Wynton Marsalis, který se společně s jazzovým orchestrem Lincolnova Centra před časem vystoupil také před pražským publikem, je mnohými označován za nejvýznamnější postavu současné americké hudby. Jeho nadmíru dokonalá, místy až aseptická hra na trubku, stejně jako téměř kazatelské zaujetí, s nímž propaguje hudbu, je některým jazzovým kritikům téměř trnem v oku.

Co ale v jazzu může být považováno za nevýhodu, stává se rázem na klasické scéně ctností. Neboť Wynton Marsalis není jen apoštolem jazzového dědictví – druhou tvář jeho umění představuje interpretace klasické hudby. 

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatit od 145 Kč měsíčně Koupit tento článek za 19 Kč

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.