V Česku je podle odhadů zhruba dvě stě tisíc lidí, kteří se dostali do exekuce kvůli nelegálnímu působení soukromých rozhodců. Řadě poškozených se daří exekuce prostřednictvím soudů zastavovat, první se nyní pokoušejí získat alespoň část zabavených peněz od exekutorů zpět. Jenže ti se často vracení hotovosti brání.

Žena, která se dostala do potíží s dluhy před deseti lety, dokonce vloni zažalovala prezidenta Exekutorské komory ČR Vladimíra Plášila, že si v rozporu se zákonem ponechal peníze z její zastavené exekuce. Plášil, tehdy ještě řadový exekutor, si v souladu s tarify vyúčtoval 25 tisíc korun jako náklady řízení, které však bylo nakonec v roce 2017 zrušené kvůli protiprávnosti. Obvodní soud pro Prahu 7 ve čtvrtek rozhodl ve prospěch žalobkyně, Plášil by proto měl peníze vrátit. Je to v krátkém čase už druhý případ, kdy jsou lidé v podobných případech u soudů úspěšní.

"Exekuce byla zastavena, exekutor se obohatil neoprávněně a do tří dnů od nabytí právní moci musí získanou sumu 25 tisíc vrátit," uvedla ve zdůvodnění rozsudku soudkyně Marie Filippiová. Přiklonila se tak k argumentaci žaloby, která říká, že pokud v rámci protiprávní exekuce vymohl exekutor peníze na svoje náklady, musí je po zastavení řízení dlužníkovi vrátit. "Někteří respektují zákony a peníze vracejí, jiní se tomu snaží vyhnout. Lidé tak nemají jinou možnost než podat na exekutora žalobu pro bezdůvodné obohacení," uvedl advokát žalobkyně Petr Němec, zakladatel projektu Exekutor má smůlu.cz.

Tento článek patří do placené sekce.

Pro vás jej odemknul někdo, kdo má předplatné.


Pokud budete předplatitelem, budete moci stejným způsobem odemykat placené články i pro své přátele.
A získáte i řadu dalších výhod.

Předplaťte si HN na webu za 99 Kč měsíčně a první měsíc můžete vyzkoušet zdarma!

Potěšená byla rozhodnutím soudkyně i žalobkyně. "Věřila jsem, že věc dopadne v můj prospěch. Před deseti lety, kdy jsem ani netušila, že exekuci jde zastavit, by mě takový výsledek nikdy nenapadl," řekla po vyhlášení rozsudku mladá žena, která si nepřála zveřejnit své jméno. Před více než deseti lety si půjčila 10 tisíc korun od nebankovní společnosti, ale se splácením se dostala do potíží. I kvůli vysokému, více než stoprocentnímu ročnímu úroku a smluvní pokutě 200 korun denně se pak její exekuce vyšplhala až na 200 tisíc korun. Nárok na vysoké úroky a protiprávní penále pak soukromé firmě přiznala soukromá rozhodkyně.

Rozhodčí doložky

Místo soudu

◼ Rozhodčí doložky, jeden z pilířů obchodu s chudobou a nyní důvod rušení mnoha exekucí, vznikly už v roce 1995, za ministra Jiřího Nováka (ODS) za první vlády Václava Klause (ODS). Ve velkém je využívali poskytovatelé mikropůjček v nebankovním sektoru.
◼ Původně byly jen jako jeden odstavec součástí úvěrových smluv a sloužily k tomu, aby v případě vzniku sporu (tedy když člověk nebude splácet), věc nešla k nezávislému soudu, ale k soukromému rozhodci. A ten byl většinou určený a placený věřitelem. Lidé si navíc doložek často ani nevšimli.
◼ Posléze bylo stanoveno, jaké parametry musí rozhodčí doložka mít. Musela vzniknout samostatná rozhodčí smlouva a být podepsaná zvlášť.

Konec doložek

◼ Už od roku 2012 se objevovaly první soudní žaloby – kvůli nesprávně sepsaným smlouvám, případně jasné ekonomické závislosti rozhodce na věřiteli – a pro dlužníky příznivé rozsudky včetně několika rozhodnutí Nejvyššího a Ústavního soudu.
◼ V prosinci 2016 pak přišel zákaz rozhodčích doložek týkající se všech spotřebitelských sporů. Byl přiložen jako pozměňovací návrh k zákonu o spotřebitelském úvěru.

Jak již bylo řečeno, takzvané rozhodčí doložky (viz box), které soudy začaly napadat už od roku 2012, sehrály podle odhadů expertů klíčovou roli zhruba ve dvě stě tisících případů z posledních let. Rozsudků, které konstatují neoprávněnost takových exekucí, je už řada. Verdikt z minulého čtvrtka je však jedním z prvních, které se týkají přímo navracení peněz exekutory.

Spor má však zatím za sebou pouze první kolo. Je pravděpodobné, že Plášil, který rozsudek odmítá komentovat, se proti výsledku odvolá. "Otázka zastavování exekucí a jejich důsledků je předmětem nejednotného rozhodování. Co se týče dnešního řízení ve věci pana prezidenta, Exekutorská komora ČR jednotlivé kauzy či jednotlivá soudní řízení s jejími členy zásadně nekomentuje, zvláště to pak platí pro kauzy živé, tedy takové, které nenabyly právní moci," odpověděla na dotazy HN směřované na prezidenta komory její tisková mluvčí Lenka Desatová.

Jaké budou případné Plášilovy vyhlídky při odvolání, je nyní těžké odhadnout. Před Vánoci však už padl na Krajském soudu v Ostravě v obdobném typu sporu první pravomocný rozsudek. I soudkyně Lenka Severová rozhodla, že exekutor Jaroslav Kocinec z Frýdku-Místku musí vrátit více než 50 tisíc korun, které si vyúčtoval jako náklady řízení zrušeného v roce 2015. Kocinec původně podobně jako Plášil odmítal peníze bývalému dlužníkovi poslat, nyní se však musel se sumou, která narostla o úroky z prodlení a náklady soudního řízení skoro na sto tisíc, rozloučit. Soudkyně ve zdůvodnění uvedla, že není nespravedlivé, když exekutor ponese náklady zastavené exekuce, a odvolala se na opakovaná usnesení Ústavního soudu. "Exekutor nemusí mít vždy zajištěnou náhradu. Samotný fakt, že nejsou uspokojeny veškeré nároky soudního exekutora, není protiústavní, ten z povahy povolání nese riziko sám," napsala.

Rozsudek považují odborníci za mezník v dosavadní praxi. "Je to průlomové rozhodnutí. Někteří se už dříve podřizovali rozhodnutí soudů, že je exekuce neplatná, a peníze vraceli. Někteří ale ne. Pro takové případy je nynější rozsudek klíčový," komentoval to například autor Mapy exekucí Radek Hábl.


Stanovisko Exekutorské komory k verdiktu soudu ZDE.

Související

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností sdílet přátelům.

Vyzkoušejte předplatné HN+