Belgickou událostí prvního řádu se stala největší retrospektiva díla Reného Magritta, nejslavnějšího z plejády belgických surrealistů.

Královskému muzeu krásných umění se na ni podařilo shromáždit 238 obrazů a kvašů rozsetých po celém světě, stejně jako Magrittovy kresby, sochy, předměty užitého umění, kopie jeho filmových pokusů, fotografie, dopisy a knihy.

René Magritte (1898 - 1967) proslul zejména svými "nesmyslnými" obrazy plnými humoru, neotřelými výtvarnými nápady a pointami. V belgicko-francouzské surrealistické rodině byl však považován spíše za "šosáka", neschopného se plně oddat "automatismu" požadovanému Andrém Bretonem.

Bylo mu vyčítáno, že svá díla koncipuje a kalkuluje na efekt - právě pro tuto přístupnost však jeho dílo doslova zlidovělo. Znepokojivé obrazy plné falešné pohody, nesmyslné situace, tajemné příběhy; Magrittovy obrazy baví a děsí zároveň.

Podle kritiků zůstal přes surrealistickou angažovanost spíše dadaistou a poetistou; on sám však nesnášel jakékoli nálepky a jeho dílo trčí z onoho proudu stejně výjimečně jako umění Salvadora Dalího, s nímž se ostatně jeden čas velmi přátelil.

Související