Když má člověk vrátit dvě stě korun kolegovi, který za něj zaplatil oběd, často bývá snazší si vybrat z bankomatu a splatit dluh v hotovosti. Druhá varianta, tedy zeptat se na jeho účet, pracně naťukat dlouhou řadu čísel do internetového bankovnictví a nakonec den dva čekat, než se částka kolegovi připíše na účet, je zkrátka moc náročná. Rozvoj bankovních aplikací pro chytré telefony však situaci začíná měnit.

Dobrým příkladem je britská mobilní banka Revolut, která funguje jako předplacená platební karta spojená s aplikací, skrz niž kontroluje uživatel zůstatek na účtu či zadává platby. Když dá aplikaci přístup do telefonního seznamu, Revolut mu rovnou vypíše seznam všech jeho kontaktů, které aplikaci používají a tuto funkci jí povolily. Poslat dvě stě korun je pak záležitost jednoho kliku. Uživatel může k platbě rovnou připojit i krátkou zprávu.

Pohled do telefonního seznamu novináře, který je logicky poměrně rozsáhlý a zahrnuje telefonní čísla spousty lidí z ekonomické sféry, nabízí výmluvný obrázek o tom, jaký druh uživatelů má o novinky tohoto typu zájem: Revolut aktivně používá řada novinářových kontaktů ze startupového prostředí, ale i tiskoví mluvčí či elitní zaměstnanci klasických tradičních bank.

1,7 miliardy dolarů

činí po posledním potvrzeném investičním kole hodnota mobilní banky Revolut. Po celé Evropě ji používají zhruba tři miliony klientů.

Na rozdíl od tradičních bank Revolut nevyužívá kamenné pobočky. Klient se registruje tak, že vyfotí z obou stran svůj průkaz totožnosti a připojí selfie. Pro většinu transakcí si vystačí s virtuální platební kartou. A pokud si za drobný poplatek objedná i fyzickou pro platby v maloobchodě, přijde mu zhruba během týdne poštou. Účet si ale klient minimálně ze začátku musí přednabít penězi z jiné kreditní karty, tedy převést na něj peníze např. z běžného účtu u velké banky.

Klín mezi bankou a klientem

Revolut od svého založení v roce 2015 v Británii expandoval do dalších evropských zemí, po ostrovním království jsou jeho největšími trhy Francie a Polsko. "Po Evropě máme přes tři miliony klientů z řad jednotlivců a zhruba 70 tisíc z řad firem," vypočítává Stefan Bogucki, PR manažer polské pobočky Revolutu, který za firmu příležitostně komunikuje i v Česku. U nás má Revolut zhruba 45 tisíc klientů. Účet je sice oficiálně umístěný v britské Lloyds Bank, evropská regulace ale Revolutu umožňuje operovat po celé Evropské unii.

Mobilní banka

Jednou z vlastností, kvůli kterým si účet u Revolutu uživatelé zpravidla zakládají, jsou výhodné směnné kurzy. Pro založení účtu klient nemusí nikam chodit, stačí ofotit doklad totožnosti, vyfotit si selfie a účet dobít z jiné platební karty. Klasickou pobočkovou síť Revolut ostatně nevyužívá. Kromě předplacené karty účet nabízí další funkce: od těch "lehčích" typu kategorizace výdajů a sestavení rozpočtu až po nákupy dalších finančních produktů – od pojištění po kryptoměny.

Pro tradiční banky jsou noví hráči typu Revolutu stále významnějším konkurentem. Vedle Revolutu jde třeba o mobilní banku Monzo, která rovněž sídlí v Británii, německou N26 či v českém prostředí Twisto. I když nabízejí zatím jen malou část bankovních služeb − specializují se zejména na pohodlné placení na internetu a správu účtu z mobilního telefonu −, začínají velkým bankám šlapat na paty. Odlákávají jim mladší klientelu a stále zvyšují laťku v oblasti uživatelské zkušenosti. Přitom nemusí věnovat energii správě obrovské pobočkové sítě.

Tradiční banka ale tratí i ve chvíli, kdy klient s Revolutem či podobnou aplikací jen platí na internetu. "Hrozba pro banku spočívá v tom, že ztratí interakci s klientem," prohlásil loni na podzim Mojmír Prokop z Komerční banky na panelové diskusi pořádané Českou bankovní asociací. "Nevíte, za co klient platí, a ztrácíte tak možnost ho správně oslovit," vysvětloval Prokop, pod nějž v Komerční bance spadá zákaznický výzkum.

Data o chování klienta přitom banky umí stále lépe využívat pro nabídku dalších služeb. Pokud vidí, že klient platí vysokou cenu například za internet, mohou mu dát levnější nabídku od svého obchodního partnera. Česká spořitelna například na základě dat o využívání účtu nabízí klientům finanční poradenství. Možnosti využití dat jsou ale mnohem širší. ČSOB třeba na základě blíže neurčených údajů o využívání osobního účtu nabízí slevu na povinném ručení klientům, které statistické modely vyhodnotí jako řidiče se sklony k obezřetnějšímu řízení. ČSOB nicméně tvrdí, že do výpočtu nezahrnuje informaci, za co konkrétně klient utrácí.

Tento článek patří do placené sekce.

Pro vás jej odemknul někdo, kdo má předplatné.


Pokud budete předplatitelem, budete moci stejným způsobem odemykat placené články i pro své přátele.
A získáte i řadu dalších výhod.

Začíná to aplikací, končí hypotékou

Mobilní banky ohrožují ty tradiční nejen tím, že působí jako klín mezi peněžními ústavy a klientem. Nové banky postupně rozšiřují svůj záběr a stávají se plnohodnotnými peněžními ústavy, které klientům nabízejí stále širší paletu služeb. Revolut je toho zářným příkladem. Když před třemi lety vznikl, jedním z jeho tahounů byla směna měn za mezibankovní ceny − tedy podstatně levněji, než je tomu ve směnárnách či při platbě běžnou českou kartou v zahraničí. "Původně byl tahounem prodejů náš směnný kurz a v době prázdnin tomu tak je i nyní," připouští Bogucki. "Postupně jsme ale přidávali další funkce." Dnes je skrze aplikaci možné třeba sjednat cestovní pojištění či pojištění osobních věcí od partnerské pojišťovny, kontrolovat si výdaje, nebo dokonce investovat do kryptoměn.

Doposud firma operovala jen na základě takzvané licence pro instituce elektronických peněz, v prosinci však dostala specializovanou bankovní licenci. Svým třem milionům ­klientům tak bude moci brzy nabídnout širší servis: například spotřebitelské úvěry anebo spořicí účet. Na britském trhu ostatně úvěry Revolut nabízí už dnes, opět ve spolupráci s partnerem. Klienti si mohou zažádat o půjčku ve výši až 25 tisíc liber (v přepočtu zhruba 700 tisíc korun) se splatností až pět let. Evropská bankovní licence nyní Revolutu umožní, aby je nejen nabízel, ale i sám poskytoval.

V první vlně chce Revolut otestovat spuštění bankovních služeb na menších trzích, takže v úvahu by mohlo připadat i Česko. Zástupce Revolutu však nepotvrdil, zdali a případně kdy se tuzemsko do výběru dostane. Revolutu také nějaký čas zabere komunikace s místními regulátory. Přestože licence platí napříč EU, společnost musí i tak o své činnosti komunikovat s regulátory na příslušných trzích, v tuzemsku tedy s Českou národní bankou. "Vklady budou jištěny evropským garančním systémem," zmiňuje další z výhod Bogucki. Pro uživatele Revolutu bude také snazší než doposud nechat si na účet posílat výplatu.

Velká jízda za velké peníze

Vzestup Revolutu v lecčems připomíná úspěch dalších technologických firem. Vedle dobrého nápadu a sázky na moderní technologie stojí také na vysokých nárocích na zaměstnance, trpělivosti štědrých investorů či příznivé regulaci. Revolut v Británii založili Rusové Vlad Yatsenko a Nikolay Storonsky, který za firmu často mluví v médiích. Storonsky v Moskvě vystudoval fyziku a ekonomii a poté pracoval v bankách Lehman Brothers a Credit Suisse. Vedle Londýna sedí celkem zhruba 500 zaměstnanců společnosti v Polsku či Rusku. V Česku, kde Revolut začal oficiálně fungovat loni v květnu, pro něj v současnosti pracuje jen pár lidí. Firma vydělává především na prémiových účtech, které stojí 170 až 300 korun měsíčně, a na účtech pro podnikatele Revolut for Business. Pro běžné používání však lze použít bezplatnou základní verzi.

Revolut vešel rychle ve známost jako firma, v níž panuje velmi intenzivní pracovní tempo a dlouhé přesčasy − tím je ostatně známý celý londýnský bankovní sektor. "Nerozumím tomu, jak vám rovnováha mezi osobním životem a prací má pomoct vybudovat start-up," bránil přísnou firemní kulturu Storonsky před redaktorem Financial Times loni v únoru. Ve svých reklamních prohlášeních se pak často stylizuje do role úspěšných firem internetového věku − například se prohlašuje za "Amazon pro bankovnictví".

Revolut má velké ambice a chce se stát špičkovou světovou firmou. Podle dostupných informací se Revolutu opravdu daří růst stále rychleji − podobným tempem ale také peníze prodělává. Podle Irish Times se měsíční objem provedených transakcí zvýšil z 200 milionů dolarů na 1,5 miliardy dolarů, tržby za finanční rok 2017 zvýšila firma zhruba o 433 procent na 12,8 milionu liber (dle současného kurzu zhruba 365 mi­lionů korun). Ještě více peněz za tu samou dobu přitom prodělala − 14,8 milionu liber. Investory to ale evidentně neodrazuje. Loni v dubnu firma ukončila další kolo navyšování kapitálu, při němž dostala investici ve výši 250 milionů dolarů, a posunula se tak k hodnotě ve výši 1,7 miliardy dolarů. Na konci roku se pak na serveru Business Insider objevila zpráva o tom, že by firma mohla dostat další investici ve výši půl miliardy od skupiny SoftBank, Revolut však zprávu nijak nekomentoval. Aktuálně hodlá expandovat mimo Evropu, na řadu by letos měly přijít například USA či Japonsko.

Banky chtějí být také jako start-upy

Zatímco Revolut se postupně stává klasickou bankou, tradiční peněžní domy se snaží svým klientům nabídnout srovnatelný digitální servis, aby jim Revolut a podobní nebrali zákazníky. Více investují do IT a některé se v podstatě do role start-upů stylizují. Příkladem je tuzemská banka Creditas. Loni na podzim uvedla na trh mobilní aplikaci Richee, která využívá takzvaný multibanking: vedle účtu u domovské banky umožňuje ovládat účty i u několika dalších. Vlastnictví účtu u Creditas přitom není podmínkou, klient si ho však v aplikaci může založit a banka ho k tomu láká na současné poměry výhodným úrokem. Příznačné je, že i samotný účet se jmenuje Richee − banka tak svou tradiční značku potlačila ve prospěch názvu aplikace.

Kam se může vývoj z dlouhodobého hlediska posunout, předestřel před časem v rozhovoru pro Hospodářské noviny Pavel Kysilka, někdejší generální ředitel České spořitelny a dnes zakladatel vzdělávací instituce 6D Academy. Banky podle něj volí mezi dvěma možnostmi. Tou první je vazbu na klienty vzdát a stát se "produktovou továrnou". "Tento obchodní model se ale může vyplatit jen tehdy, když jste procesně excelentní a máte know-how, jak tyhle obrovské procesy a produkty řídit. A když to děláte ve velkém," upřesňuje Kysilka. Druhou možností je se klientovi maximálně přiblížit a poskytovat mu špičkové poradenství a jednoduchý servis na digitálním zařízení. "V dnešní době je to chytrý telefon, v budoucnu to možná budou nějaké hlasem ovládané brýle," předpovídá zkušený manažer.

Související

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností sdílet přátelům.

Vyzkoušejte předplatné HN+
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru