Uff, reaguje s úlevou vysoce postavený český diplomat, když mu říkám, že se Andrej Babiš (ANO) prý v Evropském parlamentu nespojí s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Obavy z toho měli třeba i velvyslanci ostatních zemí EU v Praze. Bojí se, že by se pak Česko mohlo vydat maďarským a polským směrem. A v EU na všechno říkat jen "ne".

HN: Po našem rozhovoru za vámi do pracovny přijdou zástupci firmy ArcelorMittal, která donedávna vlastnila ostravské hutě. O čem budete jednat?

Chceme tu firmu koupit, aby ji někdo pořádně řídil. Stát by to odkoupil za korunu, o tom s Arcelorem jednám. Pokud by to nešlo koupit, chceme mít přehled o tom, co se tam děje. Aby to nedopadlo jako s OKD. Možná je trojstranná smlouva mezi Liberty House, státem a odboráři o tom, jak by měl podnik fungovat. Mně se ten nový kupec moc nelíbí.

HN: Proč se vám firma Liberty House nelíbí?

Nelíbí se mi, je to netransparentní firma, je tam plno divných věcí, chová se nestandardně, nechová se jako investor, když například neřeší energetiku, kterou v minulosti outsourcovali. Od roku 2014 stát nic neprivatizoval a ani nechceme. Naopak si myslíme, že kdyby ODS šla v roce 1990 na stáž naučit se budovat kapitalismus, zjistili by, že v Norsku a v Singapuru jsou takové fondy, a kdyby si místo kuponové privatizace našli manažery a nenechali tu kuponku rozkrást přes Harvardské fondy a podobně, mohli jsme mít skvělé firmy plně v rukou státu. Například ČEZ, plyn nebo vodu.

Andrej Babiš (64)

◼ Českým premiérem je od prosince 2017. Stojí v čele menšinové vlády svého hnutí ANO a ČSSD, kterou ve sněmovně podporují komunisté. V rámci Evropské unie patří Babišovo ANO do frakce ALDE, která sdružuje liberální strany.
◼ Sám Babiš připouští, že je u liberálů vlastně náhodou. "Kdysi nás tam zkrátka někdo dovedl," říká HN v narážce na Pavla Teličku, který stál v čele Babišových europoslanců, než se s ANO rozešel. S maďarským premiérem Viktorem Orbánem se prý ale Babiš nespojí, byť se netají tím, že k němu má velmi blízko.

HN: Bylo by Česko bezpečnější, kdyby nebylo v EU?

To si nemyslím. Nerozumím otázce.

HN: Narážím na heslo vaší kampaně, že ochráníte Česko. Před čím, před EU?

Ano, ochráníme před různými nesmysly, které z EU přicházejí. Třeba když nám říkají, že nemáme mít jadernou energetiku, a mluví nám do energetického mixu.

HN: To, z čeho vyrábíme energii, je čistě naše věc, do toho EU nemá právo mluvit. Energetický mix je v národní kompetenci.

Ale EU nepovažuje jádro za čistý zdroj. Takže dělá kroky proti jádru. A ochráníme Česko taky před členskými státy, které říkají, že proto, že Češi neberou migranty, nepatří do Schengenu. Mluvím o posledním projevu pana prezidenta Macrona. Ochráníme taky před nesmyslnými plány na výrobu elektromobilů, například.

HN: Pro návrh na snížení emisí aut, který automobilky fakticky nutí vyrábět čistá auta, ale přece v EU hlasovala i vaše vláda. Konkrétně ministr životního prostředí Brabec. Takže není to z vaší strany takový ten typický přístup, kdy se něco svádí na EU, a přitom ta členská země byla pro?

Já už jsem řekl: Tak dost, ministři, nebudete si dělat, co chcete. Doteď to fungovalo tak, že úředníci na ministerstvech vytvořili nějakou českou pozici a ministr tomu pak často ani nebyl schopen zabránit.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek
Evropa potřebuje lídra

◼ Když nás Andrej Babiš přijímá ve své kanceláři, drží v ruce kus kůry ze stromu, která je plná kůrovce. Právě se vrátil z obhlídky lesů zasažených kůrovcem, a je tak tohoto tématu plný.
◼ "Tak co, už jste kůrovce vyhnal z Česka? Ohledně migrace přece říkáte, že my sami si budeme rozhodovat, kdo u nás bude žít. To se určitě vztahuje i na kůrovce, ne?" pokouším se o vtip. Ale premiér se nesměje. Od kůrovce přecházíme k Evropské unii. "Evropa potřebuje lídra, kterého budou všichni respektovat a který skutečně kope za věci, na kterých se domluvíme," prohlašuje. Neskrývá přesvědčení, že současní představitelé evropských institucí takovými lídry nejsou.
◼ Nechtěl by tedy ostatním ukázat, jak se to dělá a na nějakou funkci kandidovat sám? Na to HN odpověděl už dřív: Ne.

HN: Ale jsou to vaši vlastní ministři za ANO. Návrh o automobilech na jednání ostatních členských zemí podpořil ministr Brabec a v gesci to mělo ministerstvo průmyslu, tedy ministryně Nováková.

Paní Nováková už tam taky z řady různých důvodů není. A pan Brabec řídí nějaké ministerstvo s úředníky s nějakými názory. Ale tím, že to nejde na vládu, a teď už jsem tvrdě žádal, aby to šlo, je tam zkrátka plno různého lobbingu a vláda často řeší méně důležité věci, než jsou například naše pozice v Evropských radách k takovým návrhům.

HN: Vy chcete, aby evropské dotace šly v Česku hlavně do stavby dálnic a silnic, a odmítáte takzvané měkké programy, tedy třeba investice do vzdělávání a rekvalifikace pracovní síly. Proč? Spousta odborníků, třeba Petr Zahradník, který je asi největším znalcem eurofondů v Česku, přece říká, že Česko potřebuje investovat do vzdělávání a rekvalifikace lidí, protože místní zaměstnanci patří mezi nejvíc ohrožené automatizací a robotizací.

Ohrožené? Proč?

HN: Protože v Česku je velký podíl průmyslu s relativně nízkou přidanou hodnotou a tato pracovní místa mohou jednou zaniknout.

Prosím vás, já jsem teď byl v kovárně Viva ve Zlíně, kde aplikují Průmysl 4.0, a žádné ohrožení to není, spíš naopak. Zásadně to vylepšuje pracovní podmínky pro zaměstnance. To tedy nevím, na co je pan Zahradník expert. Když je někdo expert, tak by nejdřív měl pracovat v reálném životě.

HN: Vy si vybíráte jednu firmu, ale Česko je přece v podstatě subdodavatelem Německa a není lídrem v inovacích.

Průmysl 4.0 je skvělý nástroj na zefektivnění produktivity našich fabrik, na vyřešení nedostatku pracovní síly a na to, aby lidé měli lepší komfort v práci. Já jsem teď slavnostně otevíral magnetickou rezonanci v Kroměříži, na kterou jsme dostali dotaci. A u těchto projektů bylo žádostí více, než kolik jsme na to měli evropských peněz. Takže my potřebujeme peníze na investice. Proto jsme udělali Národní investiční plán, abych pak mohl přijít do Bruselu a říct: Toto chceme, tyto investice, a ne nějaká školení.

Babiš blábolí v kampani tvrdě a nekompromisně. Brání Česko proti tomu, co jeho vláda podpořila

 

HN: Ale ty takzvané měkké projekty, které v EU financuje Evropský sociální fond, jsou přece i o zlepšování vzdělání a kvalifikace pracovní síly. To nechcete?

Ale to zvládneme z českých peněz.

HN: Takže odmítáte peníze z Evropského sociálního fondu na tyto měkké projekty.

Ano.

HN: Na straně devět vašeho programu do evropských voleb je ale věta: "Budeme podporovat další investice do vzdělávání prostřednictvím Erasmu+, Evropského sociálního fondu a Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí. Vždyť vy to máte v programu.

Myslíte Erasmus? To určitě podporujeme.

HN: Ne, mluvíte o podpoře Erasmu a Evropského sociálního fondu, tedy těch měkkých projektů. Na straně sedm máte, že Evropský sociální fond nechcete, a na straně devět, že z něj chcete investovat.

Já to beru tak, že chceme z toho fondu podporovat Erasmus.

HN: V programu to ale máte napsáno tak, že je v tom jasný rozpor.

Já jsem hlavně proti tomu, aby nám Evropská komise říkala, na co potřebujeme peníze. To je ten hlavní problém.

HN: Říkáte, že by v EU měla o všem podstatném rozhodovat Evropská rada, tedy summit premiérů či prezidentů členských zemí, kteří zpravidla rozhodují jednomyslně. Když bude na vše nutná jednomyslnost, tak sice Česku nebudou hrozit třeba uprchlické kvóty, ale zase nikdy nenastane pokrok v dalším odbourávání překážek pro podnikatele na evropském trhu, což je přece pro Česko naprostá priorita. Takže je ta jednomyslnost skutečně tak výhodná?

Je to otázka hledání spojenců. Já souhlasím s tím, co říkala kancléřka Merkelová, že Evropská rada má být koaliční vládou Evropské unie. A Evropská komise má dohlížet na dodržování smluv a fungovat na základě rozhodování Evropské rady. A to se neděje. Dnes Evropská komise dělá politiku, stále něco politicky komentuje.

HN: Jak jste spokojen s působením Věry Jourové a chcete, aby jako eurokomisařka pokračovala i v dalším období?

To je otázka, kterou budeme řešit v rámci koalice. Nevím, jestli ČSSD bude mít nějakého svého kandidáta na eurokomisaře. Ještě jsme o tom nemluvili.

HN: A jste s ní spokojen, chtěl byste, aby pokračovala?

To není na mně, abych ji hodnotil. Paní Jourová je komisařka Evropské komise. Ona tam není za ANO. My jsme za Česko obsadili to místo a ona pracuje pro Evropskou komisi, nepracuje pro Česko.

HN: Samozřejmě, ale bude to česká vláda, která by ji případně měla nominovat. Sama před časem řekla, že jste jí pokračování nabídl. Stále to platí?

To není o paní Jourové. To je o tom portfoliu v komisi. My určitě budeme chtít, abychom v příští komisi měli jiné, důležitější portfolio. Například by to mohl být vnitřní trh.

HN: Nejdřív ale přece členská země nominuje kandidáta a předseda komise až pak rozděluje portfolia.

Ano, ale musíme o tom mluvit. My jsme v koalici, nerozhodujeme o tom sami.

HN: Po volbách se v EU bude obsazovat řada významných funkcí jako předseda Evropské komise nebo předseda Evropské rady. Máte nějaké favority?

Tento region, to znamená visegrádská čtyřka a další státy, by měl mít nějaké zastoupení v jedné z těch tří funkcí, tedy v čele Evropské komise, Evropské rady nebo Evropského parlamentu. Stejně jako dnes, kdy Donalda Tuska v čele Evropské rady bereme jako zástupce celého našeho regionu.

HN: Když se ale dnes rozhlédneme po V4, asi se nerýsuje osoba, která by mohla získat podporu v rámci celé EU jako tehdy Tusk. Není to chyba našeho regionu, že takového kandidáta dnes nejsme schopni postavit?

Jak jste na to přišel, že nejsme schopni?

HN: Tak řekněte jméno.

Neřeknu, samozřejmě. Mluvili jsme o tom na summitu v Sibiu, jsou to pochopitelně supertajné záležitosti.

HN: Můžete potvrdit, že i po evropských volbách zůstane ANO v liberální frakci ALDE? Nebo zvažujete, že se spojíte s Viktorem Orbánem, pokud odejde od evropských lidovců?

Řekněme si, kde my EU nejvíc ovlivňujeme. Je to na úrovni Evropské rady. Čili hlavní je hlas českého premiéra. To, že jsem jím teď já, je vedlejší, ale ten vliv je největší tam. Náš hlas je tam stejný jako Francie a Německa. V Evropské radě jsem tvrdě vystoupil a odmítl jsem šílenosti některých zemí, které chtějí, abychom už v roce 2040 v Evropě neměli žádná auta se spalovacím motorem. Tyto fantasmagorie některých lidí jsou největším ohrožením průmyslu jako takového. Druhý největší vliv máme v Radě EU, kam jezdí ministři, ale tam se v některých radách o některých věcech hlasuje většinově. Evropský parlament má 751 poslanců, z toho je 21 Čechů. To není až tolik. Samozřejmě je důležitá možnost spojovat se v rámci frakcí. Naše europoslankyně tam mají výsledky.

HN: Zůstanou tedy v ALDE? Neuvažujete o tom, že byste s panem Orbánem vytvořil nějakou jinou frakci?

Ne, ježíšmarjá, ne. Neuvažujeme. Já dělám politiku získávání spojenců za naše české zájmy. To znamená rozpočet, koheze, vnitřní trh.

HN: Pojďme k českému předsednictví EU, které bude v roce 2022. Už máte na stole návrh jeho rozpočtu ve výši zhruba 2,7 miliardy korun. Zatím jste ho ale nepodpořil. Povídá se, že prý byste chtěl, aby ten rozpočet byl nula, tedy aby Česko předsednictví zvládlo bez speciálních výdajů a v současných kapacitách. Je to pravda?

Není. Já samozřejmě vím, že vždy, když je nějaká taková akce, má každý resort pocit, že si ještě vylepší svůj rozpočet. Snaha šetřit je nulová. Úředníci nám předložili návrh rozpočtu za 3,8 miliardy. Když jsem je s tím vyhnal, kleslo to na ty necelé tři.

HN: A jaký tedy rozpočet bude?

Zatím řeším rozpočet na rok 2020 a na předsednictví z něj chtějí 178 milionů. (Premiér vytahuje návrh rozpočtu a čte, pozn. red.). Výdaje na propagaci a komunikaci 6,4 milionu, Úřad vlády. A proč?

HN: Asi chtějí lidem vysvětlit, o čem předsednictví je a proč je to důležité.

Ale já to těm lidem vysvětlím. V rozhovorech, v televizi, všude.

HN: Ale to není jen o vás, předsednictví je věcí celé země.

Pane kolego, já jsem dělal v byznysu a dělal jsem na svém. Takže vím, jak těžko se vydělávají peníze. Ti úředníci dělali vždy jen ve státním a nikdy se neptali, odkud peníze přicházejí.

HN: Připouštíte ale, že nějaké rozpočtové navýšení kvůli předsednictví nutné bude?

Samozřejmě. Já jsem řekl, že moje představa je 50 milionů eur. Teď se o tom bavím se státní tajemnicí pro EU Hrdinkovou. Současný návrh počítá s 2,7 miliardy. Předsednictví určitě chceme a víme, že to bude stát peníze. Ale nelze jen pálit návrhy rozpočtu od boku. Takový přístup mě hrozně rozčiluje.

HN: Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová v rozhovoru s HN řekla, že by o případných změnách v justici neměla rozhodovat vláda vedená premiérem, který je trestně stíhán. Podle ní to "může být přinejmenším problematické". Nastanou za vaší vlády nějaké změny v justici?

Prosím vás, já to vůbec nechci komentovat. My jsme se k tomu vyjadřovali xkrát a vůbec nechápu, o čem tento komentář je.

HN: Reagovala na to, že paní ministryně Benešová mluví například o tom, že by se měla omezit doba, kdy může být nejvyšší státní zástupce ve funkci, mluví maximálně o sedmi letech.

Ale tuhle tematiku otevřel bývalý ministr spravedlnosti pan Pospíšil, který dnes na Staromáku protestuje proti věcem, které sám otevřel. Dosledujte si jeho rozhovory z let 2010 a 2011, v nichž on navrhuje zeštíhlení soudů a státního zastupitelství. Tady vznikla totální hysterie z něčeho, co vůbec nenastalo a ani nenastane. Všichni dobře vědí, že pokud se bude řešit nějaký nový zákon týkající se justice, bude ho řešit parlament. Na demonstracích vystupují politické strany, je to normální kampaň do Evropského parlamentu proti mně a hnutí ANO. Benešová je jen zástěrka.

HN: Takže podle vás je to jen kampaň ostatních politických stran?

Tak když pan Fiala vyzývá, aby lidé demonstrovali proti Babišovi, a máme kampaň do evropských voleb, tak oni si tu kampaň udělali s tímhle spolkem. A vyvrcholí to dnes na Václaváku, pět dní před volbami.

HN: Máte v programu zrušení superhrubé mzdy. Stane se to, a pokud ano, jaká bude sazba daně z příjmu zaměstnanců?

Programové prohlášení vlády platí. A je v něm napsáno, že sazba bude 19 procent.

HN: To by znamenalo výpadek v příjmech rozpočtu 25 miliard. Kde je v podmínkách zpomalujícího růstu ekonomiky vezmete?

A ptal jste se někdy pana Fialy, kolik by stálo zrušení superhrubé mzdy podle jeho plánů? To je podvod ODS, to si tam napište. ODS šla do voleb se sazbou 15 procent. Pak zjistili, že to nevychází, tak lidi podvedli a dali jim v reálu daň 20,1 procenta. A ODS teď drze navrhuje totéž co tenkrát a pak to nesplnila. To by stálo 104 miliard. To by zruinovalo rozpočet.

HN: U vašeho návrhu by byl výpadek 25 miliard. Čím je nahradíte?

Prosím vás, až budeme dělat rozpočet na rok 2021, kdy to chceme zavést, tak vám to řeknu. Teď děláme rozpočet na rok 2020.

HN: Bude se měnit usnesení vlády z loňského června ohledně podmínek stavby jaderných bloků? Vicepremiér Havlíček řekl, že ano. Takže stane se to a změníte tu část usnesení, z níž plyne, že na stavbě by se z bezpečnostních důvodů neměly podílet ruské a čínské firmy?

Nevím, to musí navrhnout pan Havlíček.

HN: Souhlasíte se stávajícím zněním, které ruské a čínské firmy fakticky blokuje kvůli bezpečnostnímu riziku?

To se nedá takto paušálně říct, že jde o bezpečnostní riziko. Dnes americké a francouzské firmy staví jaderné elektrárny v Číně a společně, pokud vím, s ruskou firmou, se staví i v Maďarsku, na čemž se podílejí západoevropské společnosti. Takže když se třeba bavíme o technologiích 5G, je samozřejmě bezpečnostním rizikem být napojen na nějaké zahraniční technologie. Ale jestli tady to přesně takto bude, to neumím dnes říct. Dopředu některé zájemce vyřadit je z hlediska ekonomických zájmů taky problém. Takže to je otázka spíš na ČEZ. Když dokončíme dohodu mezi ČEZ a státem, určitě se o tom budeme bavit.

jarvis_5ce16cb2498ec24572cfac9b.jpeg
Premiér Andrej Babiš
Foto: HN – Libor Fojtík
jarvis_5ce16cb2498ec24572cfac9f.jpeg
Premiér Andrej Babiš
Foto: HN – Libor Fojtík