Ministr Brabec chce čtyřnásobně zdražit poplatek za uložení odpadu na skládku. Podle kritiků tak nahrává ČEZ nebo EPH, které plánují stavět spalovny

Recyklace a pálení si konkurují

Bez dotací se budou muset obejít i nové spalovny, které různí investoři chtějí v Česku postavit. Brusel jasně řekl, že na ně nedá ani euro, přičemž nejhorší jsou podle něj skládky. Evropská unie upřednostňuje třídění odpadů a jejich nové využití. Nejlépe, když se vzniku odpadů předchází. Ministr Brabec vidí kromě větší recyklace prostor i v energetickém využití. Připouští přitom, že bez finanční motivace to nepůjde.

Ekologové a skládkaři ho osočují, že otevírá dveře spalovnám, když chce uzákonit vyšší skládkovací poplatek. Z nynějších 500 korun za tunu by se měl postupně zvýšit na 2000 korun v roce 2024. Za šest let přitom bude zakázané vyvážet odpadky na skládky, což si Česká republika již dříve schválila. Je v tom mnohem přísnější, než požaduje Evropská unie, která žádný rok 2024 k omezení skládek nezná. Česká specialita se do zákona dostala v roce 2014 přes poslaneckou iniciativu. V unijním odpadovém balíčku, který má být zhruba za měsíc definitivně schválen, je cíl omezit skládkování na 10 procent v roce 2035.

"Pokud zvýšíme poplatek za skládkování, zvýšíme tak i recyklaci, třídění a snížíme zisky firmám ze skládkování odpadu," hájí zdražení Brabcovo ministerstvo. Dvoutisícová sazba podle něj vyšla jako maximální výše z analýz, které doprovázely přípravu nového zákona o odpadech v minulém období. "Nezatíží obce ani občany, pokud budou odpad odklánět ze skládek a využívat navržených recyklačních slev," tvrdí Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení ministerstva.

"Propagovat spalovny tím, že neúměrně zvednu poplatek za skládkování, je taková česká prasárnička. Když ekologové vše blokují, stejně se žádná spalovna nepostaví," je přesvědčen senátor a primátor Teplic Jaroslav Kubera (ODS). Pro obří spalovny v krajích rozhodně není. "Smysl mají minispalovny v každém větším městě, které z odpadů vyrábějí teplo. Velké spalovny potřebují hodně krmení, sváženého z velkých vzdáleností. Dovoz je drahý, navíc se cestou spaluje nafta, což je ve výsledku absurdní," hodnotí Kubera. Hrdě připomíná, že obyvatelé Teplic neplatí už od roku 1994 za odvoz odpadků vůbec nic.

"U všech rodinných domů jsou popelnice na směsný odpad, papír, plasty a bioodpad. To se osvědčilo. Doma máme směsnou popelnici úplně prázdnou, nádoba na umělé hmoty je narvaná," dodává Kubera. Přístup severočeského města, kde žije asi 106 tisíc obyvatel, ukazuje, že třídit se daří i bez finančního biče.

V České republice se množství odpadů ukládaných na skládky již sedmým rokem snižuje. A to aniž by se poplatek za skládkování jakkoli zvyšoval, připomíná Česká asociace odpadového hospodářství, která zastřešuje provozovatele skládek i recyklační firmy. "Od roku 2009, kdy skončilo na skládkách 64 procent odpadu, se poplatek nezvedl. Každý rok se přitom podíl skládkovaného odpadu snižoval na předloňských 45 procent," vyčísluje s pomocí ministerské statistiky ředitel asociace Petr Havelka.

Smysl prudkého zvýšení skládkovného přirovnávají odpadové svazy k takzvané druhé fotovoltaice: "Nejprve se připraví lobbistická změna zákona s cílem citelně zdražit skládkovací poplatek. To umožní realizovat jinak ekonomicky nereálné technologie − spalovny −, kdy se budoucí vysoké náklady přenesou na obce, potažmo na občany." Brabcovo ministerstvo namítá, že situace zvané druhá fotovoltaika si naopak dlouhodobě užívají provozovatelé skládek, když jsou extrémně zvýhodněni proti ostatním způsobům nakládání s odpady.

Jan Mraček z Hospodářské komory uzákonění dvoutisícového poplatku za skládkování jasně podpořil: "Je potřeba vytvořit stabilní prostředí pro investory, aby ke konci skládkování do roku 2024 mohli vybudovat nové kapacity a nová zařízení pro materiálové a energetické využití odpadu," řekl za komoru v televizi Prima.

Poplatek se znovu objevil v návrhu novely nynějšího zákona o odpadech. Měl se dostat přímo do sněmovny prostřednictvím některého z poslanců. Tedy o dost rychlejší cestou než přes vládu, a vyhnout se tak připomínkovému řízení.

Skládkovné hradí obce a města. Jak již bylo řečeno, radnice má jeho čtyřnásobné zvýšení motivovat k většímu třídění a recyklaci komunálního odpadu. Ministerstvo životního prostředí veřejnost ujišťuje, že občané to vůbec nemusí pocítit, když město či obec budou zodpovědně třídit. Za to jim slibuje recyklační slevu.

Její zavedení vítají ekologové, kteří tuto motivaci prosazovali. "Obce, které budou třídit 50 procent komunálních odpadů, by měly platit to, co doposud," říká Ivo Kropáček z Hnutí Duha. Velké spalovny ale podle něj nemají smysl. "Recyklace má podle EU být minimálně 65 procent v roce 2035. Na úkor čeho budeme recyklovat, když skládky tu nebudou? Budeme odebírat odpady spalovnám?" upozorňuje na nelogické záměry Kropáček. Dovážet "krmení" z ciziny, na což jsou odkázané mnohé velké spalovny v zahraničí, nepovažuje za východisko. I vůči lidem, kteří v jejich okolí žijí. Ani nejmodernější technologie nezabrání úniku škodlivých látek do ovzduší, varují ekologové.

Spalovny za desítky miliard

Podle neziskové organizace Arnika patří spalovny odpadů mezi největší původce dioxinů. Do první desítky znečišťovatelů zařadila Arnika novou spalovnu v Chotíkově u Plzně hned po roce fungování. V Česku jsou v provozu čtyři spalovny − v Praze, Brně, Liberci a právě v Chotíkově. Ta jede přes rok a půl ve zkušebním režimu. Zařízení stálo přes dvě miliardy, ročně může spálit 95 tisíc tun odpadků. Celkem jsou v republice kapacity na téměř tři čtvrtě milionu tun.

"Když potřebujeme další kapacity na jeden milion tun, jak zaznívá, pak se bavíme o deseti spalovnách chotíkovského typu. To jsou investice za 20 až 30 miliard korun," vyčísluje Kropáček.

Již v květnu 2011 dalo ministerstvo životního prostředí zelenou spalovně v Komořanech u Mostu. Má vyrůst v areálu teplárny United Energy, patřící do skupiny EPH Daniela Křetínského. Ročně přemění 150 tisíc tun odpadu na elektrickou energii a teplo. Projekt leží v šuplíku a čeká na vhodné ekonomické prostředí. Že Křetínský vidí budoucnost v energetickém využití odpadů, potvrzuje jeho vstup do Plzeňské teplárenské, provozující spalovnu Chotíkov. Přední byznysmen v energetice současně vlastní odpadářskou firmu AVE.

Vyspělá Evropa už z megaspaloven, závislých na dovozu odpadu z velkých dálek, vystřízlivěla. Nová spalovna v dánské Kodani, která se již stačila proslavit tím, že na její střeše bude sjezdovka, nebude tak úplně nová. Nahrazuje starou: modernější zařízení bude mít menší dopad na životní prostředí. Také Vídeň pálí stovky tisíc tun odpadků z domácností uprostřed města, poukazují zastánci spaloven. A vídeňská stavba se díky veselé fasádě od věhlasného architekta Friedensreicha Hundertwassera ještě proslavila jako turistická atrakce. Turistům na rozdíl od Vídeňanů může být jedno, že do nenasytné spalovny se vozí ročně desítky tisíc tun odpadků až z Itálie.

JEDNO SMETÍ, RŮZNÁ ČÍSLA

Vizualizace velké spalovny, kterou chce v lokalitě elektrárny Mělník v Horních Počaplech postavit společnost ČEZ, podobně atraktivní kabát neslibuje. Lidi v okolí spíše zajímá, jak se jich nová fabrika na pálení odpadků dotkne. Ve čtvrtek 8. března se veřejně projednával vliv spalovny na životní prostředí. Samotná obec je proti ní, okolní obce trvají předně na postavení obchvatů kvůli velké dopravní zátěži.

ZEVO Mělník neboli zařízení pro energetické využití odpadu, jak se projekt oficiálně jmenuje, má ročně pojmout 320 tisíc tun domácích odpadků. V celém Středočeském kraji se jich ročně vyprodukuje necelých 530 tisíc tun. Spalovna by měla fungovat od roku 2024, odkdy budou zakázané skládky. Toto řešení je v souladu s plánem kraje, a jde tak ve šlépějích toho, co celorepublikově razilo už ministerstvo životního prostředí za Tomáše Chalupy (ODS). Tenkrát ještě spoléhalo na to, že plán "spalovna v každém kraji" podpoří evropské dotace. K jejich přísunu měly posloužit i argumenty o prudkém nárůstu komunálních odpadů, kterými se ministerstvo životního prostředí vyzbrojilo. Zatímco podle jeho šetření vyprodukoval jeden obyvatel v roce 2008 necelých 366 kilogramů, v následujícím roce to bylo už téměř 508 kilogramů. Oficiální statistika podobný skok z roku na rok nepotvrzovala. Za zmíněné roky uvádí množství 305, resp. 315 kilogramů na hlavu.

JAK SE PÁLÍ V EVROPĚ

Statistika jako součást boje o odpady

Podobný boj, jaký mezi sebou dlouhodobě vedou skládkaři a spalovači, probíhá i mezi Brabcovým ministerstvem a Českým statistickým úřadem (ČSÚ). Každý si trvá na svých číslech, přitom v ročním objemu komunálního odpadu se rozcházejí o více než dva miliony tun. Spor se řešil dokonce na půdě Evropské unie, Brusel jasně řekl, že pro něj jsou jediná věrohodná data od ČSÚ, zjišťovaná podle metodiky Eurostatu. Nyní půjde i o to, uhájit nezávislost statistického úřadu a jeho odolnost vůči politickým tlakům. Po zesnulé předsedkyni ČSÚ Ivě Ritschelové si Babišova vláda do čela úřadu vybrala jejího místopředsedu Marka Rojíčka.

Údaje za Česko jsou důležité i vzhledem k tomu, že EU nastavuje regule v odpadovém hospodářství. Na spadnutí je schválení nových celounijních pravidel. Změny pak Brabcovo ministerstvo zanese do nachystaného, zcela nového zákona o odpadech. V minulém volebním období s ním do vlády neprorazilo. Vládní legislativci postrádali důkladnou analýzu, jak vysoký poplatek za skládky dopadne na obce a občany. Do vlády má citlivý zákon dorazit ke konci roku. Hrozba dražších popelnic není dobré téma pro komunální volby.