Loni patřila česká koruna mezi nejvíce posilující měny na světě. Všechno nasvědčovalo tomu, že podobně se jí bude dařit i letos. Měla ideální podmínky, aby v průběhu roku prorazila hranici 25 korun za euro, což analytici očekávali. K tomu jí měl pomoci růst české ekonomiky i zvyšování sazeb centrální banky, které určují cenu peněz. Stejně tak i chuť investorů nakupovat měny rozvíjejících se zemí.

Opak je ale pravdou. Česká měna se letos pod 25 Kč za euro ani jednou nepodívala, v úterý byl kurz mírně přes 26 korun.

Vůči společné evropské měně je navíc nejslabší od letošního července. Od začátku roku ztratila přibližně 50 haléřů.

Důvodů, proč kurz neposiluje, je několik. Podle analytiků, které HN oslovily, je hlavní příčinou dění ve světové politice a ekonomice.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

26 CZK/EUR

je hranice, nad kterou se kurz koruny vůči euru dostal minulý čtvrtek po oznámení čísel o růstu české ekonomiky. Slabý je i v tomto týdnu.

V březnu americký prezident Donald Trump zavedl cla na dovoz oceli a hliníku. V dalších měsících pak v ochranářských opatřeních pokračoval, což vyvolalo odvetu Číny a přidala se i Evropa. Obavy z těchto obchodních válek násobí také nejistoty ohledně brexitu a zpomalení hospodářského růstu v eurozóně ve třetím čtvrtletí. Stejně jako nynější spory o schodek italského rozpočtu.

"Oslabuje euro vůči dolaru, což má na měny středoevropských zemí, jejichž ekonomiky jsou s eurozónou provázané, ještě větší dopad než na samotné euro," vysvětluje Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE. Ještě více než koruna oslabily polský zlotý a maďarský forint.

Pokud se situace na světových trzích uklidní, mohlo by na začátku příštího roku dojít k obratu. Analytici českých bank předpokládají, že v takovém případě by se kurz v prvním pololetí mohl vrátit až k 25,50 koruny za euro. Strach investorů kupovat středoevropské měny by opadl.

Letos na jaře naopak tato obava vygradovala. Hráči na finančních trzích, například fondy, se začali odvracet od investic v rozvíjejících se zemích, kam patří i středoevropský region. Jejich měny i cenné papíry považují za rizikovější a v případě globálních problémů se jich zbavují.

Místo toho vkládali peníze například do cenných papírů vydávaných americkou vládou, která je považována za nejspolehlivějšího dlužníka. Tamní centrální banka navíc postupně zvyšuje úrokové sazby a výnosy státních dluhopisů jsou stále atraktivnější. To podporuje růst kurzu dolaru.

Stejné kroky přitom poslední rok dělá i Česká národní banka. Nasadila rychlé tempo zvyšování úrokových sazeb: letos už je zvedla pětkrát až na 1,75 procenta, což je s výjimkou Rumunska nejvíc v celé EU.

Ani růst sazeb však nestačí k tomu, aby kurz tuzemské měny zpevnil. Podle hlavního ekonoma ING Bank Jakuba Seidlera je koruna na současné zvyšování sazeb méně citlivá než v minulosti.

Hlavní příčina leží v předchozím více než tříletém období, kdy ČNB až do loňského jara uměle oslabovala korunu, aby ji zlevnila a podpořila růst ekonomiky. Pomocí takzvaných intervencí skupovala eura a trh zaplavila korunami. Těch nyní mají banky přebytek, nepotřebují získávat nové vklady, a proto jejich úročení ani nezvyšují. To investory od nákupu korun odrazuje, protože nevidí lákavý výnos, který by odpovídal zvyšování sazeb centrální bankou.

Růstu kurzu české měny brání i to, že z období intervencí drží velký objem korun také zahraniční investoři. Nakupovali ji v očekávání, že po skončení umělého oslabování její hodnota posílí. Právě velký objem kapitálu nyní hraje proti koruně. "Postupné vyprodávání těchto investic způsobuje tlak na oslabování kurzu koruny," podotkl David Marek, hlavní ekonom společnosti Deloitte. To podle něj bude ve hře ještě několik let.

Minulý týden navíc koruně neprospěly ani výsledky tuzemského hospodářství. Podle předběžných údajů statistického úřadu ekonomický růst zpomaluje. Ve třetím čtvrtletí vzrostl HDP meziročně jen o 2,3 procenta. Loni ve stejném období to přitom bylo o pět procent.