Opravdová reforma důchodového systému je zatím v nedohlednu. Rodí se ale plán, jak Čechy více motivovat k tomu, aby si více a dlouhodoběji dobrovolně vytvářeli rezervy na stáří. "V zásadě by se mělo jednat o rozšíření již stávajících daňových úlev pro penzijní fondy a životní pojištění i na další finanční produkty," říká Šárka Šmolíková z tiskového oddělení ministerstva financí. "Měl by tedy existovat roční limit na daňový odpočet investované částky."

Češi by si tak mohli výhodněji ukládat a investovat peníze na penzi například i prostřednictvím spořicích vkladů, podílových fondů či přímých investic do cenných papírů. Vyloučeno není ani osvobození od daně u získaných dividend či výnosů z dluhopisů.

Na detailech daňových zvýhodnění ministerstvo financí teprve pracuje. Například se řeší sjednocení limitu pro daňový odpočet. U doplňkového penzijního spoření lze v současnosti odečíst od základu daně nejvýš 24 tisíc korun ročně. Stejně tomu je u životního pojištění. Zatím ale není jasné, jakou částku by bylo možné si odečíst ze základu daně v případě, že budou zavedeny nové možnosti výhodnějšího spoření na penzi.

A co už zřejmé je? Třeba u investic do podílových fondů se nepočítá se státními příspěvky. Lidem by ale podobně, jako je tomu nyní u penzijního spoření, mohl přispívat zaměstnavatel.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

438,5 miliardy

korun mají Češi investováno ve fondech spravovaných penzijními společnostmi.

43,9 miliardy

korun mají Češi uloženo v životním pojištění.

Hlavním nástrojem chystaných změn má být takzvaný Účet dlouhodobých investic. Záměr je součástí Koncepce rozvoje kapitálového trhu v České republice pro roky 2019 až 2023, která v současnosti vzniká na ministerstvu financí. O přijetí finální verze by měla vláda rozhodnout v březnu. Podle koncepce by se mělo jednat o investiční účet osvobozený od daní − po dobu své existence i při výběru. Podmínkou ale bude dodržení stávajícího pravidla 60 + 60. Z účtu tedy nepůjde vybírat ani jej zcela zrušit před dosažením 60 let a musí být otevřený alespoň po dobu 60 měsíců.

Účet by podle návrhu mohly spravovat osoby s povolením České národní banky, tedy třeba banky či obchodníci s cennými papíry. "Mělo by se jednat o evidenci, kde mohou být zahrnuty produkty více poskytovatelů," řekla Šmolíková. Zatím však není jasné, kdy by mohli lidé začít prostřednictvím Účtu dlouhodobých investic spořit, jelikož případné zavedení tohoto nového nástroje (pokud jej vláda schválí) bude vyžadovat změny zákonů, například o podnikání na kapitálovém trhu.

Obdobné účty jsou ve vyspělých zemích běžnou věcí, i když jejich název či způsob, jakým fungují a jakým jsou například daňově zvýhodněny, se liší. "Takový produkt nás přiblíží ke standardu zemí západní Evropy, kde jsou podobné typy účtů běžné − kupříkladu v Německu pod názvem Riester-Rente nebo ve Velké Británii takzvaný Individual Savings Account," říká Jana Brodani, výkonná ředitelka Asociace pro kapitálový trh České republiky.

Ostatně návrh podobný tomu, s kterým nyní přichází ministerstvo financí, se již v Česku v minulosti objevil. V roce 2010 jej jako alternativu následně schváleného druhého pilíře doporučovali někteří členové tehdejší Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ekonom České bankovní asociace a bývalý člen NERV Miroslav Zámečník tehdy navrhoval jít cestou Nového Zélandu, který v roce 2007 zavedl produkt zvaný KiwiSaver. Je to penzijní pilíř s příspěvky zaměstnavatelů i státu založený na automatickém zařazení do systému s tím, že ale zároveň má zaměstnanec možnosti, jak ze systému vystoupit.

A právě automatické zařazení do systému s možností následného vystoupení považuje Zámečník v případě snah motivovat lidi k vyšším úsporám na stáří mimo průběžný státní pilíř za klíčové. Spoření na důchod postavené jen na dobrovolnosti podle něj problém penzí Čechů neřeší. O provedení skutečné reformy však současná vláda zatím neuvažuje.

Nedostatečnost dobrovolného systému ale dokládají i čísla o objemech peněz v penzijních fondech. K polovině minulého roku spravovaly penzijní společnosti majetek ve výši 438,5 miliardy korun, naspořená částka tak při zhruba 4,5 milionu účastnících dělá méně než 100 tisíc korun. Ještě výrazněji nižší jsou pak, i přes daňové úlevy, částky, které mají lidé v Česku naspořené na životním pojištění.