Na první pohled vypadá mléčná farma rodiny Vejnarových jako každá jiná. Ve skutečnosti ale celý provoz řídí chytré technologie. Krávy nakrmí a podojí roboti a speciální obojek pohlídá jejich zdraví. Všechny informace se pak sbíhají na počítači farmáře, který si může u každého kusu dobytka jednoduše zkontrolovat zdravotní stav i množství a kvalitu nadojeného mléka.
"Dříve jsme trávili šest hodin denně dojením, což s ohledem na to, kolik je na farmě další práce, přestávalo být únosné. Zároveň jsme chtěli dál navyšovat stavy skotu, aniž bychom museli přijímat nové zaměstnance. Jako jediné řešení se tak ukázali roboti. Díky nim nám péče o krávy zabere třetinu původního času," vysvětluje Pavel Vejnar, proč se rozhodl investovat 11 milionů do nových technologií. Jejich nákup zvládl bez dotací, protože pro získání příspěvku z Evropské unie nesplnil potřebné podmínky.
Na farmě hospodaří se svými rodiči už 25 let a poslední dva roky i s manželkou Lenkou. Začínali s pěti kravami, dnes mají kolem 160 kusů dobytka, z toho 75 dojnic v robotizované stáji. Tou zhruba každou půl hodinu projíždí krmicí robot. Jde v podstatě o velkou pojízdnou nádobu s krmením. Jezdí podél zábran a přihrnuje kravám krmení. Laserem si měří jeho výšku ve žlabu, a když zjistí, že je ho tam málo, přisype další.
Robot zaručí vždy čerstvé krmení
"Předtím jsme krmili jednou za dva dny balíky do žlabu. Krávy si tak jeden den sežraly to lepší a druhý den už měly jen zbytky. Teď mají dvanáctkrát až čtrnáctkrát za 24 hodin čerstvé krmení. A platí, že čím víc toho spořádají, tím víc mléka také nadojí," popisuje Vejnar.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekZatímco dříve Vejnarovi trávili každý druhý den hodinu a půl krmením, teď musí jen jednou za tři až čtyři dny připravit jednotlivé složky krmení. Robot si pak už sám pomocí jeřábového systému nabere potřebné množství jetele a vojtěšky, plevelné seče, slámy a šrotu a vše smíchá v krmnou směs.
Pohyb krmicího robota po stáji je přitom zcela bezpečný. Když narazí na nějakou překážku, zastaví se a pokusí se ji objet. Pokud narazí do stejného místa třikrát, odešle upozornění na farmářův mobil. V Česku je zatím jen zhruba desítka strojů tohoto typu.
Vejnarovi si krmicího robota pořídili loni na jaře, zhruba ve stejné době, kdy si koupili také dva dojicí roboty. Ty tvoří kotce s krmením, kam krávy mohou vstoupit 24 hodin denně, kdykoliv se jim zachce. Každý kus dobytka má přitom nastavené intervaly dojení podle produkce mléka. Zařízení ho podle obojku identifikuje a rozhodne, zda má už čas na dojení, či nikoliv. Na základě toho buď krávu nechá projít, nebo ji začne dojit.
"Robot krávu omyje pomocí kartáčů, které připomínají malou myčku na auto, nasadí dojicí zařízení na struky, podojí a následně struky vydezinfikuje. Kráva mezitím žere připravené krmivo, takže je klidnější," přibližuje Lenka Vejnarová.
Zařízení zároveň kontroluje kvalitu mléka z každého struku a do tanku ho pustí až ve chvíli, kdy zjistí, že je v pořádku. V opačném případě ho vylije. Informace o tom, kdy a kolik mléka která kráva nadojila, stroj okamžitě odesílá do farmářova počítače. Upozorní ho i na případné zdravotní problémy.
"Tady třeba vidím, že jedna kráva má zánět ve struku a kleslo jí mléko. Další už měla dojit, ale nepřišla. Informace o tom, kolik který kus dobytka vydojí, jsou ale důležité i pro chov," říká Pavel Vejnar. Dojicích robotů zatím v Česku zemědělci využívají asi 260.
Problém farmáři zjistí dřív, než je na skotu vidět
Údaje o zdraví krav sbírají také speciální obojky, které informace o případném problému hlásí jak do počítače, tak na mobilní telefony farmářů. Hlídají především, zda kráva žvýká, protože pokud přestane, je to první známka, že něco není v pořádku.
"Pokud nastane problém, dozvíme se to dříve, než to začne být vidět na první pohled. Zařízení sleduje také aktivitu krávy, která se například v období říje zvyšuje. Stejně tak nás upozorní, že se něco děje, pokud třeba po porodu jde aktivita strmě dolů," přibližuje Vejnar.
Kromě toho, že technologie šetří zemědělcům čas, přináší i větší pohodlí pro zvířata. "Dojit se chodí dobrovolně, když potřebují. Stejně tak se mohou kdykoliv nakrmit. Mají v tom naprostou svobodu a nikdo je k ničemu nenutí. A zároveň tím, že ve stáji panuje klid a pohoda, tak dojí více," říká Lenka Vejnarová.
S manželem se shodují, že zemědělci se často bojí pořídit si nové technologie kvůli finanční nákladnosti takové investice. K tomu, aby se v Česku více rozšířily, je podle nich potřeba také mladá krev. "Když se podíváte na skladbu zaměstnanců řady zemědělských podniků, jde ve velké míře o lidi v předdůchodovém věku. Pro ty je často náročné naučit se nové technologie používat. Byla by proto potřeba generační obměna, která se ale bohužel moc nedaří," shrnuje Vejnar.