S rozvojem digitalizace naší společnosti je veřejná správa efektivnější prostřednictvím nástrojů eGovernmentu. Umožňují šetřit čas a náklady občanů díky elektronické komunikaci mezi nimi a orgány veřejné správy. Poslední srovnávací šetření Evropské komise za minulý rok ale ukazuje, že Česko dál zaostává za evropským průměrem v digitalizaci i v podílu osob, které s veřejnou správou komunikují prostřednictvím internetu.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

I v této oblasti ale za poslední roky došlo k výraznému pokroku. Zatímco v roce 2016 podle Eurostatu využilo internet ke komunikaci s veřejnou správou 36 procent obyvatel, v roce 2018 už to bylo 53 procent. Pozvolna roste i podíl obyvatel, kteří si z portálů veřejné správy stahují formuláře a elektronicky je odevzdávají.

Zavádění eGovernmentu je ukotveno v programu Digitální Česko a v dokumentech Rady vlády pro informační společnost. Pro představitele veřejné správy je výzvou k tomu, aby podporovali využívání internetu k vyřizování toho, co je na úřadech potřeba zařídit a projednat. A také k tomu, aby pomohli zajistit dostatečné zabezpečení dat sbíraných veřejnou správou.

S tím souvisí i otevřené publikování sbíraných dat, tedy takzvaných otevřených dat, která mohou najít široké uplatnění a zvýšit transparentnost veřejné správy. Logika otevřených dat je založena na tom, že není předem nutné vědět, kdo a jaký z nich může mít prospěch, ale očekává se, že se může objevit dříve či později.

U otevřených dat je naprosto zásadní dbát na uživatelskou přívětivost a publikování dat ve zpracovatelné podobě. V Česku k tomu vznikl portál Data.gov.cz, který spravuje ministerstvo vnitra. K letošnímu 14. březnu na něm bylo k dispozici 130 755 datových sad od 24 poskytovatelů. Data zde publikují nejčastěji Český úřad zeměměřický a katastrální, Český statistický úřad nebo hlavní město Praha. Mezi poskytovatele dat ale patří i obce, jednotlivá ministerstva a další orgány veřejné správy.

Na portálu lze nalézt široké spektrum zajímavých dat − od katastrálních map přes jízdní řády až po rozpočty jednotlivých obcí. Zastoupení jednotlivých poskytovatelů ale závisí na ochotě, nadšení a pracovní kapacitě jednotlivých institucí, které se liší napříč veřejnou správou. Zatímco ministerstvo pro místní rozvoj se do zveřejňování dat zapojilo, záležitosti spadající například pod ministerstvo průmyslu a obchodu nebo ministerstvo zdravotnictví zatím chybí.

Ministerstvo vnitra pak každému, kdo chce data zveřejnit, nabízí prostřednictvím portálu pomoc nejen s výběrem vhodných datových sad, ale také s administrativou a právními aspekty jejich publikování. Rovněž lze prostřednictvím portálu požádat ministerstvo vnitra o organizaci workshopu zaměřeného na obsah databáze i zásady publikování dat. Každý, kdo věří, že má data, která mohou být užitečná i pro někoho dalšího, může tak využít portálu k jejich publikaci.