Nový a staronový Kožík
Loni vyšlo v nakladatelství Orbis už dvacáté vydání známého románu Františka Kožíka Největší z pierotů, literární zpracování životních osudů mima Gaspara Debureaua. Kniha, ilustrovaná Adolfem Bornem, je pečlivě vypravena a doplněna doslovem, ve kterém autor mimo jiné reaguje na některé dopisy svých čtenářů. Ze všech nejvíce právě tato kniha udělala z Kožíka žijícího klasika v žánru literárně zpracovaných životopisů.
Na sklonku roku vyšla v nakladatelství Orbis nová Kožíkova kniha, Nedokončená, věnovaná 200. výročí narození skladatele Františka Schuberta. Neúnavný autor tak doplnil řadu svých životopisných příběhů. Knihu Nedokončená ilustroval Karel Peřina a doslovem opatřil Ilja Hurník, který podrobil rukopis "kritickému čtení" z hlediska správnosti hudební terminologie. U Františka Kožíka, jenž "vstoupil do hudby co host, laskavě přijatý, štědře pohoštěný", oceňuje Ilja Hurník, že "zůstal pokorný, prostý hudebně vědátorské pózy".
Kožíkovu Nedokončenou je zajímavé číst nejen pro fakta, která zpracovává, ale mimo jiné také proto, že evokuje atmosféru doby rodícího se romantismu s jejími ideály a citovostí, jež nám v dnešním pragmatickém světě čím dál víc chybí. (nak)
