Máme často dojem, že zlo je něco zcela absurdního. Přitom zlo je celkem banální, absurdní je naopak dobro. Z jednoho konce se nám banalita zla ukazuje třeba v chování nacistických zločinců. Na pohled zcela běžní, dalo by se říci normální lidé, jen vykonávali příkazy. Ze svého pohledu vlastně naplňovali vůli lidu. Jak nejlépe a nejsvědomitěji dokázali.
Minulý týden jsem psal o banalitě zla z jiné strany: zlo je přirozené, automatické, jednoduché jako facka. Čiň "dobro" tam, kde z něj cítíš zisk, a zlo oplácej zlem. Síla je síla a slabost je slabost. Tečka. Kdo může obsadit sousední zemi, obsadí sousední zemi. Rozumnější, výhodnější, a tedy přirozenější je pomoct silnějšímu − a nikoli slabšímu. Normální, banální je myslet především na svoje dobro. Na svoje bezpečí, na svůj blahobyt − co je na tom nepřirozeného? A koneckonců zlého?
Teprve v tomto kontrastu je naplno vidět ona absurdita dobra. Dobro je absurdní. Je absurdní nechat se od někoho mlátit, když mu mohu úder vrátit. Mimochodem to, že je něco přirozené, ještě neznamená, že je to v pořádku. Kdysi bylo přirozené vraždit bez soudu nepřátele. Ve Spartě bylo přirozené házet neduživá nemluvňata ze skály. Za nacismu bylo přirozené, že Židé museli nosit hvězdu, nesměli chodit do kina či po chodníku.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekRůzné ideologie se většinou dost těžko srovnávají. Nicméně v něčem je lze přece jen celkem objektivně porovnat − třeba v originalitě. Například ideologie či víra, která mi přijde málo originální, je třeba islám. Rád bych věděl, co je v Koránu tak originálního, že by to neexistovalo ve vírách, které vznikly již před ním. Jistě, i v islámu jsou nové prvky, celkově ale originalitou nevyniká.
Řazení ideologií podle originality ale ještě nic neříká o kvalitě dobra v daném systému víry. Pojďme tedy nyní pro změnu srovnat maximální ideál dobra. Kde je nejlepší, "nejdobřejší" dobro?
Přijde mi, že nikde, v žádné mně známé ideologii, není tak absurdně vyhraněné dobro jako v křesťanství. Žádné tak přehnané, tak nelogické, tak idealistické, tak "pravdoláskařské" (pravda a láska vás vysvobodí), tak nevýhodné dobro jako v křesťanství mi není známé. Když ti někdo dá facku, nastav mu druhou tvář − co to je za hloupé dobro? Co to je za špatně spočtené dobro?
A toto absurdní, nevýhodné dobro není ani tak primárně požadováno od nás, ale má sloužit coby demonstrace podstaty absurdní dobroty božstva. Je to Bůh, který (naši) facku oplácí nastavením druhé tváře, Bůh, kterého nelze urazit.
Takové absurdní dobro máme jako civilizace, která si říká křesťanská, ve vínku. Takto absurdní dobro, že si raději dá samo facku, než aby vrátilo úder, nemá v jiných ideologiích obdoby. Tak "dobré dobro" prostě jinde není.
A právě touto originální a absurdní radikalitou dobra máme "bojovat" proti všem ostatním radikálům jiných ideologií.
Křesťanství je radikální dost. Až moc. V ideálu absurdního, nepravděpodobného dobra, který ovšem odráží strukturu samotné existence a samotného jsoucna. Sama existence je totiž jak absurdní, tak dobrá.
