Myslíte, že mají ruští miliardáři vliv na politiku? Jste na omylu, nemají téměř žádný. A majetek, kterým se chlubí, vlastně také není jejich. Kremlu navíc nemohou odmítnout jedinou prosbu, prohlašuje Ilja Zaslavskij, bývalý manažer ruské ropné společnosti TNK-BP a přední expert na korupci ve státech bývalého Sovětského svazu. Žije ve Spojených státech a posledních šest let upozorňuje na nebezpečí rozkladného vlivu ruských oligarchů na Západě.
"Kreml má na každého z nich páky. I na ty, kteří většinu majetku vyvedli z Ruska. Udělají, o co je Moskva požádá. Pokud z toho bude skandál, řekne se, že jde o jejich soukromou iniciativu," popisuje Zaslavskij v rozhovoru pro HN.
Termín oligarcha se v Rusku začal používat v polovině 90. let, kdy se v divokých časech po rozpadu Sovětského svazu objevili miliardáři ovládající značné části ruské ekonomiky. Někteří už upadli v zapomnění, jako bankéř Vladimir Vinogradov, většina ale dál patří mezi nejvýznamnější lidi v zemi.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekMajitel ropné společnosti Jukos Michail Chodorkovskij si odseděl 10 let ve vězení a přesídlil do Londýna. Tam donedávna žil i další z oligarchů první vlny, Roman Abramovič, majitel fotbalové Chelsea, který teď pobývá převážně v Izraeli.
Téměř všichni se při cestě vzhůru museli vyrovnávat s organizovaným zločinem. Oleg Děripaska vybudoval své průmyslové impérium Rusal v boji o hliníkárny, při kterém se i vraždilo. Abramovič před lety přiznal, že stejně jako ostatní podnikatelé platil mafii za ochranu. O Chodorkovském se v roce 1998 říkalo, že nařídil vraždu starosty města Něftějugansk, před soud za to ale nešel.
"V 90. letech byli oligarchové nezávislí a měli politický vliv, to vše zmizelo po nástupu Vladimira Putina do funkce prezidenta," vysvětluje Zaslavskij. Jako první přišli o vliv mediální magnáti Boris Berezovskij a Vladimir Gusinskij. Své televizní kanály prodali a odjeli za hranice. Poslední, kdo nechtěl bezvýhradně poslouchat nového prezidenta, byl právě Chodorkovskij.
"Za Putina se oligarchové ocitli v podřízeném postavení, hlavní roli hrají lidé původem ze sovětské tajné služby KGB. Z oligarchů se stali jen velmi bohatí sluhové s jachtami a paláci. Jejich někdejší vliv je pryč a jejich majetek jim vlastně nepatří. Kdokoli může o cokoli přijít. Neděje se to často, ale občas je potřeba připomenout, jaká jsou pravidla hry," říká Zaslavskij.
Dobrým příkladem je zakladatel Alfa Group Vladimir Jevtušenkov, který v roce 2014 nepochopil, že stát si přeje, aby se vzdal své ropné společnosti Bašněfť ve prospěch státní firmy Rosněfť. Po několika měsících domácího vězení změnil názor a akcie odevzdal státu.
"V Rusku není tržní ekonomika, neexistuje skutečné soukromé vlastnictví. Je to takový polomafiánský kapitalismus," vysvětluje Zaslavskij. Upozorňuje také, že noví oligarchové, kteří získali miliardové majetky po Putinově nástupu k moci, se od svých předchůdců nijak zvlášť neliší.
"Jediný rozdíl je v tom, že teď většinou pocházejí z KGB. V 90. letech měli napojení na takzvanou tambovskou mafii v Petrohradě. Tehdy se ve městě propojili lidé z tajných služeb, organizovaného zločinu a polomafiánského kapitalismu," myslí si Zaslavskij.
Dobrým příkladem je podle něj Viktor Zolotov, velitel Rosgvardije, tedy četnických jednotek zformovaných z původních vojsk ministerstva vnitra. Ten se nedávno proslavil videem, ve kterém vyzval opozičníka Alexeje Navalného na souboj kvůli tomu, že politik jeho organizaci obvinil z korupce.
"Zolotov mluví o důstojnické cti, ale používá výrazy pouličního kriminálníka, kterým v zásadě je. Vždyť dělal ochranku jednomu z největších mafiánů v Petrohradě," vysvětluje Zaslavskij. Zolotov skutečně v 90. letech dělal bodyguarda Romanu Cepovovi. Člověku, který přežil pět pokusů o atentát, byl mnohokrát stíhán a v roce 1998 se před obviněním z vydírání skrýval v Česku. Jak zjistila moskevská Novaja gazeta, vlastní teď Zolotovova rodina dva domy na nejluxusnějším moskevském předměstí Barvicha a jeho vnuk podniká v Londýně.
"Rusko je mnohem slabší než Sovětský svaz. Na druhou stranu, ti, kdo zemi ovládají, jsou bohatší než jejich předchůdci. Tehdy si nikdo neuměl představit, že by člověk mohl mít tak obrovské množství tvrdých valut. Užší kruh kolem Putina má podle mých propočtů téměř bilion dolarů, což je neskutečná částka," tvrdí Zaslavskij.
Od roku 2012 publikuje články varující před příchodem ruských oligarchů na Západ. Upozorňuje, že nejde jen o šíření korupce, ale také o bezpečnostní riziko. V této souvislosti se mluvilo hlavně o Olegu Děripaskovi, kterého agenti FBI vyslýchali kvůli jeho kontaktům s lobbistou Paulem Manafortem. Ten dlouho pracoval pro Děripasku a posléze byl krátce šéfem předvolební kampaně Donalda Trumpa. Podle FBI mohl být klíčovou spojkou mezi Trumpovým štábem a Kremlem. Kvůli stejnému podezření vyslýchala FBI i oligarchu Viktora Vekselberga.
"Nevěřím, že by Děripaska zkoušel zasahovat do amerických prezidentských voleb s tím, že to třeba později Kreml ocení. Je to příliš citlivé na to, aby šlo o soukromou iniciativu. Musel to koordinovat Kreml," myslí si Zaslavskij.
Ilja Zaslavskij přijel do Prahy na pozvání think-tanku Evropské hodnoty.
