Hrozí na Kypru nová řecko-turecká válka?

Ankara podobně jako Atény vyslala na rozdělený ostrov letadla a používá velmi tvrdou rétoriku
* Již dlouho napjaté vztahy mezi Řeckem a Tureckem se včera dále výrazně vyostřily, když Ankara poslala na Kypr vojenské letectvo. Turecký prezident Mesut Yilmaz dokonce včera hovořil o nebezpečí války.
Nikósie (čtk)
Situace v kyperském konfliktu mezi dvěma členskými státy NATO, Řeckem a Tureckem, se včera výrazně přiostřila poté, co Ankara energicky zareagovala na úterní rozmístění řeckých vojenských letadel na nové řecké kyperské základně Pafos v jižní části ostrova.
Šest tureckých bojových letounů F-16 plně naložených municí přistálo na turecké letecké základně Gecitkale (řecky Lefkóniko) v tzv. Severokyperské turecké republice. Turecko "učiní veškerá nezbytná opatření proti řeckým plánům a přípravám na agresi", řekl včera v této souvislosti v Ankaře ministr zahraničí Ismail Cem.
Rozhodnutí o posílení obrany severní části kyperského ostrova přijali vysocí armádní a vládní činitelé v čele s premiérem Mesutem Yilmazem na své bezprecedentní schůzce ve středu v noci v Ankaře poté, co Řecko v úterý umístilo na základně Pafos v jižní části ostrova čtyři letouny F-16.
Turecko, které od samého počátku považovalo otevření základny Pafos za své ohrožení, označuje nejnovější krok kyperské (řecké) vlády za provokační akt.
"Všechny následky nebezpečné eskalace zahájené kyperskou (řeckou) vládou půjdou výhradně na vrub Řecka," řekl ministr Cem. "Nejnovější vývoj jasně ukazuje, že vojenská spolupráce mezi Aténami a Nikósií neohrožuje v současné době jen kyperské Turky, nýbrž přímo Turecko," zdůraznil.
Před tím, aby se vojenské napětí na rozděleném ostrově vymklo kontrole, včera kyperské Řeky přímo varoval také turecký premiér Mesut Yilmaz. "Kyperští Řekové budou jediní, kdo bude trpět eskalací napětí," citovala agentura Anadolu Yilmazovo prohlášení, které učinil cestou na návštěvu Rumunska.
Možnost vypuknutí války na Kypru bude záležet na postoji kyperských Řeků, dodal premiér Yilmaz v Bukurešti. Turecko si ale válku nepřeje, citovala jeho slova agentura Anadolu.
Letecká základna Pafos na jihu ostrova byla otevřena za velkého odporu Turecka letos v lednu. Řecké letectvo ji poprvé použilo v úterý, kdy tam přistály čtyři bojové letouny F-16 následované dopravním letadlem C-100.
U této základny mají být letos v srpnu údajně rozmístěny také rakety země - vzduch S-300, které Kypr koupil od Ruska.
Přistání tureckých letounů na základně Gecitkale potvrdil rovněž vůdce kyperských Turků Rauf Denktaš. "Je to poselství, opatření, které má obnovit rovnováhu na ostrově po rozmístění řeckých letadel," řekl.
Kypr je od roku 1974 rozdělen na řecký sektor na jihu a turecký na severu, kde byla v roce 1983 jednostranně vyhlášena Severokyperská turecká republika, kterou kromě Turecka mezinárodní společenství neuznává.
Umístění prvních čtyř řeckých bojových letounů na základně Pafos v jižním (řeckém) sektoru ostrova, na které dnes Turecko odpovědělo vysláním šesti letounů F-16 na základnu Gecitkale v jeho severní části, označil turecký premiér spolu s plánovaným rozmístěním ruských raket země - vzduch S-300 u základny v Pafosu za "akt agrese proti Turecku".
"Vyslání tureckých letadel do okupované části Kypru je zcela protiprávní," řekl včera v Aténách řecký ministr zahraničních věcí Teodoros Pangalos.
Turecko podle jeho slov už ale disponuje na kyperském území nadbytkem ilegální výzbroje, takže vyslání letadel "nic nemění na už existující situaci".

Související