Mnichovská Pinakotéka už je zase jako nová. Tedy Stará Pinakotéka, protože mladší Nová vypadala vždycky moderněji a nezažila taková neštěstí jako její starší a známější sestra. Jenže teď začala hlavní bavorská a možná i německá galerie po dvaapadesátiměsíční rekonstrukci nový život.

Do péče stavbařů se dostala 5. dubna 1994 a měla jim patřit plných šest let. Původní harmonogram se však podařilo zkrátit a už letos v červenci znovu přivítala milovníky starých mistrů. Ze stálé výstavy v Nové Pinakotéce se na svá místa vrátily tři stovky nejlepších z nejlepších pláten a na veřejnosti se znovu objevila další půltisícovka obrazů ze 14. až 18. století, které po dobu rekonstrukce ležely v depozitářích.

Patrovou galérii wittelsbašské královské rodiny nedaleko Královského náměstí (a také poblíž hudební školy, kde se před šedesáti lety podepisovala tragická mnichovská dohoda) navrhl architekt Leo von Klenze. Postavil ji za jedno desetiletí a od roku 1836 je domovem nejvýznamnější světové sbírky německých starých mistrů. Za druhé světové války byla rozlehlá budova těžce poškozena a poválečná obnova vedená Hansem Döllgastem mohla v důsledku velice omezených finančních zdrojů jen zacelit nejhorší rány.

Moderní obrazárna však potřebuje mnohem více, shodli se kunsthistorici i restaurátoři. Zachovat další život vystaveným obrazům neobyčejné historické ceny i dalším více než třem tisícům zhruba stejně hodnotných děl v depozitářích tak dnes pomáhá nejmodernější klimatizace a světelná i zabezpečovací technika. Zcela nové zdviže zpřístupňují umělecké poklady v prvním patře tělesně postiženým a usnadňují prohlídku ostatním návštěvníkům.

Dívat se je skutečně na co. Sbírkám vévodí kolekce děl starých německých mistrů, především Dürerova, Cranachova, Grünewaldova, Altdorferova a Holbeinova plátna. Do jejich sousedství umístili kustodi neméně cenné obrazy nizozemských mistrů (především Breugelové, nechybí ani Bosch). Velké sály v prvním patře patří v největší míře Italům z různých období (dominují Leonardo, Raffael, Tizian, Tintoretto, Reni, Tiepolo, Canaletto, Guardi, Giotto, Fra Angelico a Cortona), jež od sebe oddělují vlámští a holandští (Rubens, van Dyck, Jordaens, Rembrandt, Ruysdael, Hals a řada dalších) a francouzští (Poussin, Lorrain, Boucher, Fragonard, Chardin apod.) mistři. Španělské malířství reprezentují mj. El Greco, Murillo a Velázquez.

Vstupné činí, jak je v německých galériích obvyklé, sedm marek. Levněji přijde "dvojlístek" do obou Pinakoték (12 DEM). Běžná otevírací doba denně kromě pondělí od deseti do sedmnácti hodin se ve čtvrtek (v Nové Pinakotéce v úterý) prodloužila do osmé večerní.

Související