Dnes bychom začínat nechtěli, říkají průkopníci vůní v Československu. Kokolusovi vlastní největší síť českých parfumérií FAnn

Za vším hledej ženu

Kokolusovi se ale původně nevěnovali kosmetice. Jejich podnikatelské začátky jsou spojeny s výpočetní technikou. Do oboru se dostali ještě za starého režimu. Státní správa i podniky v 80. letech teprve zjišťovaly, jaké možnosti IT nabízí, a za dobrou radu a zboží byly ochotné zaplatit i hodně peněz. Kokolus tehdy využil svého vzdělání v oboru výpočetní techniky a zkušeností, které nasbíral jako soudní znalec, a už v roce 1988 dovezl první výpočetní techniku. Krátce po revoluci 1989 pak založil firmu Megatech, která se stala zástupcem tchajwanské Auwa Computers a dovážela do Československa počítače i jednotlivé komponenty.

V dubnu 1991 se Megatech zúčastnil veletrhu na brněnském výstavišti. Těmto akcím věnovaly pozornost i podniky ze západní Evropy, které tu hledaly cesty na donedávna uzavřený trh. A právě tady Kokolusovi poprvé viděli stánky značek jako Dior, Lancome či Nina Ricci. A také velký zájem návštěvníků veletrhu. "Moje paní tehdy řekla: Proč bychom to nemohli dělat?" vzpomíná Kokolus.

Tak vznikl FAnn − spojením"F" z anglického slova fun či family a jména spoluzakladatelky Anny Kokolusové. "Manžel je vizionář, vždy myslí hodně dopředu. Už tehdy věděl, že boom kolem prodeje počítačů nebude trvat věčně. Hledali jsme proto ještě jiný produkt, který nebude závislý na elektronice," popisuje Kokolusová.

Jen o měsíc později se konal další veletrh, na kterém už měl FAnn vlastní expozici. Kokolusovým se podařilo nakoupit několik kamionů zboží s kosmetikou od značek Henkel, Unilever či Procter & Gamble. "Co jsme na výstaviště navezli, si lidé hned koupili. Brali všechno i po kartonech. Veletrh trval asi pět dní a my jsme prodali veškeré zboží," vzpomíná Kokolusová na nadšení prvních zákazníků.

Za minulého režimu si lidé zahraniční kosmetiku mohli koupit jenom za bony v Tuzexu a ty byly dostupné málokomu. V roce 1991, kdy FAnn začal s prodejem parfémů, se v tuzemských obchodech nejčastěji objevovaly značky jako Fa nebo Old Spice, které na Západě patřily k běžné spotřebě. S luxusní kosmetikou neměli Čechoslováci téměř žádné zkušenosti. Kokolusovi dobře vycítili příležitost. "Ruce na bradavky, skočili jsme do auta a objeli několik firem v Paříži a Německu," popisuje Kokolus začátky ve světě parfémů.

Jednat s velkými světovými výrobci kosmetiky o zastoupení pro postkomunistické Československo ale nebylo jednoduché.

Na obchodníky z transformující se země pohlíželi s nedůvěrou.

Parfumerie, jak je známe dnes, tehdy v Československu v podstatě neexistovaly. Na trhu byly jenom drogerie a prodejny smíšeného zboží, většinou šlo o nástupce zprivatizovaných státních podniků.

"Nebylo možné, abychom drahé zahraniční výrobky dodávali do prodejen drogerie vedle solviny na ruce, okeny nebo košťat. Parfémy byly prestižní zboží. Bylo to, jako byste zlaté šperky od Tiffanyho prodávala v hračkárně," vzpomíná Kokolus na vyjednávání o distribuci značek Hugo Boss, Laura Biagiotti, Otto Kern či Ellen Betrix.

Někteří zahraniční výrobci trvali také na tom, že chtějí distributora výhradně z Prahy. "Chtěli mít zastoupení v hlavním městě. Raději by to dali garážovému prodejci v Praze než fungující firmě v Brně," doplňuje Anna Kokolusová, spoluzakladatelka parfumerií FAnn. Představa, jak po příletu do metropole pojedou ještě další dvě hodiny do Brna na setkání se svým zástupcem, nebyla pro zahraniční manažery zrovna lákavá. FAnn proto zpočátku odmítali. Kokolusovi ale nakonec uspěli. Nabídli, že vybudují vlastní síť prodejen, které budou náročné požadavky zahraničních výrobců splňovat.

První parfumerii otevřeli v roce 1991 na třídě Kapitána Jaroše v Brně v prostorách bývalého Tuzexu. Během téhož roku přidali další dva obchody v Michalovcích.

Na Slovensku působí FAnn i dnes, síť 64 parfumerií zde řídí Kokolusův bratr Vladislav.

Jediní, kteří přežili

O podnikání ve výběrové kosmetice se pokoušely i další tuzemské společnosti, FAnn se ale jako jediný z nich na trhu udržel. Některé sítě byznys ukončily, jiné ho prodaly zahraniční konkurenci. Například brněnskou Neroli a pražský Jasmín koupila řecká společnost Midio, kterou později převzal francouzský Marionnaud. Stejné je to s konkurencí v distribuci kosmetiky. Velkoobchod Glamour od FAnnu Kokolusovi oddělili ještě v 90. letech a díky historickým vazbám na zahraniční značky funguje dodnes.

K dalším domácím distributorům patří například firma Apro Delta nebo společnost Spilka, jejich podíl na trhu je ale zanedbatelný. Větší české hráče jako France Production, Diparlux, Mast Group nebo Pano ovládly zahraniční firmy nebo v oboru skončili.

V posledních letech trhem s kosmetikou zamávala nová konkurence: e-shopy. Specializovaní prodejci se jen těžko vyrovnávají s jejich cenovou politikou, která tlačí dolů zejména ceny parfémů. Pociťují to i v parfumeriích FAnn. Zatímco v minulosti tvořil prodej parfémů v jejich kamenných prodejnách až 80 procent tržeb, dnes tento podíl klesá. Do budoucna proto firma spoléhá na "pečující" kosmetiku, jako jsou krémy nebo pleťové masky. S těmito produkty, doplněnými odbornou konzultací, se snaží prorazit i v hlavním městě. Loni v listopadu FAnn otevřel novou prodejnu na Jungmannově náměstí v Praze. Zde nabízí například analýzu pleti na speciálním přístroji, možnost namíchat si vlastní pleťové sérum nebo i vlastní parfém. Od investice několika milionů korun si vedení slibuje, že se značka FAnn dostane více do povědomí obyvatel metropole, kde je zatím zahraniční konkurence silnější.

K větším změnám ani expanzi se ale firma nechystá. FAnn roste klidným tempem a každý rok otevře jednu až dvě prodejny. Kokolusovi tvrdí, že se drží filozofie postupovat malými, ale jistými kroky − a hlavních cílů v byznysu už prý dosáhli. Důvodem, proč nemusí tlačit na pilu, jsou i jejich další investiční aktivity. Pro tyto potřeby si založili fond Good Value Investments Sicav, do kterého ostatně převedli i FAnn. Fond je tak jediným akcionářem společnosti. Prostřednictvím fondu Kokolusovi financují a drží podíl v několika developerských projektech, například v pražském rezidenčním bydlení Sakura, Barrandovské zahradě, Bleriotu či Jarově nebo v brněnském projektu Západní brána. Vlastní také podíl v brněnském on-line prodejci letenek Kiwi.com, jednom z nejúspěšnějších českých start-upů, a věnují se i dobročinné činnosti.

Jejich nadační fond FAnn dětem pravidelně přispívá na nákup přístrojů a zařízení pro neonatologická centra a porodnice v Česku.

My nespěcháme

Pro manžele Kokolusovy je důležitá dobrá atmosféra, která ve FAnnu vládne. Tvrdí, že spoléhají na své zaměstnance, a díky dlouhodobým vztahům prý FAnn funguje skoro jako rodinný podnik. "Lidé, kteří dnes pracují na řídicích pozicích, s námi prošli skoro vším, od vyskladňování krabic z kamionů lidským řetězem přes zařizování prodejen až po víkendové brigády na stavbě areálu," přibližuje Kokolus. Podobnou cestou prošel i výkonný ředitel Radek Voňavka, který do FAnnu nastoupil před dvaceti lety. Vedle manželů Kokolusových je jediným členem představenstva a ve firmě má hlavní slovo.

Kokolusovi tak na vedení firmy dohlížejí spíš zpovzdálí. Řeší, co bude s firmou dál? Uvažovali třeba o tom, že by FAnn jednou prodali? "Každý rok někdo chce koupit FAnn a každý rok se objevují fámy, že už se to stalo," odpovídá Jaroslav Kokolus a dodává: "My nespěcháme, není důvod." Nicméně vzhledem k tomu, že žádné z jejich dvou dětí se, alespoň zatím, nechystá řízení firmy převzít, tuto možnost manželé zcela nevylučují. "Never say never. Nakonec, všechno je na prodej. Pokud přijde nabídka, která se takzvaně neodmítá − a i vzhledem k tomu, že u nás v rodině zatím není nástupce −, nemá smysl bránit osudu," uvažuje Kokolus.

Možná FAnn čeká podobná budoucnost jako zlatý svatováclavský desetidukát z roku 1937 z jeho sbírky (o jeho numizmatickém koníčku se více dočtete v samostatném rámečku). Když se ho předloni rozhodl prodat, překonal všechny rekordy. Vydražil se za 14,7 milionu korun, a stal se tak nejen nejdražší československou mincí, ale i vůbec nejdražší mincí prodanou v Česku a na Slovensku.