K prvnímu zápasu mistrovství světa proti Švédsku nastoupí čeští hokejisté v pátek v Bratislavě na stadioně Ondreje Nepely s kapacitou bezmála deset tisíc míst. Oficiálně je vyprodáno a v hlavním vysílacím čase usednou k televizním obrazovkám v mnoha zemích světa miliony lidí. Oficiální údaje o počtu diváků při mezizemských utkáních Čechy−Morava mužů a žen v národní házené se neudávají, ale několik stovek diváků se v neděli kolem hřiště u Dělnického domu ve Studénce sešlo. O tom, aby se toto sportovní odvětví dostalo v přímém přenosu do televize, si mohou nechat zdát. Rozdíly ve společenském postavení mezi oběma sporty se začaly rýsovat před sedmdesáti lety.

Nedávno mi v rozhovoru zástupce Institutu pro péči o kulturní a intelektuální dědictví položil nikoli nepřekvapivou otázku − má Česko národní sport? Přestože znám poměrně nedávné výsledky průzkumu Českého národního panelu, z něhož takto vyšel hokej (za národní ho považuje 60 procent respondentů), odpověděl jsem, že nemá. Správná odpověď by ale možná měla znít jinak − má, jenže národ ho nevzal za svůj.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Rozhodovalo se po válce

Do vývoje ledního hokeje zasahoval komunistický režim. Dvě ze tří poválečných mistrovství světa Československo vyhrálo, ale založením spisu Modrý a spol. rozjela Státní bezpečnost akci, na jejímž konci bylo jedenáct reprezentantů ve vykonstruovaném procesu odsouzeno za vlastizradu. Titul z roku 1949 zůstal posledním třiadvacet let, než domácí na turnaji v Praze 1972 ukončili devítileté kralování Sovětského svazu.

Doporučená četba

Pavel Eliáš: Jízdní kolo – vynález, který sblížil svět.

Bohatým obrazem vybavená publikace o tom, kolik rozličných podob a způsobů užívání může mít tak univerzální dopravní prostředek (a sportovní náčiní) jako bicykl neboli velociped a jak se k němu stavěly různé kultury.

Země, jež tehdy určovala vše podstatné v takzvaném východním bloku, paradoxně stála za oživením tuzemského hokeje. Stát ho nejprve důsledně odpojil od zámoří a pak začal odborníkům nabízet či nařizovat, aby odjeli učit hrát Sověty. Česká mise jedinečně přispěla k raketovému vzestupu (převážně) ruského hokeje, a tak se sport jako takový zase i v Československu stal prioritou a postupně do něj začaly proudit peníze a stavěly se stadiony.

V pohnutých padesátých letech naopak ustoupila ze slávy národní házená. Základ k tomu položil kongres mezinárodní federace v roce 1947 v Paříži, kde chyběl český zástupce. Do té doby populární česká varianta této hry prohrála se skandinávským "handbalem". Podepsala se na tom izolace za války, ztráta kontaktů na světové dění a přezíravost zahraničních činovníků vůči bývalému německému protektorátu. Únorový převrat a sjednocování tělovýchovy tuto fázi završily. Přednost dostala mezinárodní varianta házené, přestože ta domácí ještě v roce 1954 organizovala 447 oddílů a v nich 26 125 hráčů. V šedesátých letech byla česká házená (na Slovensko se nerozšířila) vytlačena i ze školních osnov.

Doporučené video

What is AFL.

Pětiminutové instruktážní video na YouTube o základech australského fotbalu, hry na kulatém hřišti. Komu by se zdála málo surová, ať zadá do vyhledávače "buzkashi", "nguni stick" nebo "calcio storico".

Státní svátek a státní nezájem

Hokej přinesl lidem v republice tolik radosti jako málokterý sport, možná že v historickém součtu nejvíc. Češi či Čechoslováci měli vlastní školu s typickými prvky a dovednostmi, po jejímž vzkříšení se teď − v době krize či útlumu − volá. Byla období světových úspěchů s vrcholem v olympijském turnaji v Naganu v roce 1998, kde tým dnešních žijících legend postupně porazil všechny nejsilnější soupeře v sestavách s největšími hvězdami − USA, Kanadu a Rusko.

Přestože jsem už víckrát napsal, že den vítězného finálového zápasu, 22. únor, by měl být vyhlášen státním svátkem, čímž by Česká republika symbolicky projevila snahu stát se moderním státem, nepovažuji hokej za národní sport. Nevznikl na zdejším historickém území ani neplatí, že by byl provozován pouze na něm nebo se zde nacházelo jeho světové centrum.

V žádném jiném sportu nebyli Češi tak blízko vytvoření populární svébytné sportovní kultury tak jako v národní házené. Avšak když už došlo k odtržení od mezinárodní větve, národ se v té domácí nenašel. Stálo by za důkladný kulturně-politický rozbor, proč si Češi nedokážou hýčkat unikát, tak jako třeba Australané vlastní verzi fotbalu, Angličané kriket, Baskové pelotu, Francouzi pétanque a podobně. U všech platí, že jsou doma masově oblíbené, a svět, ať už je minoritně pěstuje či nikoli, o nich ví a rád je sleduje.

Doporučený zážitek

Mudlovský famfrpál (muggle quidditch).

Knižní série o kouzelníkovi Harrym Potterovi dala vzniknout reálné podobě hry, jež se v příběhu vyskytuje a jejíž pravidla jsou (patrně nezamýšlenou) parodií na princip kolektivní hry. Zápasy na košťatech s potlouky, camrálem a zlatonkou se hrají i v Česku.

Zdejší macešskost jde dokonce tak daleko, že národní házenou neuznává Český olympijský výbor s odůvodněním, že tento sport nemá mezinárodní federaci. Sedmapůltisícová členská základna (z toho tři a půl tisíce dětí) kvůli této podmínce za nedávných překotných změn na ministerstvu školství dokonce přišla o státní dotace a nyní je pobírá na základě tvrdě vyjednaných výjimek.

Název − síla a slabost

Síla, jakou má v české společnosti hokej, je ukryta dokonce i v jeho názvu. V devadesátých letech minulého století vedli zástupci pozemního hokeje kampaň za to, aby se v médiích a oficiálních mate­riálech obě odvětví důsledně odlišovala svým přívlastkem. Takový administrativní inženýring má však sotva naději uspět, jestliže národ něco přijímá tak spontánně jako lední hokej − tedy hokej, jak mu říká. A když někdo mimo pozemkářskou subkulturu bude chtít mluvit o sportu s hokejkou a míčkem, nikoli pukem, slovo "pozemní" připojí automaticky.

Svízel s názvoslovím naopak brání národní házené nazývat se tak, jak by ráda, tak jako kdysi, a sice česká házená. Poté co se jakožto chudý příbuzný vyčlenila ze společného svazu s "klasickou" házenou, nechtěli lidé v jejím vedení jitřit staré rány a ponechali svému sportu název vymyšlený a vnucený za socialistické tělovýchovy. Jenže bez přízně veřejnosti se zázračné povstání sportu národní svébytnosti nekonalo a nekoná. Naopak když Český svaz házené začal předloni necitlivě využívat marketingový brand "Česká házená − Czech Handball", protesty národních házenkářů byly marné.

Česko tedy má i nemá národní sport. Stejné tvrzení, jen z různých důvodů, lze uplatnit jak na (lední) hokej, tak na českou/národní házenou.

jarvis_5ccf085f498e11e9dec11be3.jpeg
Zápasy nejlepších týmů národní házené o diváky nouzi nemají, ale už za okny okolních domů dění na hřišti nikoho nezajímá.
Foto: SNH