Jak se jen ty časy v politice mění. Když se komunisté snažili v minulém volebním období prosadit zdanění církevních restitucí, neuspěli ani u hnutí ANO, ani u sociální demokracie. Ovšem při čtvrtečním jednání ve sněmovně bylo všechno jinak. ANO i ČSSD jednoznačně snahu komunistů podporovaly, někteří sociální demokraté dokonce hájili zdanění ještě razantněji a emotivněji než komunisté. "Zákon o restitucích církevního majetku je svévolný zákon, šli jste proti naší společnosti. Vrací se vám to, co jste si sami nadrobili," prohlašoval například velmi důrazně poslanec ČSSD Lubomír Zaorálek na adresu těch, kteří podpořili církevní restituce a nyní jsou proti zdanění.

Když se hodí zapomínat. "Politici utahovali lidem opasky, zatímco církvím odklepli restituce předražené o 54 miliard. Není to něco naprosto šíleného?" říká Andrej Babiš hned v druhém odstavci aktuálně platného volebního programu ANO. Pokud voličům předkládá tak vyhrocený názor, měl by proti restitucím bojovat ze všech sil. Což se ale v minulém volebním období nedělo. Co víc, o církevních restitucích nenajdeme zmínku ani v jednom ze dvou programových prohlášení vlády, která Babiš jako premiér podepisoval. I to ukazuje, že opravdu nejde o nic jiného než o způsob, jak uspokojit komunisty, na nichž je vláda závislá.

Tento článek patří do placené sekce.

Pro vás jej odemknul někdo, kdo má předplatné.


Pokud budete předplatitelem, budete moci stejným způsobem odemykat placené články i pro své přátele.
A získáte i řadu dalších výhod.

Předplaťte si HN na webu za 99 Kč měsíčně a první měsíc můžete vyzkoušet zdarma!

Důvod takové "otočky" na politické scéně nejlépe ze všeho ilustruje to, co se v těchto měsících v politice děje. Když v minulém volebním období vládl premiér Bohuslav Sobotka se svou sociální demokracií, hnutím ANO a KDU-ČSL, neměli komunisté šanci se zdaněním uspět. Lidovci si do koaliční smlouvy dali podmínku, že pro zdanění nikdo z vládních stran hlasovat nemůže, a navíc mnozí lidé z hnutí ANO a také někteří sociální demokraté nepovažovali zdanění restitucí za nějakou svou prioritu. Zvláště když ještě několik právních posudků upozorňuje na to, že případné zdanění by s velkou pravděpodobností zrušil Ústavní soud, kam by se odpůrci zdanění obrátili. Po vítězství hnutí ANO v podzimních volbách v roce 2017 a nástupu šéfa ANO Andreje Babiše do premiérského křesla se však situace zcela změnila.

Ústavní soud jako motor i alibi. Stanovisko ÚS, že dlouhodobá nečinnost zákonodárců při řešení vztahu státu a církví je protiústavní, bylo jedním z impulzů, díky kterým k vrácení komunisty zabaveného majetku došlo. Nyní je Ústavní soud vedle Senátu pojistkou, která pravděpodobně zabrání tomu, aby se náhrady opravdu zdanily. I to otvírá dveře radikálům. Proč se v návrzích omezovat, když nikdy nezačnou platit?

Babiš se svými poslanci, stejně jako sociální demokraté, jsou životně závislí na podpoře komunistů, bez nich by vláda vůbec nevznikla a neustála ani nedávný pokus o vyslovení nedůvěry. Komunisté ovšem vládu nepodporují jen tak pro nic za nic, chtějí za to "odměnu" a tou největší je zdanění církevních restitucí. Pokud by se jim to podařilo, mohli by svým voličům, kterých rapidně ubývá, ukázat, jak bojují proti "chamtivé církvi". Komunisté jsou přitom stále nervóznější, protože už několikrát se jim nepodařilo získat pro zdanění podporu ani ve druhém čtení, natožpak třetím, které znamená definitivní podporu před odesláním k posouzení senátorům.

Předseda KSČM Vojtěch Filip proto urgoval vládní politiky a nakonec dosáhl toho, že sněmovna se jen a jen kvůli zdanění restitucí sešla včera na mimořádné schůzi, aby právě schválila zákon o zdanění v druhém čtení. Ovšem průběh debaty byl stejný jako už v minulosti několikrát. U řečnického pultu se střídal jeden řečník za druhým a často pronášeli slova, která už v minulosti na toto téma ve sněmovně řekli několikrát. Dlouhá šňůra vystupujících z opozice potvrzovala snahu debatu protahovat tak, aby se sněmovna vůbec nedostala k samotnému hlasování. Vládní poslanci byli z tohoto stavu evidentně nervózní, protože při schvalování státního rozpočtu v příštím týdnu budou nezbytně potřebovat ke schválení právě komunisty. Pokud by zdanění restitucí nebylo do té chvíle schváleno, mohlo by se stát, že komunisté by rozpočet nepodpořili. Nakonec ale návrh byl schválen.

Exhibice, která (poslance) neomrzí. Podle antropologů můžeme za rituál považovat činnost, která má přesně stanovený postup a velmi často, až rutinně se opakuje, přičemž ale nemá praktický význam. Snad kromě jednoho: utužit společenství. V tomto ohledu funguje debata o restitucích výborně. Poslanecké kluby se utvrzují ve svých pravdách a ukazují voličům, kteří je do sněmovny poslali, svou nekompromisnost. "Kmeny" zastánců a odpůrců restitucí se přitom už ani nepokouší předstírat, že se snaží najít společnou řeč.

Z celé debaty se už zcela vytratila podstata, která se týká jak restitucí církevního majetku, tak zdanění. Pro zajímavost, o restitucích církevního majetku rozhodla nejtěsnější většina poslanců v roce 2012. Vedle pozemků a budov v ceně 75 miliard činí finanční náhrada 59 mi­liard korun. Ta má být církvím vyplácena po dobu třiceti let po dvou miliardách ročně a má se zvyšovat o inflaci. Pokud by prošel nynější návrh KSČM, finanční náhrady by se zdanily 19 procenty, z roční dvoumiliardové částky by tak zbylo 1,62 miliardy. Z celkového objemu 59 miliard by církve obdržely zhruba 48. A stát přitom postupně přestane církve dotovat a nastane oddělení státu od církví.

Prostě to zdaníme. Jak je debata o zdanění náhrad nezávislá na faktech, názorně ukazují tanečky ministryně financí Aleny Schillerové kolem podkladů údajně dokládajících, že se církvím vracelo příliš. Její tvrzení, podle kterého "rychlá analýza" ukázala, že "ocenění bylo opravdu vyšší", ministerstvo nikdy nedoložilo. Naopak, po dotazech novinářů a následném dlouhém váhání muselo s pravdou ven: "Ministerstvo financí konstatuje, že nedisponuje analýzou v zaznamenané podobě." Podklady nejsou, danit ale chceme dál.

Glosy: Luděk Vainert

Související

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru