Poezie: Květy, které neuvadly
(ma)
Svazečkem Macharových básní Tristium Vindenbona bylo před čtyřiceti lety zahájeno vydávání edice s příznačným názvem Květy poezie. Jen málokterá řada na dnešním trhu se může pochlubit tak dlouhou, nepřerušenou tradicí. Přitom si edice stále uchovává oblibu u čtenářů - což v časech, kdy básnické slovo notně ztratilo na své "tržní hodnotě", je věc víc než pozoruhodná. Má-li dnes někdo v knihovně všechny svazky edice či alespoň jejich podstatnou část, vlastní zároveň nadmíru reprezentativní kolekci českého i světového básnictví. Ta řada začíná kdesi u Ovidia či starožidovské Písně o luku a vede až k Josifu Brodskému, Karlu Krylovi či Wislawě Szymborské.
Čtyřicátiny, ten mužný věk, si Květy poezie připomínají originálním způsobem - vydáním "bezelstných básnických podvrhů" (rozuměj: nápodob), které v padesátých letech sepisoval Josef Hiršal k obveselení kroužku přátel z kavárny Slavia. Jejich téma, které dalo svazečku i název, je z všedních, v poezii však výjimečné - Párkař. I dnešní čtenář se pobaví nad těmi poetickými groteskami, které jsou tak mimořádně dobře poučeny o zvláštnostech stylu mistrů novočeského básnictví. Viz ukázka nadepsaná jménem Františka Halase:
Necítit slast ni strach
z časného zapomění
Zahánět lidský hlad
nestačit k nasycení
Ztrácet se v útrobách
sám a přec v rozdvojení
Historii edice připomíná ve stručném doslovu k Párkaři odpovědný redaktor a zároveň současný šéfredaktor nakladatelství Vladimír Pistorius. Řada vznikla sloučením dvou řad s nezanedbatelným významem - Květů české poezie (během let 1950 až 1957 v ní vyšel 51 titul) a Květů světové poezie (jedenáct svazků z let 1951 až 1955). U kolébky stáli - jako tři sudičky - šéfredaktor nakladatelství Jiří Hájek, první editor řady František Götz a vedoucí výtvarné redakce Václav Sivko. Ti tři muži měli, podle Vladimíra Pistoria, velmi šťastnou ruku hned ve třech ohledech. Zdařilá byla koncepce edice jako pestré přehlídky víceméně "klasické" české i světové poezie. Květy poezie byly vydány příjemným kapesním formátem (102 x 145 mm), pevnou vazbou s papírovým potahem a průhledným celonovým přebalem. A konečně, výtvarná podoba obálek byla svěřena výtvarnici Sylvii Vodákové. V její úpravě vycházejí jednotlivé svazečky prakticky dodnes - s výjimkou čtrnácti titulů vydaných v letech 1987 - 1991 (v té době se velikost knížek zvětšila na rozměr 159 x 172 mm a návrhem obálek byl pověřen Michal Burda). Poté se však nakladatelství vrátilo ke staré osvědčené podobě, která dvakrát získala čestné uznání v soutěži o nejkrásnější knihu (1959, 1960) a dvakrát nakladatelskou výroční cenu (1959, 1994).
Poznávacím znamením Květů poezie je kvalita - kvalita výběru, kvalita autorů, kvalita redakční práce, kvalita překladu. Jen málokteré číslo z té předlouhé řady je dnes pouhou daní době.
