Když Marek K., podnikající v obchodu s masem, prodal v roce 2017 malý činžovní dům na pražském Smíchově, který zdědil, řešil, kam utržené peníze dát. Depozitní účet u banky nenesl téměř žádný úrok, a tak splatil hypotéku, koupil si byt a zbytek peněz zainvestoval do několika fondů a akcií. Na doporučení privátního bankéře také vložil jeden milion korun do dluhopisů internetového obchodu Zoot. Nabízely roční úrok 6,5 procenta a daly se kdykoli prodat na burze. Největším podílníkem v Zootu byl zakladatel portálu Centrum.cz ­Oldřich Bajer.

"Tehdy mi to přišlo jako atraktivní nabídka. Vzhledem k tomu, že šlo o firmu, za kterou stáli různí miliardáři, tak jsem nečekal, že nastane problém. Myslel jsem si, že by svým majetkem vyrovnali závazky," říká sedmatřicetiletý živnostník, který si nepřál zveřejnit své jméno.

Tento článek patří do placené sekce.

Pro vás jej odemknul někdo, kdo má předplatné.


Pokud budete předplatitelem, budete moci stejným způsobem odemykat placené články i pro své přátele.
A získáte i řadu dalších výhod.

Zoot, jenž propaguje svoje prodejny heslem "výdejna radosti", ale dluhopisovým investorům radost neudělal. Nezvládl expanzi, podcenil konkurenci a prodělal na tom, že zákazníci zdarma vraceli objednané zboží. V lednu firma požádala insolvenční soud o ochranu před věřiteli. Špatná zpráva pro Marka K. a další vlastníky obligací přišla minulý týden. Městský soud v Praze schválil plán reorganizace dluhů Zootu, který počítá s tím, že nezajištění věřitelé − tedy držitelé dluhopisů − získají ze své investice nominální hodnoty obligací jen deset procent.

"Tehdy jsem ani nevěděl, co je to zajištěný nebo nezajištěný dluhopis. Tak jsem se to nakonec draze dozvěděl," říká živnostník. “Stejně ale nemohu rozumět tomu, že ta firma pokračuje dál a někdo si jen tak škrtne devadesát procent hodnoty dluhopisů. Zdá se mi to jako podvod.”

Podnikatel navíc prodělal další desítky tisíc korun na fondech, které si na doporučení bankéře také koupil. Dluhopisy Zootu byly součástí portfolií těchto fondů. Manažer nabídky obligací Zoot byl obchodník s cennými papíry BH Securities.

Související

Trpkou zkušenost lidí, kteří Zootu v obligacích svěřili celkem 230 milionů korun, by mohli v následujících letech udělat i další drobní investoři. Desítky menších firem − od stavitelů domů či hotelů až po průmyslové výrobce − využily hlad po výnosech a nabídly své dluhové papíry prostřednictvím zprostředkovatelů, internetových portálů, a dokonce i letáků roznášených do schránek. Zlákaly tak tisíce Čechů bez zkušenosti s investováním.

Česká národní banka, která na finanční trh dohlíží, dokonce loni řekla, že jde o "dluhopisové Las Vegas". ČNB i ministerstvo financí varují, že se jedná o velmi rizikovou oblast a běžný střadatel výhodnost drobných obligací těžko může posoudit.

Problém drobných dluhopisů v objemech menších než milion eur (25,7 milionu korun)  spočívá v tom, že jsou neregulované. Od roku 2012 už ČNB neschvaluje jejich podmínky a dluhopis může vydat prakticky kdokoli i bez takzvaného prospektu. Ten zahrnuje detailní informace o hospodaření, financovaném projektu a případných rizicích. Že takových dluhopisů jsou na trhu stovky, ukazují portály jako Dluhopisy.cz. Emitenty jsou třeba kapří farma, prodejce čtyřkolek nebo lesnická firma shánějící peníze na nový těžební stroj.

Jakýkoli dluhopis může také být takzvaně neveřejný, když je nabízen pro méně než 150 investorů. 

Podle Ladislava Kročáka, který v ČNB mimo jiné dohlíží na trh s podnikovými dluhopisy, chybí údaje o rozsahu nabídek drobných dluhopisů. "Nevíme, kolik takových dluhopisů bylo ve skutečnosti nakoupeno drobnými investory a kolik jich je opravdu tak rizikových, že s vysokou mírou pravděpodobnosti nebudou splaceny," řekl pro HN.

Člen vedení ČNB Tomáš Nidet­zký je k další regulaci skeptický. "Pokud jde o neveřejné nabídky − a je jich většina − osobně nevím, jak v této oblasti regulaci nastavit," řekl v dubnu HN. Banka nabádá k obezřetnosti a loni na svém webu zveřejnila "Desatero pro drobné investory do podnikových dluhopisů", kterým by se veřejnost měla řídit.

Infografika

Reakce nově přichází i z ministerstva financí. To minulý měsíc zveřejnilo k veřejné konzultaci "Scorecard korporátních dluhopisů". Podle Anny Fuksové z tiskového oddělení má jít o "jednoduchý a rychlý nástroj pro počáteční posouzení dluhopisů". Varuje zejména před dluhopisy bez ratingu, které jsou pro investory nejrizikovější. Ty ale převažují, protože rating si může dovolit jen několik největších společností. K důkladnějšímu posouzení dluhopisu ale ani scorecard nestačí, zdůrazňuje.

Zároveň probíhá také novelizace skupiny zákonů, upravující podnikání na finančním trhu, například zákon o dluhopisech. Tyto změny mimo jiné zavedou povinné označení dluhopisů podle mezinárodního identifikačních systému. Novela v dubnu prošla prvním ze tří projednání v Poslanecké sněmovně a ministerstvo financí předpokládá, že vstoupí v platnost na podzim.

V rámci širší úpravy zákonů finančního trhu Česko také přijme evropské nařízení, které zpřísní podobu prospektu. Podle odborníků bude hlavní změna spočívat například v tom, že v dokumentu budou rizika seřazena podle závažnosti.

Doplnění a rozšíření - 7. 5. 2019, 00:00 - V původní verzy textu jsme uvedli neúplné rozlišení veřejných a neveřejných investičních nabídek dluhopisů.

Související

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností odemykat placené články pro přátele.

Vyzkoušejte předplatné HN+
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru