Před zápasem Anglie−Rusko na mistrovství Evropy ve fotbale v roce 2016 připomínaly ulice Marseille bitevní pole. Ruští hooligans v bitkách jednoznačně poráželi anglické rowdies a někteří moskevští politici v televizi "své" chuligány ještě oslavovali. Ve skutečnosti se ale právě tehdy stát rozhodl, že celou subkulturu fotbalových násilníků zkrotí, přesněji řečeno zadupe do země. Nikdo totiž nechtěl, aby se podobné scény opakovaly i během letošního mistrovství světa, které hostilo jedenáct ruských měst. A Kreml slavil úspěch, šampionát proběhl bez jediného konfliktu. Ruské silové složky daly hooligans jasně najevo, co by následovalo, pokud by někdo z nich jen vystrčil nos.

Normální chlapi

Scény z Marseille znepokojily všechny, kdo se letos na mistrovství světa do Ruska chystali. Ruští násilníci, kteří tehdy do Francie dorazili, byli zjevně organizovaní a pro pouliční boj dobře vyzbrojení. Ve výbavě nechyběly vyztužené rukavice, používané při bojových sportech, někteří si přivezli obušky, a vzhledem k tomu, že jeden britský fanoušek skončil pobodaný v nemocnici, nechyběly ani nože. Celková bilance: stovka zraněných, z níž třetina musela být převezena do nemocnice. Pět lidí bylo zraněno těžce.

Ještě horší bylo, že to vypadalo, jako by hooligans měli podporu představitelů ruského státu. Poslanec parlamentu za Žirinovského liberální demokraty Igor Lebeděv prohlásil: "Nevidím nic špatného na rvačce fanoušků. Ti kluci jsou molodci. Jen tak dál!" Ani ruský prezident Vladimir Putin jejich řádění jednoznačně neodsoudil a jen prohlásil, že nechápe, jak mohlo "dvě stě našich fanoušků zbít několik tisíc Angličanů". Dokonce mluvčí Vyšetřovacího výboru, jakési ruské FBI, se na adresu rváčů vyjádřil, že jsou to "normální chlapi". Podezření posiloval i fakt, že Kreml podle všeho využívá některé skupiny hooligans k rozbíjení opozičních setkání a demonstrací.

V Marseilli při bitce zadrželi i představitele oficiálního Všeruského svazu fanoušků, který byl tehdy ještě členem ruské fotbalové asociace. Jeho předsedu Alexandera Šprygina, přezdívaného Komanč, poté z Francie vyhostili, ale o pár dní později se objevil v Toulouse na zápase s Walesem. Z Ruska přiletěl na palubě soukromého tryskáče jednoho z ruských miliardářů a francouzští pasoví úředníci si nějakým omylem nevšimli, že je na seznamu nežádoucích osob. Na stadionu byl pak opět zadržen a podruhé deportován.

Toto extempore by se však dalo nazvat jeho labutí písní. V září stejného roku byl Komanč zatčen, tentokrát už v Rusku, policie prohledala jeho byt i sídlo svazu fanoušků, a Špryginovi den před zatčením navíc někdo podpálil auto.

Samotná organizace, v jejímž čele Šprygin stál, byla vyloučena z ruského fotbalového svazu. Server Lenta.ru tehdy napsal, že tehdejšího předsedu fotbalového svazu Vitalije Mutka rozčílilo, že Komanč nedokázal uhlídat chuligány a sám se přes zákaz vrátil na francouzské mistrovství.

Podle znalce ruské hooliganské scény Sergeje Smirnova ale hlavním důvodem zákroku proti fotbalovým násilníkům z fotbalových stadionů byl šok, který jejich řádění v Marseilli vyvolalo u šéfů tamních silových složek. "Oni na to koukali a říkali: A tohle má být i tady? Tak to ani omylem. Už během tehdejšího šampionátu začali obcházet známé firmy z tohoto prostředí a důrazně jim radili, aby si případnou cestu na zápasy do Francie rozmysleli," popisuje Smirnov.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Celoživotní fanoušek Torpeda Moskva ví, o čem mluví. Na fotbal chodil ještě jako dítě se svým otcem a počátkem 90. let se stal plnohodnotným členem ultras tohoto méně známého moskevského klubu. "Pamatuji se na svůj první 'výjezd' v roce 1993. Do Vladikavkazu, kde byl krátce předtím zrušen výjimečný stav kvůli válce v Severní Osetii. Bylo nás osm. Mně bylo sedmnáct a mému kamarádovi, který jel se mnou, ještě o rok míň. Diplomaticky řečeno, lidé z Moskvy tehdy nebyli na severním Kavkaze úplně populární," vzpomíná na své začátky Smirnov, který je dnes šéfredaktorem respektovaného serveru MediaZona, věnujícího se hlavně problémům v ruském vězeňském a soudním systému.

Koncem 90. let se stal dokonce fotbalovým funkcionářem. V Torpedu zodpovídal za práci s fanoušky. "Tou dobou jsem se už neúčastnil rvaček, ale všechny hlavní lidi jsem znal. Takže oni mě navrhli, abych byl prostředník mezi nimi a klubem. Bylo mi už 25 let, což v této komunitě znamenalo solidní věk. Takže jsem vyjednával s policajty, organizoval autobusové zájezdy a tak. Nejvíc jsem se bál při výjezdu do Petrohradu v roce 2000," vzpomíná Smirnov na dobu, kdy zuřila tzv. válka armatur. Tehdy se rozmohl zvyk používat v bitkách železné pruty pro armování betonu. Problém byl, že v předchozím kole fanoušci Dynama Moskva v Petrohradě zabili příznivce místního Zenitu. "A my jsme byli první moskevský klub, který tam od té doby přijel. Jenže jsme byli ze všech fanouškovských klanů nejslabší, podařilo se nám dát dohromady asi sto lidí. No, a těm dvěma autobusům jsem tehdy šéfoval," vzpomíná Smirnov. Po dvou letech a několika desítkách mrtvých a zmrzačených se nakonec ruští hooligans dohodli, že napříště se v bitkách budou používat jen holé ruce.

Ve službách Kremlu

Počátkem tisíciletí si fotbalových ultras všimli také v Kremlu. Začalo to vznikem prokremelského mládežnického hnutí Naši. "Silovou část Našich tvořili lidé ze skupiny Gladiator, kteří jezdili na zápasy Spartaku Moskva, a ještě jedné skupiny hooligans CSKA. Lídři těch skupin si mysleli, že mohou udělat politickou kariéru, a hlavně že získají beztrestnost pro své 'fotbalové' aktivity." Několikrát třeba zaútočili na opoziční aktivisty.

Jednou se to ale zamotalo, protože část policistů o jejich roli nevěděla a několik desítek hooligans zadržela. "To byla hloupá situace, musel přijet člověk z Kremlu a vyžehlit to. Nakonec to vyvolalo spory i uvnitř hnutí, protože některým ultras se nelíbilo, že dostali instrukce zbít anarchisty, a přitom je poslali na akci tradiční politické opozice," vysvětluje Smirnov.

Pokud se lídři hooligans domnívali, že spoluprací s Kremlem si zajistí beztrestnost, ošklivě se mýlili. "Kreml se poučil z ukrajinských zkušeností, kde se právě fotbaloví hooligans mnohde stali údernou silou Majdanu. Žádná ze skupin hooligans nepodpořila tehdejšího prezidenta Viktora Janukovyče, tihle lidé prostě ani tam, ani v Rusku nejsou ze své podstaty vůči režimu loajální. Naopak. Většina vyznává krajně pravicové názory, nepokrytě dává najevo své sympatie k fašismu. I Kreml si uvědomuje že jsou pro něj potenciálně nebezpeční," doplňuje Smirnov.

Před mistrovstvím světa v Rusku tlak ještě zesílil. "Klíčové bylo, že zatímco dříve se fotbalovými chuligány zabývala kriminálka, loni byla agenda předána protiextremistickému odboru na ministerstvu vnitra a tajné službě FSB. Mluvilo se i o tom, že by tyto skupiny fanoušků mohly být označeny za extremistické. A to už znamená pár let vězení natvrdo jenom za nošení symboliky," říká Smirnov.

Ke stadionu ani na dohled

Sám Vladimir Putin podle něj vydal příkaz, aby silové složky zabránily jakýmkoli incidentům během mistrovství v Rusku. Pro tajnou službu FSB i ministerstvo vnitra se z toho stal prioritní úkol.

"Prakticky všechny, kdo jsou mezi hooligans důležití, kontaktovala policie a dala jim jasně najevo, aby na nějaké mistrovství a tím spíše rvačky zapomněli," říká ruský novinář. Stejně tak nikdo ze známých rváčů nezískal FanID, fanouškovskou průkazku opravňující ke koupi lístku na mistrovství. Žádné prokremelské zásluhy nepomohly.

Součástí nevyslovené dohody bylo, že tvrdé jádro o tlaku, který na ně vyvinuly úřady, nebude mluvit. "V Petrohradu dostalo patnáct dní vězení několik desítek známých hooligans jenom za to, že se pohybovali příliš blízko stadionu, řekněme třeba kilometr od něj. Ale nevěděli bychom to, kdyby ve stejné base neseděl koordinátor štábu opozičního politika Alexeje Navalného, kterého také pro jistotu po dobu konání mistrovství zavřeli," směje se Smirnov.

"Dnes se všichni bojí kamer, trestního stíhání, identifikační karty FanID, která odřízne hooligans od stadionů. Vývoj nejspíš půjde směrem, který zvolila Velká Británie, kde mají podobné průkazy. Ale jakmile tlak silových složek zeslábne, tak to může vybuchnout. Ti lidé totiž nikam nezmizí," varuje moskevský novinář.