Od našeho zpravodaje z Ukrajiny - Zhruba dvě tisícovky diváků se na tribunách charkovského stadionu Metallist ztrácejí. Do ochozů by se jich vešlo dvacetkrát tolik. Jenže fotbalové utkání klubů Šachtar Doněck a Zorja Luhansk zajímá hlavně lidi, kteří do tohoto východoukrajinského města utekli z válkou zmítaného Donbasu. Ostatně utéct musely i kluby samotné.
"Sláva Ukrajině!" ozve se ze skupiny ultras s oranžovo-černými vlajkami Šachtaru. "Hrdinům sláva!" odpoví z protějšího konce stadionu hlouček fanoušků Luhansku. Někdejší heslo ukrajinských nacionalistů se dnes stalo uznávaným symbolem boje proti ruské agresi na Donbasu. Transparent oslavující ukrajinské vojáky visí hned vedle vlajky Šachtaru. Někdejší východoukrajinské rivaly dnes spojuje stejný osud vyhnanců bez stadionu.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekLidé z asi 300 kilometrů vzdáleného Šachtaru dodnes s nostalgií vzpomínají na svou krásnou Donbas Arenu, postavenou v roce 2009. Po vypuknutí války v dubnu 2014 už klub dohrál ligu mimo Doněck. Další sezonu již zahájil na stadionu v západoukrajinském Lvově. Šachtar totiž hrál Ligu mistrů, ve které došel až do osmifinále, a UEFA evropské poháry dovolila hrát jen ve Lvově a v Kyjevě. "To bylo bizarní. Představte si, že by vám Polsko zabralo Slezsko a Baník Ostrava by se přestěhoval do Prahy na Spartu," popisuje rivalitu mezi regiony Oleksandr Bondar, který několik let žil a studoval v Česku.
Šachtar Doněck
Klub založený v roce 1936 byl v sedmdesátých letech úspěšný v sovětské lize. V chaotických raných 90. letech klub ovládl Akhat Bragin, člověk s kriminální minulostí. V roce 1995 zahynul, když během zápasu v čestné lóži vybuchla bomba. Poté se majitelem stal nejbohatší Ukrajinec Rinat Achmetov. Největším úspěchem v moderních dějinách klubu bylo vítězství v Poháru UEFA v roce 2009.
Zorja Luhansk
Klub vznikl v roce 1923 a jeho největším úspěchem v éře Sovětského svazu bylo vítězství v lize v roce 1972. Mezi elitu se vrátil poté, co ho koupil Jevgenij Veller, kontroverzní podnikatel a politik spojený s někdejším prezidentem Viktorem Janukovyčem. Místní tisk tvrdil, že kontroloval černou kasu Strany regionů. Poslancem je i nyní za hnutí Obroda. V loňském roce Zorja skončila v ukrajinské lize na třetím místě.
Od loňského roku hraje Šachtar v Charkově. Místní klub Metallist totiž zbankrotoval a na stadionu postaveném pro mistrovství Evropy v roce 2014 najednou neměl kdo hrát. Většině místních ale hosté k srdci nepřirostli. "Půjdu se podívat na Manchester City, už jsem si koupil lístek. Ale na ukrajinskou ligu nechodím," říká letecký inženýr Alexej Komčenko.
Fanoušci Šachtaru přiznávají, že většinou pocházejí z Doněcku. Ostatně v Charkově v jeden okamžik žilo na 400 tisíc uprchlíků z Donbasu. Velká část z nich mezitím odjela, ale i tak se odhaduje, že v téměř dvoumilionovém městě je patrně nejvíce přesídlenců z Doněcku ze všech ukrajinských měst.
"Fandění Šachtaru na stadionu je jako vrátit se na dvě hodiny do Doněcku, kam už se asi nikdy nepodívám," říká rezignovaně Oleksandr Bondar. Před rokem 2014 patřil k proukrajinským aktivistům, a kdyby se vrátil do města, hrozilo by mu zatčení.
Fanoušky v Charkově má i luhanská Zorja, která jinak své zápasy hraje na stadionu v Záporoží. "Nejvíce aktivních fandů máme v Kyjevě a Charkově. Paradoxně v Záporoží žijí asi jen dva lidé, kteří patřili mezi předválečné ultras," vysvětluje mluvčí Zorji Pavel Kozyrev.
"Já jsem chodila na stadion v Luhansku a teď poznávám na zápasech lidi odtud, ty tradiční pokřiky, je to jak stroj času," říká luhanská rodačka Darja Meščerjakova, která poslední čtyři roky žije v Kyjevě.
Se samotným Luhanskem má klub rozporuplné vztahy. Kozyrev tvrdí, že lidé na území ovládaném separatisty sledují zápasy Zorji alespoň v televizi. Jedny z fanouškovských stránek Zorji vede člověk z Luhansku, na otázky HN ale odpovědět nechtěl, o politiku se prý nezajímá.
"Pro mého tátu, který mě bral jako malou na fotbal, jsou zrádci, protože utekli z města. Udělali si tam vlastní ligu a mají i reprezentaci. A táta by chtěl, aby Zorja zůstala v téhle bažině," říká trpce Meščerjakova.
