Ekonomka Zuzana Havránková se už nechtěla dívat, jak se průzkumy před sněmovními volbami liší až o několik procentních bodů. Rozhodla se proto nabídnout přesnější odhad a se svým týmem spustila webové stránky s jednoduchým názvem KdoVyhrajeVolby.cz. Jediný graf, který stránky nabízejí, kombinuje průzkumy veřejného mínění s proměnlivými kurzy sázkových kanceláří. Navíc se každý den aktualizuje.

"Protože podnikatelský model sázkových kanceláří je založen na tom, aby kurzy co nejrychleji odrážely všechny dostupné informace − jinak by sázkaři vydělávali na úkor kanceláří −, je právě zahrnutí kurzů klíčové pro aktuálnost modelu," vysvětluje Havránková, která působí na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Inspiraci našla ve Spojených státech.

V případě sázek využila přístup ekonoma Davida Rothschilda, u předvolebních průzkumů pak model Nata Silvera, který je americkou celebritou mezi analytiky. Oběma přístupům dala při tvorbě volebního modelu stejnou váhu.

Silver na svém webu FiveThirtyEight dvakrát velmi přesně předpověděl výsledky amerických prezidentských voleb. Havránkovou nijak neznervózňuje, že v případě vítězství Donalda Trumpa se Silver i Rothschild zmýlili.

Problémem podle ní bylo, že Trumpovo loňské vítězství nepředpovídal prakticky nikdo.

"Nate Silver jako jeden z velmi mála analytiků dával v předvečer voleb Donaldu Trumpovi zhruba třicetiprocentní šanci na zvolení. To je větší pravděpodobnost, než že bude v náhodně vybraném dni v Praze pršet," podotýká Havránková, která podle respektovaného žebříčku RePec patří mezi stovku nejcitovanějších mladých ekonomů světa.

Slabinou průzkumů je podle Havránkové to, že je autoři publikují se zpožděním a nereagují na aktuální události. V případě českých voleb je to třeba žádost policie o vydání šéfa ANO Andreje Babiše k trestnímu stíhání. "V našem projektu se to může projevit okamžitě. Ovšem jen skrze kurzy, nikoliv průzkumy," říká Havránková.

Čtyřnásobná matka, která působila i na Kalifornské univerzitě v Berkeley, by ráda do modelu zahrnula i statistiky ze sociálních sítí. Nyní přemýšlí, jak to udělat co nejopatrněji, aby získané informace nepřinesly víc potíží než užitku.

Do budoucna chce Havránková upravit model tak, aby se dal využít i pro lednové prezidentské volby. Odmítá častý názor, že předvolební výzkumy fungují jako proroctví, které naplňuje samo sebe. Každý podle ní na dílčí výsledky reaguje jinak. "Když má například hnutí ANO náskok 14 procentních bodů, tak vás to jako jeho potenciálního voliče odradí, protože už vlastně zdánlivě o nic nejde? Nebo je naopak budete chtít volit tím spíš, abyste byli na straně předpokládaných vítězů?" ptá se Havránková.

To, jak silný vliv mohou předvolební průzkumy mít, ukázal například krátký život koalice lidovců a STAN. Strany se zalekly toho, že žádná z agentur uskupení nepředpovídala potřebných deset procent, a tak se v červenci jejich cesty po pár týdnech rozešly.