Irové v první linii brexitu: Bojí se ekonomických následků odchodu z EU. Nejvíce dolehne na ně

Irsko v první linii

Další 2
fotografie

Obnovení kontrol na hranicích se Severním Irskem by navíc ohrozilo jedenadvacet let starou mírovou dohodu. Znesvářené strany severoirského konfliktu − probritští protestanti a proirští katolíci − se kromě jiného dohodly, že hranice mezi Irskem a Severním Irskem de facto zmizí. Neexistují žádné překážky v pohybu lidí ani zboží na celém ostrově. Zatím to platí. Při přejezdu hranice vlakem je z okna vidět málo rozdílů. Na severu nejsou na rozdíl od jihu názvy stanic a měst na dopravních cedulích psány dvojjazyčně v angličtině a irštině, ale jen v angličtině. A v kapse pípá mobil, když operátor esemeskou oznamuje Vítejte ve Velké Británii.

Absolutní priorita

Tři roky po referendu Britové stále neodešli. Jedním z důvodů je právě Irsko a jeho požadavek na takzvaný irský backstop, což se do češtiny přeneseně překládá jako irská pojistka. Záruka, že hranice se Severním Irskem zůstane otevřená. Návrh EU předpokládá, že Severní Irsko zůstane v celní unii a součástí jednotného evropského trhu. To však odmítají britští zastánci jednoznačného brexitu s tím, že Velká Británie by tímto způsobem zůstala k unii proti své vůli připoutaná. Proto premiérka Theresa Mayová neprosadila v Dolní sněmovně návrh dohody o brexitu. Stále tak hrozí takzvaný tvrdý brexit, který by okamžitě prodražil vzájemný obchod mezi Irskem a Británií.

Irská pojistka

◼ Protokol o Irsku a Severním Irsku známý jako irská pojistka je součástí jednání Británie s EU, protože ani jedna strana si nepřeje po brexitu obnovení hraničních kontrol na ostrově.

◼ Zachování otevřené hranice je naprostou prioritou irské vlády, za kterou se EU v tomto bodě postavila. Dublin se obává, že obnovené kontroly na hranicích ohrozí mír v Severním Irsku.

◼ Pojistka by začala platit tehdy, pokud by během případného přechodného období po brexitu nebyla uzavřena obecná dohoda o budoucích vztazích, která by rovněž zajistila zachování volného režimu na irské hranici.

◼ Při uplatnění pojistky by Británie zůstala v bezcelní zóně s EU, a Severní Irsko by navíc podléhalo některým pravidlům jednotného unijního trhu.

EU o opatření hovoří jako o dočasném.

◼ Část britských poslanců se proto obává, že Británie by kvůli tomu mohla na dlouhou dobu zůstat v unijních strukturách.

Na hlavním dublinském vlakovém nádraží Connolly jsou naproti automatu na jízdenky stojany. Lidé na nich najdou mapy města, jízdní řády, informace o různých akcích. Pro cizince jsou tu prospekty o pamětihodnostech Dublinu. Vše zadarmo.

Mezi tím vším "svítí" dvě brožurky, které sem jakoby nepatří. Jedna se jmenuje Brexit and You, druhá Brexit and Business. I touto formou irská vláda upozorňuje na problémy, které se blíží. "Konečná podoba obchodu s Velkou Británií ještě není jasná. Podmínky, za jakých bude zboží proudit přes letiště a přístavy, se ale změní. Všechny firmy, které obchodují s Evropskou unií a při přepravě využívají území Velké Británie, se musí připravit na nové procedury a nová pravidla. Budou se s nimi muset včas seznámit," uvádí se v brožurce. Zároveň je ale hned v první větě napsáno: "Zabránit návratu první, tvrdé hranice mezi Irskem a Velkou Británií, tedy mezi Irskem a Severním Irskem, je absolutní prioritou irské vlády."

Také v Irsku se konají tento týden volby do Evropského parlamentu. Dublin je plný billboardů s nápisy Europe, euroskeptické hlasy a hesla tady téměř chybí. Podle průzkumů je Irsko v tomto ohledu možná nejvíce proevropská země vůbec: členství v EU podporuje přes 90 procent Irů. Proti jsou zde spíš stoupenci extrémní levice.

"Irové si uvědomují, jak jim členství v Evropské unii diplomaticky a ekonomicky pomohlo. Předtím jsme byli v podstatě zemí třetího světa, ta změna od vstupu do Evropské unie v roce 1973 je obrovská. Evropská unie navíc v roce 1998 výrazně pomohla k uzavření mírové dohody v Severním Irsku a pomohla ji dodržovat. Brexit spíše Iry utvrdil v přesvědčení, že setrvání v unii je správné," řekl HN Andrew Gillmore z Institutu mezinárodních a evropských záležitostí v Dublinu.

Irové nejsou Angličani

Rozdíl mezi Angličany a Iry je v tomto směru obrovský. "Velká Británie a Irsko sice v roce 1973 společně vstoupily do Evropského hospodářského společenství (předchůdce EU, pozn. red.), ale s velmi odlišnými cíli a představami. Irsko bylo v klaustrofobní situaci, chtělo se do určité míry osvobodit od ekonomické závislosti na Británii. Británie jen nechtěla zůstat mimo hlavní proud evropské integrace. Bývalé impérium pak najednou muselo přijímat omezení odjinud. My jsme psychologicky byli součástí Evropské unie, Britové ne. Mnozí z nich ji prostě nepřijali za svou, na rozdíl od většiny Irů," míní Gillmore.

Ani migrace nepředstavuje pro Iry zásadní problém. Češka Petra Miletínová je v Dublinu už jedenáct let. Pracuje v porodnici a podílí se také na fungování české školy v hlavním městě. "Irové si na cizince zvykli a potřebují je. Kdyby všichni najednou v jeden den odešli, v Irsku by přestala fungovat polovina věcí," říká Miletínová

Mír v Severním Irsku garantovala v roce 1998 spolu s Londýnem a Bruselem právě Evropská unie. Poskytla finance na mnoho projektů. Obě strany severoirského konfliktu považovaly EU za nestranného, neutrálního hráče, což velmi napomohlo celému procesu a ekonomické obnově regionu. Severoirští farmáři dostávali z Bruselu dotace. Po brexitu tohle vše může skončit, i když Londýn slibuje, že ekonomicky bude Severní Irsko dál podporovat.

Uznávaným expertem na postavení Irska v Evropské unii je v Dublinu profesor Eunan O'Halpin. Působí na Fakultě historie dublinské univerzity Trinity College. Scházíme se před ní a jdeme do kavárny na snídani. Jako ve všech kavárnách v Dublinu jsou u pultu k dispozici i noviny, kde se na titulní straně píše, že v červnu se chystá na návštěvu Irska americký prezident Donald Trump. "Je to strašné, v jaké krizi politických elit a důvěry v politiky se nyní nacházíme. Nejen v Evropě. Nemyslel jsem si, že něco takového může nastat. Já už jsem starý, ale mám obavu o své děti a vnuky," přiznává profesor.

Nad snídaní pak přemítá o brexitu: "Jsem pesimista. Nechápu, jak někdo může říkat, že brexit bude malý, nebo dokonce žádný problém. I takzvaný jemný brexit s dohodou a malými cly bude problém. Do Velké Británie vyváží Irsko mnoho potravin. To je citlivá věc, mohou nastat nějaké fronty, nějaká prodlení, nějaká omezení. Prostě v každém případě tady bude hranice, která dosud nebyla. Hranice mezi Evropskou unií a Británií," říká O'Halpin.

Britové jedí irské maso a houby

Ročně vyveze Irsko do Velké Británie zhruba 270 tisíc tun hovězího masa v hodnotě 2,5 miliardy eur. Chov hovězího dobytka a zpracování masa zaměstnávají v Irsku přes 12 tisíc lidí. Irové si kladou otázku: Co když v případě tvrdého brexitu najdou Britové levnější dodavatele v Jižní Americe? "Brexit pro tento sektor rozhodně přinese krizi. Budeme svědky žádostí o dotace, kompenzace, finanční pomoc," uvádí profesor Alan Matthews, který se na Trinity College zabývá irským zemědělstvím.

Příkladem budiž jeden pozoruhodný detail. Irsko je zemí houbových farem. Země pěstuje nejvíce hub na světě v poměru k počtu obyvatel, 90 tisíc tun ročně. Drtivá většina se vyváží do Británie: dvě třetiny hub na tamním trhu pocházejí z Irska.

V některých irských regionech je každé páté pracovní místo závislé na vývozu potravin do Británie. V roce 2015 vyvezlo Irsko do Británie zboží a služby v hodnotě 39 miliard eur, 17 procent veškerého irského vývozu. Víc vyvážejí Irové jen do Spojených států − 22 procent.

Na druhé straně je Irsko závislé na dovozu energie ze Spojeného království. Celkových 32 procent veškerého irského dovozu zboží a služeb připadá na Británii.

Geografie je neúprosná, a přestože se mnohým Irům splnilo přání "méně Evropy a více Británie", velký soused prostě bude vždy velkým sousedem. Od roku 1973 nemusel obchodní problémy nikdo řešit, protože obě země se staly součástí jednotného trhu. Po brexitu se ale ocitnou každá na jiné straně.

Srážka se sousedovým bentleyem

Renomovaný Institut pro ekonomický a sociální výzkum (ESRI) v nedávné analýze uvedl, že brexit může snížit irský HDP o pět až sedm procent. "80 tisíc lidí může přijít o práci. Podle Světové banky je irská ekonomika jedna z nejotevřenějších na světě. Také náchylnější k šokům způsobeným mezinárodními krizemi," řekl HN irský ekonomický analytik Cillian Rossi.

Irský premiér Leo Varadkar požádal Brusel, aby zvážil finanční kompenzaci irským dodavatelům hovězího masa a mléčných výrobků, pokud Londýn zavede na dovoz cla. Zatím má Irsko podporu unie, přestože i ta má s Dublinem některé nevyřízené účty. Leckomu se nelíbí irský systém nízké sazby daně z příjmů firem, který umožnil globálním společnostem, jako jsou Apple, Amazon nebo Google, na ostrově výhodně danit.

V posledních letech irská ekonomika závratně rostla. Loni o 7,5 procenta, o rok dříve o 7,1 procenta. Zotavila se z těžké finanční krize před deseti lety, kdy praskla hypoteční bublina a zemi musely desítkami miliard eur pomoci Evropská unie a Mezinárodní měnový fond. V roce 2009 ekonomika klesla o deset procent. Po éře zotavení a návratu takzvaného keltského ekonomického tygra vrátil brexit na ostrov ekonomické obavy.

Novinář Tony Connelly, citovaný na začátku textu, k tomu ve své knize Irsko a brexit podotýká:

"Irsko se ocitlo v situaci řidiče, který v minulosti zaplatil pár pokut za porušování pravidel, ale šel do sebe a pořídil si nové, velmi slušné auto. Najednou se proti němu vyřítí bentley, za volantem opilý řidič bez pojištění. Když Ir vyleze po nárazu z trosek svého vozu, aby se podíval na espézetku toho druhého, zjistí, že to auto patří sousedovi."