Sebeironie je dar
Spisovatelka Iva Hercíková svěřila pražskému nakladatelství Motto svou novelu Klára, holub růžový, příběh Češky, provdané za Američana, která prožívá a po řadě peripetií ve zdraví přežívá citovou krizi v novém domově.
To, že Američané jsou "jiní", tušíme, slyšeli jsme to, a mnozí z nás si to mohli i více či méně vyzkoušet. Klářinýma očima však vidíme jako zvětšovacími skly. Že muži jsou jiní, jsme také slyšeli a četli o tom a zakoušíme to denně. Klára však pod tímto poznáním klesá a vstává a pochybuje a směje se přes slzy - nejčastěji sama sobě. Iva Hercíková do téhle postavy vtělila svou schopnost jemného humoru a chytré sebeironie. Snad právě proto jí věříme, když svou věčně marně toužící hrdinku dovede ke smíření. Proč ne, vlastně?
V poslední době vydalo Motto šestou knížku své kmenové autorky Haliny Pawlowské Jak být šťastný s podtitulem Dvanáct nemorálních rad. S hravostí a nevinnou zlomyslností chrlí Pawlowská na čtenáře vážně i nevážně míněné rady, jak žít, být a mít. Kdo si nedovede hrát se stejnou vervou jako ona, tomu hrozí, že nepochopí a nakonec mu nezbude než "jít do Domácích potřeb koupit si provaz, pěkně ho navoskovat... a oběsit se"! Živočichopis mužských a ženských typů je rozmarný, zjednodušený, nadsazený, povrchní a hluboce bystrý zároveň, jak už jsme u téhle autorky zvyklí. Typy na dovolenou jsou tak trochu ušité horkou jehlou, ale rozmarné, zjednodušené... viz výše. A zmíněné nemorální rady, jak dojít ke štěstí, jsou místy vtipné a místy, jak již naznačeno, nemorální. Však se v úvodu praví: "Neberte všechno, co je na papíře, moc vážně."
O svém knižním debutu, v Mottu vydaném výboru sloupků z časopisu Story, prohlásil režisér Jiří Menzel cosi v tom smyslu, že knížka Tak nevím je důkazem, že dnes může vydat knihu kdokoli. Menzel rozhodně není "kdokoli" a knížka vznikla přísným výběrem, takže se do ní dostaly nejlepší z jeho nejlepších sloupků. Nehrají si na nic víc než na to, čím jsou. Menzel navíc přiznává, že se k nim často musel nutit, že při nich poznal starou pravdu, kterou znal už Neruda a Čapek a mnozí jiní, že totiž pravidelná rubrika je železná košile a bezedný mlýn.
Menzelovy sloupky jsou ovšem krásně intelektuálsky nečernobílé, nejednoznačné, nostalgické a pochybující. Jsou však i moralizující, takto srovnány vlastně hodně moralizující. Nejvíc ho trápí poměry v umění a kultuře. ("Každoročně se zvyšuje počet festivalů a snižuje počet kin. Filmy uvedené na festivalech většinou v kinech neuvidíte. Zato jsou kina na celém světě plná filmů, které nikdy žádným festivalem neproběhnou"). Menzelovy sloupky vypovídají o tom, že svět má k ideálu daleko a i my, "navzdory ideálům z mládí, jsme se už stačili zaplést". Ale nebyl by to Menzel, aby na závěr každé morality nedal najevo, že věc může být nahlížena i jinak: "Tak nevím..." (nak)
Iva Hercíková: Klára, holub růžový. Motto, Praha 1996. Váz., 140 str., cena 99 Kč
Halina Pawlowská: Jak být šťastný. Motto, Praha 1996. Váz., 139 str., cena 99 Kč
Jiří Menzel: Tak nevím. Motto, Praha 1996. Váz., 121 stran, cena 99 Kč
