Evropská komise a Česko se rozcházejí v názoru na budoucnost společné zemědělské politiky. Zatímco unie chce posílat více peněz drobným farmářům, čeští politici prosazují ty velké. "Malí a střední farmáři jsou na prvním místě. Musíme najít dost peněz a podpořit je, aby jejich podnikání přežilo," prohlásil evropský komisař pro zemědělství a rozvoj venkova Phil Hogan v rozhovoru pro HN.

Rodilý Ir, který zamlada sám na venkově hospodařil, navštívil minulý týden Moravu. Jednal s ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem (za ČSSD), podíval se na farmu Mendelovy univerzity, a když už byl na Moravě, prohlédl si i vinařství. Na setkání s novináři vypadal, že si návštěvu užil. "Zjistil jsem, že Morava je oblastí skvělých vín, jídla a traktorů Zetor," vtipkoval. Právě český Zetor prý používal, když sám farmařil.

Jednání s Tomanem napjatě očekávaly desetitisíce českých zemědělců. Vědět chtějí především to, jak jim unie rozdělí podporu po roce 2020. V řadě věcí si Hogan s Tomanem rozumí, v otázce přímých plateb se ale neshodli.

133 hektarů

je průměrná rozloha zemědělských podniků v Česku. Je největší v Evropské unii.

Toman usiluje o to, aby výhodné financování velkých podniků zůstalo zachováno. V současné době má na dotace nárok každý zemědělec, peníze dostává podle toho, na jak velké rozloze hospodaří. Evropská komise ale navrhuje, aby jeden hospodář dostal na přímých platbách maximálně 100 tisíc eur ročně. Toman je proti, drží se názoru, že omezení by se mělo týkat jen těch zemí, které o něj mají zájem. Což je dlouhodobé stanovisko Česka.

Pokud by tento názor prosadil, zůstaly by vysoké dotace velkým firmám. Mezi ně patří především zemědělské podniky z holdingu Agrofert, který do svěřenského fondu umístil premiér Andrej Babiš (ANO). A také významná skupina Agro Měřín podnikatele Gabriela Večeři.

Hogan však fandí malým farmářům. Najevo to dal třeba na statku v Žabčicích u Brna, kde obdivoval krávu, která se loni stala nejlepší holštýnskou plemenicí.

Tento článek patří do placené sekce.

Pro vás jej odemknul někdo, kdo má předplatné.


Pokud budete předplatitelem, budete moci stejným způsobem odemykat placené články i pro své přátele.
A získáte i řadu dalších výhod.

Předplaťte si HN na webu za 99 Kč měsíčně a první měsíc můžete vyzkoušet zdarma!

Rozdělování dotací musí podle něj být spravedlivější. "Svůj návrh jsem předložil," připomněl Hogan s tím, že výhled do budoucna je teď složitý. Kvůli odchodu Velké Británie z unie ubyde peněz ve společném rozpočtu. Výpadek, s nímž unie počítá od roku 2019, bude nutné nahradit. Komisaři navíc počítají s vyššími výdaji na společnou obranu či boj s migrací.

"Věřím, že zastropování plateb pro velké podniky je způsob, jak to zvládnout. Z ušetřených peněz můžeme malé a střední farmáře více podpořit," míní Hogan a ze svého názoru ustoupit nechce. "Míč je na straně Evropského parlamentu a Evropské rady, aby v následujících šesti měsících buď schválili, nebo zamítli můj návrh. V případě, že ho neschválí, ať předloží svůj vlastní."

Na konečné podobě unijního rozpočtu pro období 2021 až 2027 se zatím pracuje. Evropští lídři počítají s tím, že na společnou zemědělskou politiku půjde 365 miliard eur, tedy asi 28 procent rozpočtu. To je o desetinu méně než v současném období. Z toho půjde 265 miliard na dotace, které si evropské farmy rozdělí podle počtu hektarů obhospodařované půdy. Je to asi o 43 miliard eur méně, než mají k dispozici dnes.

K úspoře by mělo vést právě zastropování plateb pro velké zemědělce, kteří by mohli dostat nejvíce 100 tisíc eur. Více peněz by pak zbylo na malé zemědělce a také na zavádění moderních technologií. Unie chce vyčlenit 10 miliard na rozvoj výzkumu a inovací v potravinářství, zemědělství či biohospodářství.

Česku to však nevyhovuje. Na rozdíl od většiny evropských zemí, kde zemědělství stojí na rodinných farmách, jsou tu základem velká družstva, vytvořená v minulosti komunistickým režimem.

Průměrná velikost místních farem je nejvyšší v evropské osmadvacítce − 133 hektarů na farmu. Průměr unie je 17 hektarů. Ministerstvo zemědělství proto návrhy na zavedení stropu pro dotace odmítá. Uvádí, že by se výrazně dotklo podniků, které zaměstnávají přes polovinu pracovní síly v zemědělství a chovají tři čtvrtiny veškerého skotu v tuzemsku.

"Věřím, že dobrovolné zastropování plateb prosadíme. Je to priorita. Plán B máme, trošku se na něj chystáme, ale nechci se o něm ani bavit," uvedl Toman na dotaz, co se stane, když výhodnější podmínky nevyjedná.

Mezi českými zemědělci je ale řada těch, kterým se návrhy komise zamlouvají. Podle Evropského statistického úřadu je z celkových 48 tisíc zemědělských podniků v Česku více než polovina menší než pět hektarů. Nově by na ně zbylo více peněz. Zastupuje je Asociace soukromého zemědělství, které se nelíbí, že velcí podnikatelé skupují malé farmy. Současné nastavení evropských dotací tomu prý pomáhá. "Díky návrhům Evropské komise bude financování spravedlivější," řekl Pavel Srna, předseda asociace pro oblast Žďáru nad Sázavou.

Toman jednal s Hoganem také o zavedení definice "skutečného zemědělce". Členské země mají nově zajistit, aby dotace neunikaly k podnikům, které se zemědělství věnují jen okrajově. V Česku je v minulosti čerpali například provozovatelé golfových hřišť. Podle Tomana to ale znevýhodní farmáře, kteří mají příjmy z dalších činností, jako je agroturistika nebo ubytovací služby. Takové podnikání přitom v minulosti Česko podporovalo. Hogan slíbil, že nebude platit obecná unijní definice skutečného zemědělce, ale každá země si ji upraví po svém.

Nařízení o podobě společné zemědělské politiky přijme Rada Evropské unie v prvním čtvrtletí 2019. Toman při hlasování spoléhá především na podporu Francie, Německa a zemí V4.

Související