Dodávky ruského plynu do Evropy v posledních dvou letech výrazně stouply. Ruský plynárenský koncern Gazprom zároveň vstupuje do poslední fáze projektu rozšíření plynovodu Nord Stream 2. Až začnou speciální lodě pokládat na dno Baltského moře ocelové trubky o váze 24 tun, mají to podle plánů zvládnout tempem tři kilometry denně. Trasa plynovodu z ruského přístavu Usť-Luga do německého Greifswaldu, dlouhá 1225 kilometrů, má být hotová do konce příštího roku.

Ze dna Baltského moře se potom může stát hlavní trasa pro přepravu ruského zemního plynu do Evropy. Spolu s trubkami plynovodu Nord Stream 1, kudy první plyn protekl v roce 2011, bude možné pod Baltem ročně přepravit až 110 miliard metrů krychlových zemního plynu. Je to přibližně dvojnásobek současné spotřeby v Německu, jež je hlavním evropským zákazníkem Gazpromu.

Dokončení Nord Streamu 2 po roce 2019 upozadí dosud hlavní přepravní trasu vedoucí přes Ukrajinu. Země tak může přijít o většinu ze dvou miliard dolarů, které jí Gazprom zaplatí na poplatcích.

"Berlín vnímá Nord Stream více ekonomicky a mnohem méně geopoliticky než státy ve střední Evropě. Jeho dokončením se ale samozřejmě posiluje i role Německa jako tranzitní země, byť tento důvod není tou hlavní motivací," vysvětluje energetický analytik z brněnské Masarykovy univerzity Filip Černoch. Podle něj v Německu ještě více stoupne poptávka po plynu, až země v roce 2022 úplně odstaví svoje jaderné elektrárny a také kvůli nejistotě spojené s dalším využíváním uhlí.

"Rusko zase vnímá tranzit přes Ukrajinu dlouhodobě jako ekonomické riziko. Gazprom se už dávno rozhodl, že je výhodnější investovat do − relativně nepotřebné − trubky, která vede stejný plyn jinudy," říká Černoch. Jak dodává, Ukrajina postupně ztratila v plynové branži kredit, což vede k tomu, že je pro mnoho hráčů jednodušší obejít se bez ní. Na druhou stranu Německo na Rusko tlačí, aby část plynu přes Ukrajinu přepravovalo i v budoucnosti.

Projektem Nord Stream 2 ale není nadšená Evropská komise, která za pomoci dotací podporuje vytvoření alternativních možností pro dovoz plynu do EU − ať už jde o projekt takzvaného jižního koridoru, který má přivést plyn z Ázerbájdžánu, či stavbu terminálů pro dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG), které zapojují Evropu do globálního obchodu s plynem.

K formálnímu splnění všech podmínek pro stavbu Nord Streamu 2 je ještě nutné povolení v Dánsku, jehož vodami má plynovod rovněž vést. Dánská vláda však vidí projekt kriticky a případné zablokování stavby není vyloučené.

Gazprom a jeho partneři z řad velkých evropských energetik, jako je třeba rakouská OMV, německý Uniper nebo britsko-nizozemský Shell, které financují polovinu z přibližně 10 miliard eur nákladů na stavbu, ale dávají najevo, že pokud k tomu dojde, zvolí alternativní trasu v mezinárodních vodách.

Evropa ustupuje od těžby

Největším odpůrcem stavby Nord Streamu 2 je logicky Ukrajina, která od roku 2014 vede nevyhlášenou válku s Ruskem a s Gazpromem plynovou arbitráž o miliardy dolarů. Zároveň ale ukrajinský Naftogaz tvrdí, že je ochotný snížit cenu za tranzit plynu, která by potom podle firmy byla levnější než u Nord Streamu 2.

Z členských států EU proti projektu nejvíce vystupuje Polsko. "Nord Stream 2 ještě posílí dominanci Ruska na evropském trhu s plynem. Ochota diverzifikovat dodávky bude potom ještě menší," uvedl Piotr Maciażek, polský energetický expert a bývalý šéfredaktor portálu Energetyka24.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Sami Poláci údajně hodlají po roce 2022, kdy vyprší jejich dlouhodobý kontrakt s Gazpromem, přestat odebírat ruský plyn, který teď tvoří asi dvě třetiny jejich spotřeby. Ta dále roste asi o miliardu metrů krychlových ročně, protože plyn je nejúčinnější možností pro zlepšení ovzduší, jež negativně ovlivňuje tamní energetika založená na uhlí.

Cesta ruského plynu do Evropy

Kromě rozšíření vlastní těžby je hlavním polským plánem postavení plynovodu Baltic Pipe, který zemi přes Dánsko napojí na druhého největšího dodavatele plynu v Evropě, jímž je po Rusku Norsko. Skandinávská země loni exportovala 122 miliard m³ zemního plynu, většinu z toho do západní Evropy. Dalším polským krokem k diverzifikaci dodávek je terminál na zkapalněný plyn ve Svinoústí. Jeho kapacita je pět miliard kubických metrů ročně, polská státní firma Gaz-System počítá s dalším rozšířením na 7,5 miliardy.

Česká republika proti novému plynovodu příliš nevystupovala, byť nepatří ani k hlasitým zastáncům jako třeba Rakousko, jehož Baumgarten je jedním z hlavních plynových uzlů v Evropě. "Pro Česko je Nord Stream 2 výhodný, protože z jeho kapacity 55 miliard může jít až 40 miliard přes českou tranzitní soustavu. Zachováme si pozici tranzitní země i potom, co východní kontrakty skončí, jinak by byly předchozí investice do infrastruktury v ohrožení," řekl Vladimír Štěpán z poradenské společnosti ENAS.

V českém zájmu je podle něj rovněž zachování toku plynu přes Ukrajinu a vznik severojižního propojení z Polska, kterým by v budoucnu mohl proudit americký zkapalněný plyn. Česko je už prostřednictvím plynovodů Opal a Gazela napojeno i na Nord Stream 1.

Na ruském plynu z Nord Streamu 2 může kromě monopolního českého přepravce Net4Gas vydělat také majitel Moravských naftových dolů Karel Komárek, který spolu s Gazpromem předloni otevřel plynový zásobník v Dambořicích. A vývoj kolem plynovodu určitě pozorně sleduje majitel EPH Daniel Křetínský, který má 49 procent akcií a manažerskou kontrolu ve slovenském přepravci Eustream, jenž navazuje na ukrajinské trubky.

Ve prospěch Gazpromu, který má nyní podíl na evropském trhu kolem 35 procent, určitě hraje očekávané zvýšení poptávky po plynu v Evropě a zároveň snížení produkce tradičních evropských těžařů. Nizozemsko letos rozhodlo, že kvůli zemětřesením spojeným s těžbou postupně sníží produkci a do roku 2030 úplně uzavře největší plynové pole v Evropě Groningen. Pokles těžby zaznamenají v příštích letech i britská ložiska v Severním moři. Také Norsko počítá v příštích letech s postupným poklesem těžby, v příštích 20 letech ale zůstane na plynovém trhu v Evropě významným hráčem.

Šéf Gazpromu Alexej Miller s odvoláním na růst exportu od roku 2015 sebevědomě tvrdí, že ruská firma letos dodá do Evropy a Turecka až 200 miliard metrů krychlových plynu. Studie Oxford Institute for Energy Studies však upozorňuje, že tento nárůst je důsledkem souhry několika faktorů, mimo jiné loňského poklesu dodávek z Alžírska a ještě nedostatečných dodávek LNG. Zkapalněný plyn se zatím producentům více vyplatí vyvážet do Asie, kde je vyšší cena. Gazprom navíc do statistik pro Evropu započítává dodávky, které nakonec skončí na Ukrajině − byť udělají okruh a dostanou se do země západním směrem.

Změní trh LNG?

Situaci na trhu s plynem v Evropě, kam Gazprom dodává už 40 let, může zkapalněný plyn v příštích letech hodně změnit. Jeho hlavním dodavatelem do Evropy je zatím Katar. Tradiční "potrubní" dodavatelé do Evropy jako Rusko a Norsko, ale i Alžírsko s napětím sledují vývoj v USA, kde je zemní plyn často jen odpadem při těžbě ropy. Tamním firmám se v posledních letech podařilo při těžbě ropy výrazně oslabit roli tradičních hráčů v čele se Saúdskou Arábií. "Cena LNG byla vůči potrubnímu plynu dlouhá léta vysoká. Americkým těžařům se však díky technologiím podařilo snížit náklady na těžbu a mají zájem Gazpromu v Evropě konkurovat. Teď jsou zatím dražší, ale za několik let už to platit nemusí," řekl Vladimír Štěpán z ENAS.

Gazprom, který využívá největší geologicky ověřené zásoby zemního plynu na světě (přes 36 bilionů metrů krychlových), zdůrazňuje, že bude vždycky levnější než jeho konkurence. Případná cenová válka s americkými dodavateli ale jen dále sníží jeho marže, které jsou už teď menší než v minulosti.

Export do Evropy, která je stabilním a lukrativním trhem, přitom pro Gazprom představuje hlavní zdroj jeho zisků. Velkolepý projekt plynovodu Síla Sibiře, který má dodávat ruský plyn do Číny, se protahuje a mnozí pochybují o jeho efektivitě. A na domácím trhu, kde společnost loni prodala necelých 230 miliard metrů krychlových plynu, plní Gazprom jako státem kontrolovaný a stále ještě dominantní dodavatel i sociální roli − což znamená, že plyn neprodává za tržní ceny. Pod tlakem státního ropného koncernu Rosněfť v čele s mocným Igorem Sečinem a společnosti Novatek, kterou ovládá oligarcha Leonid Michelson, je i monopol Gazpromu na export plynu. Ten zatím platí v případě dodávek plynovody. U LNG už jeho monopol narušil Novatek, který chce po roce 2020 ve spolupráci s čínskou CNPC a francouzským Totalem dodávat na světový trh.

jarvis_5b7d5510498e5af9ea5efd86.jpeg
Přípravy na spuštění stavby Nord Streamu 2 vrcholí. Plynovod dlouhý 1225 kilometrů má být hotov do konce příštího roku.
Foto: Reuters

Cesta ruského plynu do Evropy