Hlava státu byla známa až po druhém kole tajné volby v Parlamentu
O zvolení V. Havla prezidentem rozhodl nakonec jediný hlas
* Po dramatickém průběhu včerejší volby prezidenta ČR zůstává na dalších pět let hlavou státu V. Havel. Výroky Sládkových republikánů však nevylučují, že volba prezidenta bude mít dohru až u Ústavního soudu.
Praha (pra)
Václav Havel byl včera už podruhé zvolen na pět let prezidentem České republiky. Úspěchu se však dočkal až ve druhém kole tajného hlasování, kdy se pro něj vyslovilo 47 senátorů a 99 poslanců. Ke zvolení potřeboval nejméně 41, respektive 99 hlasů. Rozhodl tedy chybějící hlas republikánského předsedy Miroslava Sládka, který je už druhý týden držen ve vazbě.
V prvním kole volby prezidenta republiky scházely Havlovi na společné schůzi obou parlamentních komor dva hlasy senátorů a deset hlasů poslanců. Situaci si Havel pravděpodobně zkomplikoval svým prosincovým projevem v Rudolfinu, který snížil jeho oblibu u stran bývalé koalice, zejména v ODS. Splnila se tak předpověď, že část zákonodárců chce Havlovi "dát lekci" a zvolit ho až ve druhém kole, kdy postačí souhlas prosté většiny v obou komorách.
Komunistický kandidát Stanislav Fischer dohromady obdržel 31 a Sládek 23 hlasů - oba vypadli hned po prvním hlasování. V bouřlivé rozpravě se pro Havlovu kandidaturu vyslovily poslanecké a senátorské kluby lidovců a ODA a Unie svobody. Za Havlovo znovuzvolení se přimlouvali i představitelé sociální demokracie. O více než chladném postoji ODS k Havlově osobě lze usuzovat na základě skutečnosti, že ve čtyřapůlhodinové diskusi nevystoupil ani jeden z jejích zástupců. Komunisté a republikáni podle očekávání přednesli tvrdou kritiku Havlova dosavadního politického učinkování.
Za US vyjádřil Havlovi podporu Jan Ruml, když zdůraznil, že splňuje kritéria daná pro hlavu státu - mj. osvědčil vůli k demokracii, disponuje velkou neformální autoritou a těší se dobré pověsti doma i v zahraničí. Senátor Josef Jařab (ODA) prohlásil, že Havel se mimořádně zasloužil o svobodu a demokracii a je v době současných politických turbulencí zárukou dokončení transformace pro téměř tři čtvrtiny obyvatel a také pro celý svět. Aliance dokonce neúspěšně prosazovala veřejnou volbu. Podle Petry Buzkové (ČSSD) je Havel jediným možným kompromisem, na kterém se politické strany dokáží shodnout. K jeho znovuzvolení v zájmu stability vyzval lidovec Jiří Karas, ačkoliv prezidentovu předchozí činnost a především personální politiku podrobil tvrdé kritice.
(Další informace na str. 3 a 13)
