODS bude prosazovat. Z frakce ECR, v níž v Evropském parlamentu sedí, po brexitu zmizí britští konzervativci. Zůstane ultrakonzervativní polská strana Právo a spravedlnost a pár více či méně okrajových jednotlivců. Z ECR bude "polská" frakce, navíc Právo a spravedlnost má kromě odporu k migraci s ODS jen velmi málo programové shody. Do frakce už vstoupila fašizující italská strana Bratři Itálie nebo nizozemské Fórum pro demokracii, které chce odejít z EU. Vliv takového slepence bude pramalý.

Piráti

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Pro: Piráti se jasně staví proti tomu, aby EU tolerovala porušování zásad právního státu, což můžeme nyní sledovat v Polsku a v Maďarsku. Trvají taky na čtyřech základních svobodách nebo na tom, aby velké internetové firmy platily daně tam, kde podnikají, což se dnes v podstatě neděje. Jednou z jejich priorit je boj se změnami klimatu. Program pirátů tedy není jen o svobodném internetu nebo o podpoře moderních technologií.

Proti: Piráti nechtějí říct, ve které frakci v Evropském parlamentu usednou. To je skoro až podvod na voličích, protože to, v jaké frakci strana sedí, do značné míry určuje, jaký má vliv. Piráti nejspíš skončí u Zelených, kteří jsou na evropské úrovni hodně vlevo. Jsou například velkými kritiky volného obchodu, což je přitom pro českou ekonomiku, závislou na vývozu, jedno ze zcela klíčových témat.

SPD

Pro: Fakt se snažím přijít na nějaký argument. Četl jsem, co má strana o EU na svém webu, co o ní říká Tomio Okamura a další představitelé. Jde ale o snůšku nesmyslů a nepravd.

Proti: Pomiňme teď ty nesmysly a nepravdy. Je faktem, že SPD je momentálně radikálnější než její spojenci v Evropské parlamentu, tedy Marine Le Penová nebo Matteo Salvini. Ti už dávno nehlásají, že by jejich země měly z EU nebo z eurozóny odejít. Ta frakce bude jistě krásně fungovat, třeba až Salvini předloží požadavek, aby ostatní země od Itálie povinně převzaly všechny migranty včetně těch ekonomických. Ale co, SPD si v Evropském parlamentu zanadává na EU a fakt, že nic neprosadí, svede na Sorose.

KSČM

Pro: Stejně jako římský bůh Janus i KSČM má v Evropském parlamentu dvě tváře. Produkuje obvyklou dávku rétorických cvičení o EU ovládané velkokapitálem a lobbisty, jež zadupává do země pracující, kteří v potu tváře za směšnou mzdu dřou, aby nasytili rodinu. V realitě ale komunistická lídryně Kateřina Konečná funguje velmi pragmaticky. Unii rozumí a české firmy i diplomaté si pochvalují, že je s ní velmi dobrá spolupráce, když jde o pozměňovací návrhy ohledně konkrétní legislativy.

Proti: KSČM se nám, zdá se, radikalizuje. Konečná před volbami prohlásila, že dává unii tři roky − pokud se zásadně nezmění k lepšímu, byla by prý pro czexit. Věřme, že to je jen výkřik v žáru předvolební kampaně. Za Konečnou jsou navíc na kandidátce KSČM lidé, kteří, obávám se, skutečně věří na třídní boj a svržení kapitalismu. KSČM je v Evropském parlamentu v radikálně levicové frakci GUE/NGL. Shoda jejich postojů s prioritami české evropské politiky je ještě nižší než u evropských Zelených.

ČSSD

Pro: Od sociálních demokratů nehrozí žádné nepříjemné překvapení. Je jasné, že zase usednou do vlivné socialistické frakce S&D, kandidují za ně lidé, kteří se v Evropském parlamentu osvědčili − to platí o jedničce kandidátky Pavlu Pocovi i dvojce Olze Sehnalové. Lídr z minulých eurovoleb Jan Keller odchází tam, kam patří, tedy do zapomnění. ČSSD bude prosazovat své tradiční priority, například větší zdanění internetových gigantů, ochranu spotřebitele nebo důraz na sociální dimenzi evropské integrace.

Proti: Strana oproti minulosti určitě oslabí a ve velké socialistické frakci se bude ztrácet. Kolik bude mít europoslanců, jednoho, dva? Nebo tři, kdyby se stal zázrak? To bude mezi více než 150 ostatními socialisty zanedbatelné. Europoslanci za ČSSD nebudou mít příliš velkou šanci na to, že by dostávali na starost nějakou důležitou legislativu, aby ji tak mohli měnit podle svého přesvědčení.

KDU­-ČSL

Pro: Strana je pevnou součástí Evropské lidové strany, tedy největší a nejvlivnější frakce v Evropském parlamentu. A, jak bylo řečeno, v europarlamentu mají vliv jedině ti, kteří sedí ve vlivné frakci. Lídr lidovecké kandidátky Pavel Svoboda má velmi dobré renomé. Koneckonců, podařilo se mu to, co zatím žádnému českému europoslanci − celé volební období předsedal jednomu z parlamentních výborů, konkrétně výboru pro právní záležitosti.

Proti: Podobně jako v případě ČSSD i lidovců bude málo. V Evropské lidové straně tak budou ještě ztracenější než sociální demokraté u socialistů. V tomto volebním období měli lidovci ve své frakci společný klub s TOP 09, což samozřejmě jejich vlivu velmi napomohlo. Pokud ale tento klub vznikne znovu, jak funkční bude, když se tyto strany nedokázaly domluvit na společné kandidátce a do voleb jdou každá zvlášť? Spory mezi malými bývají, jak víme, ty nejostřejší.

TOP 09 a STAN

Pro: Tyto strany kandidují společně, což je na dnešní do krve rozhádané politické scéně samo o sobě hodnotou. Jejich program pro evropské volby patří mezi ty nejpropracovanější. Oslovit by měl ty voliče, kteří jsou pravicoví, pro volný obchod a podporu podnikání, ale přitom si nemyslí, že EU je novým Sovětským svazem. Protože vědí, že ta nejhorší regulace, která svazuje byznys, je domácí a nemá s EU nic společného.

Proti: Argumenty proti jsou podobné jako u lidovců. Pokud by s nimi TOP 09 a STAN opět vytvořily společný klub, budou mít v Evropské lidové straně jistý vliv. Pokud ne, budou zcela nevýznamní. Lídr kandidátky Jiří Pospíšil rozhodně nepatřil mezi nejvýkonnější české europoslance. Na druhou stranu to otevřeně deklaroval už na začátku mandátu, když řekl, že pro něj primární zůstává česká politická scéna, nikoliv evropská.

Hlas

Pro: V jednom z průzkumů Hlasu vyšlo, že by ho volila čtyři procenta lidí, takže ho do přehledu v rámci korektnosti taky zahrneme. Pavel Telička a Petr Ježek, oba europoslanci za Hlas, patří k nejlepším. Hlas má taky asi nejpropracovanější program ze všech stran. O kompetenci jeho hlavních kandidátů nemůže být pochyb. Hlas by zamířil do frakce ALDE posílené o Macrona, která, jak už bylo řečeno, bude v rámci Evropského parlamentu velmi vlivná.

Proti: Pokud Hlas uspěje, bude nejspíš mít jednoho, maximálně dva europoslance. To je málo. Telička s Ježkem dřív reprezentovali hnutí ANO, ale rozešli se s ním. Teď nechme stranou, jestli mají pravdu oni, nebo Babiš. Faktem však je, že z dřívějších hlavních evropských tváří hnutí se najednou stali tvrdými kritiky. Buď tedy jejich postoje nejsou úplně konzistentní, nebo jim začalo vadit něco, co jim dřív nevadilo. Anebo se prostě jen nevyznají v lidech, s nimiž se spojují. Ani jedno není příliš pozitivní.

Nové vedení EU se ustaví brzo po eurovolbách, domnívají se experti