Vyhlídky dnešních dvacetiletých Čechů na to, že jejich státní penze budou stejně vysoké jako v západní Evropě, jsou mizivé, ukazuje zpráva Národní rozpočtové rady o dlouhodobém vývoji státních financí. Nedojde-li k nápravě, hrozí, že za 20 let klesne životní úroveň důchodců pod hodnoty, na které dosahují penzisté dnes. "Kdybychom se nyní přenesli do demografické situace roku 2035 či 2040, tak máme podle mých osobních hrubých výpočtů průměrný důchod nikoli 12 500 korun měsíčně jako dnes, ale jen 9500 korun," uvedla v rozhovoru pro HN předsedkyně Národní rozpočtové rady (NRR) Eva Zamrazilová.
Rada vznikla letos na jaře a má dohlížet na zdraví veřejných financí. V úterý poprvé předložila Poslanecké sněmovně svou zprávu, ve které popisuje, jak by se v následujícím půlstoletí vyvíjely veřejné rozpočty při zachování současných daní, státních příjmů a výdajů. Podle rady hrozí, že bez zavedení potřebných změn, včetně penzijní reformy, celkové zadlužení vlády vzroste každých 10 let od roku 2040 na dvojnásobek. Do roku 2068 by se mohlo z dnes neškodných hodnot na třetině hrubého domácího produktu vyšplhat na 230 procent HDP.
HN: Proč se studie dívá do budoucnosti 50 let dopředu?
Jde o časový výhled, na který se běžně tyto odhady dělají. Konvergenční program ministerstva financí, který sleduje přibližování České republiky k Západu, je také na 50 let. Naši studii budeme každý rok aktualizovat a doplňovat. Ta první se zaměřuje hlavně na penzijní systém.
Do čela tříčlenné Národní rozpočtové rady byla jmenována Poslaneckou sněmovnou na šest let letos v lednu. V letech 2008 až 2014 působila v bankovní radě České národní banky. Před nástupem do NRR byla více než tři roky hlavní ekonomkou České bankovní asociace. Vedle působení v těchto funkcích nadále přednáší makroekonomickou analýzu na své alma mater – Vysoké škole ekonomické v Praze. V minulosti pracovala také v Ekonomickém ústavu Československé akademie věd a Výzkumném ústavu práce a sociálních věcí. Před jmenováním do bankovní rady ČNB byla členkou týmu makroekonomických analýz v Komerční bance.
35 procent
je dnešní míra veřejného dluhu Česka vůči HDP.
230 procent
by mohla být míra zadlužení vůči HDP v roce 2068, když nedojde ke změnám ve výdajích státu.
HN: S jakým očekáváním Národní rozpočtová rada tuto svou studii zveřejňuje?
Každý se musí připravit na to, co může ve stáří od státu čekat. Naším cílem je, aby politici jasně probrali varianty, které před nimi stojí − není jich mnoho. Mohou zvýšit daně, oddálit věk odchodu do důchodu nebo připustit snížení životní úrovně důchodců proti pracujícím občanům.
HN: V čem se Národní rozpočtová rada liší od komise ekonoma Vladimíra Bezděka, která se před lety marně pokusila reformovat státní penzijní systém?
Ta byla jednorázovým aktem tehdejší vlády, my tu budeme pořád a budeme soustavně hodnotit situaci veřejných financí, ukazovat na rizika a sledovat pokroky. Rada je apolitická odborná instituce. Nyní platný zákon o rozpočtové odpovědnosti alespoň stanovuje dluhovou brzdu. V době Bezděkovy komise nic takového nebylo. Na rozdíl od této komise (pomohla dočasně zavést možnost soukromého spoření na důchod na úkor státních penzí, což bylo v roce 2015 zrušeno, pozn. red.) se navíc nezabýváme jen důchody, ale veřejnými financemi jako celkem.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekHN: Z vaší zprávy vyplývá, že bez změny stávajících pravidel jsou veřejné finance dlouhodobě neudržitelné. Nyní je ale míra zadlužení veřejných rozpočtů nízká. Kdy přijde zvrat?
Ke zlomu dojde v polovině 30. let − za nějakých 15 až 17 let. V té době budou do starobního důchodu odcházet silné populační ročníky. Je to neúprosná situace, o které se dlouho vědělo, upozorňovala na ni i Bezděkova komise. Tehdy však vedla debata jen do slepé uličky, kterou se stal druhý důchodový pilíř. Chceme udělat všechno pro to, aby se situace slepých uliček neopakovala.
HN: Proč je podle vás nutné, aby se vláda zabývala otázkou důchodových reforem?
My nemůžeme a nechceme vládě říkat, co má dělat. Naší povinností je ale ukázat, co je ve hře. Cílem je seriózní poctivá debata, která půjde napříč politickým spektrem. Jde o to, připravit českou populaci na to, co před námi v budoucích dekádách stojí.
HN: Co tedy veřejným financím z pohledu starobních penzí podle vaší studie hrozí?
Peníze, které může na penze vláda vydat a případně je navýšit, nebude za 20 až 30 let možné mít. Někdy po roce 2045 bychom bez změny stávajícího nastavení veřejných financí naprosto neúprosně narazili na dluhovou brzdu (míra veřejného zadlužení na úrovni 55 procent HDP, pozn. red.). Po jejím dosažení má vláda ze zákona povinnost sestavit rozpočty, které vedou k udržitelnosti. Vláda by se tak ocitla v kleštích. Demografická situace v té době nebude příznivá, protože počty důchodců porostou a aktivně pracujících bude ubývat. Vláda by musela škrtat výdaje, aby udržela vyrovnané státní rozpočty.
HN: Co od politiků a vlády očekáváte? Co mají udělat, aby se nenaplnil černý scénář, o kterém ve vaší zprávě píšete?
Naší úlohou není předkládat ucelená řešení. Ale můžeme a budeme dávat odborné věcné stanovisko k návrhům, s nimiž vláda přijde, z hlediska toho, do jaké míry představují funkční řešení pro budoucnost veřejných financí, především penzijního systému. Jsme schopni spočítat a zhodnotit různé varianty, ale rozhodnutí bude úkolem tandemu politik−volič.
HN: Proč by se měl dnešní politik s mandátem zhruba na čtyři roky zabývat něčím, co možná nastane až za 15 let?
Tím se liší politik od státníka. Státník se dívá za volební horizont několika let. Osobně si myslím, že státní správa je zatížena velkým množstvím administrativy. Problém, kterým se mohou veřejné finance stát, si i proto ještě zdaleka nepřipustila. Doufáme, že politici nejsou lhostejní k budoucnosti svých potomků, protože to je mimo jiné o mezigenerační solidaritě. Věřím, že Poslanecká sněmovna, které naši zprávu předkládáme prostřednictvím rozpočtového výboru, k ní lhostejná nezůstane.
HN: Národní rozpočtová rada nemá v popisu práce říkat ministrům vlády, co mají dělat. Můžete ale nastínit, co se stane, když vládní politici neudělají v oblasti veřejných financí změny, jejichž potřeba z vaší zprávy vyplývá?
Úplný rozvrat veřejných financí. Je to neudržitelná situace. V poslední dekádě jsme sledovali Řecko a finanční krizi, kterou si prošlo. Jakmile by se vládní zadlužení České republiky dostalo nad úroveň 55 procent HDP, začala by se zvyšovat riziková prémie, kterou by investoři požadovali za české státní dluhopisy. Hrozilo by podobné zdražování výpůjček na financování státního dluhu, jako zažily například Itálie, Španělsko, Portugalsko nebo Irsko během dluhové krize eurozóny mezi lety 2009 a 2011.
HN: Ve zprávě hovoříte o rizicích, která v případě růstu zadlužení hrozí domácímu finančnímu trhu. O co přesně jde?
Pětadvacetiletá historie dlužníka České republiky je v porovnání s vyspělými zeměmi velmi krátká. Náš domácí finanční trh je přitom malý a mělký. Co si může jako dlužník díky své velikosti dovolit například Itálie, by Česku projít nemuselo.
HN: Ve studii používáte srovnání s Rakouskem. Do roku 2068 by se měl HDP na obyvatele Česka dostat na 90 procent rakouských hodnot. Dojde-li k naplnění černého scénáře vývoje vládních financí, hrozí České republice, že se na tyto úrovně nedostane?
Vycházíme z odhadů vývoje konvergence (dohánění, pozn. red.) české ekonomiky na úrovně rozvinutých zemí. Myslím, že dosažení 80 až 85 procent HDP na obyvatele v těchto zemích, které předpokládáme někdy v letech 2037 či 2038, v ohrožení není. Další růst by se ale kvůli zhoršeným veřejným financím mohl zastavit.
Na zprávu Národní rozpočtové rady reagoval následně na svém twitterovém účtu i premiér Andrej Babiš:
Dělat prognózu vývoje veřejných financí na 50 let dopředu? Naprosté sci-fi. A k tomu neseriózní. @rozpoctova_rada by měla veřejnosti prezentovat své závěry pouze jako odborný názor, ne jako daný fakt a děsit tím lidi. Česku se daří, jsme dokonce jedni z nejlepších v Evropě!
— Andrej Babiš (@AndrejBabis) October 31, 2018
