Vizitka Howarda Saunderse je až na adresu jeho webových stránek čistá. Není na ní ani jméno ani jiný údaj. "Nemůžu mít normální vizitku," říká s omluvou Brit, který se označuje za futuristu maloobchodu. A na konferenci o trendech v nákupních centrech, která se nedávno uskutečnila v Praze, hned zkraje své přednášky vyrukoval s prohlášením, že maloobchod je mrtvý.

Konferenci uspořádal český výbor Mezinárodní asociace nákupních center (ICSC) krátce po krachu kdysi největšího amerického maloobchodního řetězce Sears. Problémy má řada obchodníků i v Evropě.

Centra se vlivem technologií, velkých dat a s novými návyky i požadavky lidí mění. Obchodníci musí mnohem více usilovat o přízeň zákazníků. Díky mobilním telefonům je dnes pro řadu lidí nákup oblečení, elektroniky či potravin otázkou několika stisknutí na displeji. Lidé mají méně důvodů navštěvovat prodejny. "Když jsem se na konferenci zeptal, kolik lidí ještě každý týden baví jezdit nakupovat do supermarketu, nikdo se nepřihlásil," popsal v rozhovoru s HN Saunders. "A kolik dětí a teenagerů to dnes baví? Změnili jsme se, čím dál více lidí přestává bavit jezdit s vozíky mezi regály."

Tento článek patří do placené sekce.

Pro vás jej odemknul někdo, kdo má předplatné.


Pokud budete předplatitelem, budete moci stejným způsobem odemykat placené články i pro své přátele.
A získáte i řadu dalších výhod.

Howard Saunders

"Futurista maloobchodu". Vedle přednášení a psaní blogů se živí jako konzultant. Má více než 25 let zkušeností s navrhováním prodejen a dalších maloobchodních prostor. Působil jako kreativní ředitel londýnské společnosti Fitch. Řetězcům Marks & Spencer a Waitrose pomáhal vytvořit nový design prodejen. Mezi jeho klienty patří také hotelové řetězce či mobilní operátoři.

Některé značky to už pochopily a prodejny začaly přizpůsobovat požadavkům moderní doby. Saunders takové obchody přirovnává k hřištím. Například u společnosti Dyson si zákazníci mohou vyzkoušet vysavače nebo se dozvědí, jak se produkty této britské značky vyrábějí. "Jejich prodejny jsou méně o hromadění zboží v regálech a více o svádění zákazníků. Zábavnou formou předvádějí, jak jejich produkty vznikají a fungují," popisuje Saunders.

S dobou jdou podle Saunderse také Adidas, Nike, Samsung nebo americký kavárenský řetězec Starbucks. Poslední jmenovaný letos v září vstoupil na italský trh otevřením první pobočky s pražírnou v historické budově v centru Milána. Saunders elegantní obchod s poukazem na zážitky, které návštěvníkům nabízí, přirovnává k muzeu.

Změny nákupního chování neblaze pociťují některé "průměrné" značky s oblečením či obuví. Jsou nuceny uvolňovat prostory na frekventovaných nákupních třídách v centru Londýna či na newyorské Páté avenue. Podle Saunderse prodejny se spotřebním zbožím pro masy zákazníky nudí, a jejich provozovatelé si navíc nemohou dovolit vysoké nájmy. A nedosáhnou na ně ani drobní podnikatelé, byť ti už dokážou nabídnout koncepty, o které dnes mají lidé zájem.

Tento byznys ve velkých městech kvete mimo nejdražší nákupní třídy. Saunders uvádí příklad: "V Brooklynu v New Yorku se objevuje řada drobných podnikatelů." Nejde jen o nabídku jídla a pití, která je skutečně pestrá, nová a neotřelá. "Lidé například ručně vyrábějí denim či nože," přidává Saunders, jenž ovšem dál věří i high streetu, tedy obchodníky nejžádanějším nákupním zónám v centrech měst.

"V budoucnu se tam budou mísit nezávislí podnikatelé a velké bohaté značky. Využití prostorů bude flexibilnější a umožní značkám otevřít pop-up obchod, působit tam krátkodobě. Nájmy ale musí jít dolů a časem se tak stane," míní Saunders.

Potíže mají i tradiční obchodní domy ve Velké Británii provozované společnostmi Marks & Spencer, Debenhams či House of Fraser. Naopak luxusní londýnský Harrods má stále své místo na trhu. Daří se i Selfridges, v jehož obchodních domech se pořádají různé festivaly. "Ale obecný trend je, že obchodní domy umírají," říká Saunders.

Ten přitom nesouhlasí s názory, že kvůli nakupování na internetu se lidé zavírají před světem. "Jsme lidé a máme potřebu chodit mezi lidi. Hovoří se o robotizaci, doručování zboží drony, rozpoznávání podle obličeje, to vše svým způsobem dehumanizuje. O to víc budeme vyhledávat místa, kde můžeme potkávat lidi," líčí Saunders a jako důkaz jmenuje zvýšený zájem lidí o koncerty či festivaly včetně gastronomických.

Renesanci zažívají rovněž tržnice a další prostory, jež nabízejí široké možnosti stravování. Ty mají podle Saunderse budoucnost. Za vyhlášenou označil tržnici Time Out v portugalském Lisabonu, v Praze navštívil například Manifesto v areálu Masarykova nádraží.

A jak vidí Saunders obchod za patnáct let? "Většina spotřebního zboží, jako jsou běžné potraviny a čisticí prostředky, nám bude doručována, aniž bychom si je objednávali. Ale například vybrané potraviny nebo víno, které máme rádi, budeme chodit nakupovat do prostor, kde je budeme moct ochutnávat a potkávat se. Tam si je objednáme a pak nám je přivezou domů," líčí Saunders.

Související

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností sdílet přátelům.

Vyzkoušejte předplatné HN+