Naši politici trestuhodně podceňují závažnost dezinformační kampaně, kterou vede Rusko proti Česku a celému západnímu světu, říká datový analytik František Vrábel. Jeho společnost, která sleduje 90 procent globálního zpravodajského obsahu na internetu, se primárně zaměřuje na detekci hrozeb pro miliony firem po celém světě v reálném čase. Nyní na základě analýz velkých dat mapuje ruskou vnitřní a vnější propagandu. A radí NATO, jak vytvořit systém včasného varování před ruskými "dezinformačními raketami".

HN: Co se dá z vašich dat vyčíst ohledně vedení informační války ze strany Ruska?

Na základě našich dat se dá především dokázat, že Rusko informační válku vede, což je důležité, protože tomu stále mnoho lidí nevěří, ani u nás, ani ve světě. Základní zjištění je, že vliv ruského státu na tamní média je naprosto určující. Dobře se to dá ukázat na situaci, která nastala po sestřelení dopravního letadla MH 17 nad oblastí kontrolovanou ruskými separatisty na Ukrajině. Způsob, kterým se o události referovalo v Rusku, byl totálně odlišný od toho, jak referovala globální média. Tomuto případu věnovala ruská média pětkrát menší pozornost než standardní události globálního rozsahu. Snažili se o tom zkrátka psát co nejméně. A sledovali jsme i zcela jiný přístup k vydávání článků o události. Každá nová informace, která se k tomuto tématu objevila, měla zřetelný ohlas v anglicky psaných médiích. V ruských prakticky ne­existoval. Bylo ticho.

HN: Dá se to ukázat ještě na něčem jiném?

Například na způsobu, jak ruská média prezentují evropské představitele. Naprosto výjimečné postavení v nich zaujímá prezident Miloš Zeman. Věnují mu disproporční pozornost. Třeba Německo má podobný ústavní systém jako Česko a poměr zpráv v ruském tisku o kancléřce a prezidentovi je zhruba 95 procent ku pěti procentům. V případě Česka je to naopak. Pětasedmdesátiprocentní pozornost je věnována Zemanovi a 25 procent premiérovi. Pozice Česka je v Rusku prezentována dominantně prostřednictvím prezidenta, který je známý svými prokremelskými postoji. Miloš Zeman je využíván ruskou propagandou směrem k jejich vlastnímu obyvatelstvu.

František Vrábel

Majitel firmy Semantic Visions. Ta provozuje unikátní zpravodajský systém zaměřený na pokročilou analýzu velkých dat z volně dostupných internetových zdrojů, který získal několik světových technologických cen. Její systém zpracovává 90 procent světového zpravodajského obsahu. Používá ho na globální úrovni například SAP. Je základem jeho produktu v oblasti řízení rizik, který využívají největší světové firmy.

HN: Dá se říci, že Miloš Zeman je součástí ruské informační hry?

O tom není sporu. Nemohu tvrdit, že je to vědomé. Ale je jisté, že je ruskými médii, kterých sledujeme 24 tisíc, vyzdvihován vysoko nad ostatní evropské státníky. Referuje se o něm násobně více, než jak by to odpovídalo velikosti a významu Česka. Utvrzují přes něj ruskou veřejnost, že politika Vladimira Putina je správná a že to chápou i někteří představitelé zemí Evropské unie a NATO. Používají ho jako jakéhosi disidenta Západu, který se odváží říct, že Rusko má pravdu. Je součástí vnitřní propagandy.

HN: Je tady něco, co dokazuje působení Ruska navenek?

O pokusech ovlivňovat volby ve Francii, USA či v Německu asi už nikdo nepochybuje. Uskutečňování takových operací je nakonec součástí ruských strategických dokumentů, takzvané Gerasimovovy doktríny. A pokud jde o Česko, tak z našich dat vyplývá, že vliv Ruska v našem mediálním prostoru je velmi výrazný a stále se zvětšuje.

Sledujeme čtyři tisíce českých webů. A lze identifikovat minimálně 22 médií, která jsou pod přímým ruským vlivem. Jejich podíl na celkovém mediálním obsahu v Česku je přitom sedm procent. Už to je problém. Tyto weby se na celkovém mediálním obsahu, který je tak či onak zaměřen proti členství Česka v NATO a Evropské unii a velebí ruské postoje, podílí celými šedesáti procenty. Jsou to fabriky ruské propagandy s cílem rozvrátit demokratickou společnost v Česku.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Takže v kostce: mají zde několik desítek webů, na které se mohou spolehnout. Pak tady mají lidi, kteří toxický obsah šíří. Částečně profesionálně, částečně dobrovolně. Je tady dobře fungující infrastruktura pracující v ruském zájmu.

HN: S jakými motivy nyní nejčastěji pracuje?

Když analyzujeme témata, na která se ruská propaganda zaměřuje, setkáváme se především se zpochybňováním pravdy jako takové. Cílem je vytvořit pocit, že něco jako pravda vůbec neexistuje. To je chytrý útok na samotný základ demokratické společnosti, protože ta je postavena na důvěře. Když se zpochybní důvěra v základní postuláty, tak se celá konstrukce může zbortit jako domeček z karet. Často se objevují také témata "degenerace Západu", "zhoubnosti" ochrany menšin a podobně. Jeden z hlavních narativů je též, že "Evropu zaplaví a zničí migranti". Klíčové pro ně je vrazit klín mezi Česko a EU − odtud také časté volání po referendu o vystoupení z EU a NATO.

HN: Jak se vlastně vyhodnocuje, co lze považovat za součást ruské informační války?

Důležitým formálním znakem je používaný jazyk a "zdrojování" informací. Například často píšou, že něco je "všeobecně známo", nebo že je to "podle mnoha expertů", přičemž žádné nejmenují. Často také v textech zůstávají rusismy. Pracují sice na jazykových vylepšeních, ale pořád se objevují a je to důležitý znak kontaminovaného obsahu. Náš systém to rozpozná, protože se dokáže učit na základě toho, co bylo publikováno v minulosti, a je schopen s velkou mírou pravděpodobnosti z obrovského množství dat určit, který článek do kategorie dezinformačního a propagandistického obsahu spadá.

HN: Jak vidíte roli sociálních sítí?

Je jednoznačně negativní a cílenému šíření ruské propagandy nahrává. Jde o to, že společnost je čím dál víc fragmentarizována, rozdělena do informačních bublin, což je výhodné pro manipulace. Sociální sítě jako Facebook samozřejmě nevznikaly se záměrem manipulovat veřejným míněním nebo kvůli možnosti efektivně ovlivňovat volby. Důvod, proč získaly na svůj rozvoj obrovský kapitál, spočívá v následujícím faktu: investoři tušili, že atomizace společnosti do informačních bublin umožní co nejpřesnější zacílení komerční reklamy, ze kterého jsou řádově vyšší příjmy. To se podařilo. Vedlejším efektem je pak ale to, že jednotlivé části společnosti mezi sebou přestávají komunikovat. A také to, že vhodnou a cílenou reklamou je možné ovlivnit volby − což už Rusové dělají. Do každé z existujících bublin mohou posílat trochu jiný typ zprávy, o které mohou předpokládat, že bude fungovat. A také to provádějí.

Lenin říkal: Kapitalista nám prodá i provaz, na kterém ho oběsíme. A nynější Rusko to vztáhlo na sociální sítě. Vynález západního světa obrátilo proti němu samotnému. Jsou v tom extrémně obratní a s velmi malými náklady dokážou ovlivnit veřejné mínění.

HN: Je tomu možné nějak čelit?

Ano, ale myslím, že debata o sociál­ních sítích se ubírá špatným směrem. Nemělo by se debatovat o tom, že se některé příspěvky budou mazat. To je nesmysl − kdo bude cenzuru provádět? A kdo bude cenzurovat cenzory? Jediný způsob obrany společnosti je ten, že bude trvat na zbourání bariér, které nynější logika sociálních sítí vytváří. Tedy že bude trvat na regulaci algoritmů sociálních sítí, které určují, jaký obsah kdo vidí. Jen tak je možné zajistit, aby se ke všem lidem dostalo alespoň trochu vyvážené zpravodajství. Aby nevnímali jen to, co je utvrzuje v jejich vidění světa, které se navíc za nynějších podmínek dá zvnějšku účinně ovlivňovat. Bude to samozřejmě obrovský problém, protože takové kroky jdou přímo proti zájmům provozovatelů sociál­ních sítí. K zacílení reklamy je pro ně výhodné udržovat rozdělení společnosti do bublin.

HN: Je už na Západě povědomí o informačním konfliktu dostatečné?

V NATO si to už uvědomili a boj proti nepřátelským dezinformačním operacím je jednou z priorit. Česko ale není tím, kdo by tlačil na rozvoj těchto schopností. Byly tady pokusy, jako třeba vytvoření centra proti hybridním hrozbám, ale víme, jaké palbě byla tato snaha vystavena ze strany prezidenta Zemana a jeho okolí. Důvod si lze domyslet. Obecně si myslím, že politické elity problém dramaticky a trestuhodně podceňují. Netlačí a někteří možná ani nechtějí tlačit na instituce, které mají bezpečnost v popisu práce. Pokud nějaká ini­ciativa je, tak přichází zevnitř těchto institucí − ministerstva vnitra, ministerstva obrany, zpravodajských komunit, kde jsou lidé, kteří mají dobré povědomí o kyberprostoru a doceňují rizika toho, co se děje.

HN: Vaše firma se v tom angažuje?

Radíme NATO, jak technologicky nejlépe odhalovat ruskou propagandu. O detailech samozřejmě nemohu mluvit, ale obecně je to o tom, aby počítačový systém dokázal pochopit obsah a rozpoznat, o čem informace pojednávají. Jde o to, jak z obrovského množství dat, která každou vteřinu vznikají, vytáhnout to zásadní. Dnes lidé, kteří mají na starosti analýzy, tráví neúměrně mnoho času tím, že se snaží pochopit, co se v informačním prostoru vlastně děje, a dochází jim to často až příliš pozdě.

HN: Co by mělo být výsledkem?

Hlavně to, že se k analytikům dostane v reálném čase, řádově v minutách, informace, že byl publikován toxický obsah a že se šíří prostřednictvím sociálních sítí. Naše technologie je schopna automaticky identifikovat i zdroj. Dá se říci, že je to něco jako systém včasného varování, kdy letí "dezinformační raketa" a my jsme schopni na ni upozornit ještě dříve, než vybuchne. A podle toho se mohou udělat opatření. Dopředu jsme schopni odhadnout i dopad, jaký ta nepřátelská dezinformace bude mít.

HN: Co už váš systém umí?

Už nyní jsme schopni s velkou dávkou přesnosti říci, že nějaká dezinformace pochází z ruského zdroje a že je jejím cílem poškodit Česko. Samozřejmě ne každý signál, že vyletěla "raketa s toxickým informačním obsahem", je správný. Ale už nyní je možné v reálném čase vyhodnotit s pětadevadesátiprocentní úspěšností, kdy jde o obsah, který jde na ruku ruské propagandě.

HN: Ale jak se tomu bránit?

V informační válce bychom měli bojovat s otevřeným hledím. Tedy ne cenzurovat, ale být schopni rychle a efektivně upozornit, že to a to je součást nepřátelské operace. Doložit to například tím, že lidé citovaní v daném materiálu buď vůbec neexistují, nebo se opakovaně vyskytují v dezinformačních textech. To aspoň pro část populace, která je schopna kritického myšlení, bude mít efekt.

HN: To je defenziva. Ale existují také nějaké ofenzivní možnosti?

Součástí odpovědi Západu by mělo být prezentování ruské reality. Podstatná část obdivovatelů Ruska je přesvědčena, že je to tam báječné. Je proto nutné poukazovat na to, že to tak není. Že se tam běžní lidé nemají nijak skvěle, že tam platí právo silnějšího, že se Rusko fakticky vylidňuje, že elity odcházejí. Zkrátka že ruský systém není to, k čemu bychom se měli upínat, kam bychom měli směřovat.