Andrej Babiš je premiérem České republiky. V zemi Franze Kafky a Václava Havla vládne společně se svým kumpánem Milošem Zemanem.
Několik hodin před premiérou mé hry Hledání Evropy mě přijme v neosobní kanceláři, kde se pravděpodobně příliš nezdržuje.
"Tak co," začne, "budete i vy opakovat lži, co o mně šíří mí nepřátelé?"
Francouzsky mluví perfektně, s nepatrným pařížským přízvukem.
"No ano," nedá se Babiš, "ty lži, co o mně šíří ta sebranka z Respektu, který dělal vaší hře reklamu a který vlastní ten zloduch Bakala."
"Bakala?"
"Muž, co vlastní půlku tištěných médií v této zemi."
"Ale vy vlastníte tu druhou!"
"Je tady jeden rozdíl. Po nástupu do funkce už mi nic z toho nepatří, svých podnikatelských aktivit jsem zanechal."
A Daniel Křetínský, jiný český miliardář, zase postupně skupuje půlku těch francouzských. Na tom Babiš také nenechá nit suchou… ale bohužel to vše bylo mimo záznam…
Pak se velmi rychle dostáváme k tématu, kterým je Babiš, tato obdoba Donalda Trumpa − ovšem hubená a bez nějaké "Babiš Tower" −, posedlý: k imigraci.
Zeptá se mě: "Četl jste Podvolení od Michela Houellebecqa?"
Je podivné slyšet ho vypouštět z úst Houellebecqovo jméno. Zrovna Babiše, kterého za několik hodin na scéně po vzoru komiků Laurela a Hardyho překřtím na Laurela českého populismu.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článek◼ Francouzský filozof Bernard-Henri Lévy minulý pátek v české metropoli uvedl svůj divadelní monolog nazvaný Hledání Evropy. Představení, které v pražském Divadle Archa organizovalo Forum 2000, bylo součástí Lévyho turné po 20 evropských městech.
◼ Podobně jako před vystoupením v Budapešti přijal pozvání maďarského premiéra Viktora Orbána k setkání, také před pražským vystoupením se Lévy soukromě sešel s premiérem Andrejem Babišem za ANO. Ten své dojmy ze setkání později publikoval na Twitteru. Hospodářské noviny požádaly Lévyho, aby své setkání s Babišem popsal v samostatném článku. Text vyšel také ve francouzském týdeníku Le Point.
◼ Bernard-Henri Lévy naposledy napsal knihu nazvanou Říše a pět králů, ve které rozebírá upadající postavení někdejší vedoucí úlohy USA ve světě a sil, které se toto vakuum snaží zaplnit. Knihu v českém překladu Tomáše Havla nedávno vydalo nakladatelství Host.
"Samozřejmě. Ale nemám rád, když politici zneužívají literární text ke svým potřebám."
"Já nemám nic proti muslimům! Minulý týden jsem byl na dovolené v Marrákeši. Jen se domnívám, že každý stát má právo vybrat si, jaké migranty si do země pustí."
Ve skutečnosti má Andrej Babiš velký vztek na dalšího "zloducha", a to "eurokrata" Martina Selmayra, který prý "řídí Evropu".
"Vezměte si takový Schengen," rozčiluje se, "víte, co se mi stalo minule? Cestoval jsem do Courchevelu. Přiletěl jsem na letiště do Grenoblu. A na celnici mě prohledávali, jako bych byl nějaký pašerák."
Opět nadhodím téma migrantů a vracím se k jeho migrační politice, kterou označím za hanebně xenofobní a rasistickou.
"Ale proč?" diví se naoko Babiš. "Je přirozené, že se chráníme…"
A protože trvám na svém, dodává: "Například mé děti studovaly ve Spojených státech. Ale zelenou kartu jim tam dát odmítli. To je normální."
"Vaše děti nejsou obyčejní migranti. Už jen proto, že vy byste se za ně mohl přimluvit."
"Ale neudělal jsem to."
Očividně lže.
"No, a když už jsem zmínil Spojené státy," naváže, jako by mi četl myšlenky. "Uznávám, že s Trumpem máme něco společného. Oba jsme se oženili s Češkou. Ale co se toho ostatního týče…"
Odmlčí se, dává si s pointou načas.
"Já na rozdíl od něj nezbankrotoval!" řekne a poťouchle se rozesměje dětinským smíchem.
"Zato ten váš Emmanuel se mi zamlouvá. Nedávno se v Bruselu celou noc dlouze debatovalo o brexitu. A on pořád nic neříkal. A za úsvitu se přihlásil o slovo. Ale jen, aby řekl: 'Ne, žádný odklad.' Tomu říkám kuráž!"
Je mi známo, že Marine Le Penová je zrovna teď také v Praze a včera zde organizovala nějaký nezdařený mítink. Zeptám se, zda ji přijal stejně, jako teď přijímá mě.
"Samozřejmě že ne!"
"Proč samozřejmě?"
"Protože to pro mě není zajímavé. Budoucnost patří její neteři Marion Maréchalové…"
"A co Putin?"
"S Putinem se já nescházím. Ani s ním, ani se Si Ťin-pchingem. To je prezidentova doména. Já se zaměřuji na Spojené státy a Evropu."
"No ale Putin má v úmyslu Evropu rozložit."
"Ale jděte! Když jsem byl 11. listopadu v Paříži na oslavách stého výročí konce první světové války, viděl jsem ty samé rozumbrady, co se teď zasazují za pokračování sankcí proti Rusku, jak stojí frontu na to, aby si s ním potřásli rukou."
Podotknu, že v této chvíli země Visegrádské skupiny, včetně České republiky, slouží Putinovi jako trojský kůň v Evropské unii.
"Ale země Visegrádu představují pouhých sto milionů lidí!" ohradí se.
"A co má být? Jedná se o Českou republiku! Vlast Milana Kundery! Jste bijící srdce Evropy!" zvolám.
"S Kunderou jsem se v Paříži sešel," protestuje. "Nabízel jsem mu české občanství. Stačilo podepsat."
Úplně vidím, jak si Babiš myslel, že se mu povede nalákat velkého spisovatele Kunderu do této směšné pasti.
Opáčím, že Kundera se cítí být občanem Evropy a žije uměním románu. Ptám se, proč se český stát spíš nepostará o jeho archivy, nezaloží v jeho jménu nadace či nezřídí stipendia, aby se studovalo jeho dílo?
"No to můžeme udělat taky," odpoví tónem vyjednavače, co se snaží přetáhnout štěstí na svou stranu, aby ovládl celý trh.
Naše schůzka potrvá skoro dvě hodiny. Opětovně se vracím k hanebnému postoji zemí Visegrádské skupiny k migraci.
Navrhnu mu, že až se zase bude chlubit, jak je Česká republika posledním evropským státem, který má ambasádu v Damašku, aby se také zasadil o to, že státy EU vyšlou do syrského Kurdistánu dva tisíce vojáků místo zvláštních jednotek, které chce odtamtud stáhnout Trump.
A neskrývám svůj skepticismus, když mi odpoví, že to není špatný nápad, ale "nejdřív je potřeba vidět, jaká bude situace po evropských volbách. Kdo tam bude a kdo už ne".
Kdo je ten muž?
Co je to za usmívající se populismus s oportunistickou tváří? A čím to je, že podle všeho (během rozhovoru to neopomene třikrát zmínit) představují Babišovu největší chloubu dvě michelinské hvězdy udělené jeho restauraci v Mouginsu?
Pomoc! Ať se vrátí Václav Havel!
