Pozapomenutý osud
Když byla v srpnu 1945 explozí atomové bomby zničena Hirošima, úplné zkáze v centru města odolala jen železobetonová konstrukce Průmyslového paláce. Zakonzervované trosky příznačně nazvané Hirošimský dóm byly loni zapsány na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Navzdory silnému odporu Spojených států, které takový čin považují za protiamerický.
Budova, která bývala pýchou japonského velkoměsta, vznikla ještě před první světovou válkou - jejím autorem byl mladý český architekt Jan Letzl. Jeho krátký, ale složitý život provázený slávou i utrpením byl po léta téměř zapomenut. Tak jako mnoho jiných "českých osudů". Konkrétních architektonických stop po něm zůstalo jen nemnoho - u nás je zejména podíl na vybavení pražského hotelu Evropa a budova lázeňského pavilónu ve Mšeném u Budyně.
Publicistka, scénáristka a režisérka Olga Strusková se Letzlovy osudy pokusila vzkřísit zprvu v televizním filmu Rajská zahrada. O něco později vznikla kniha, která se po předloňské japonské premiéře dočkala nyní také českého vydání.
Důraz je v ní položen právě na japonské období architektova života, které on sám označoval za nejšťastnější. Autorka zvolila formu fiktivních dopisů, adresovaných neteři Elišce. Vycházela přitom ze vzpomínek skutečných Letzlových neteří i z dalších archívních dokumentů. Tvůrčí odkaz žáka Jana Kotěry ve stručném, leč výmluvném úvodu shrnuje architekt Zdeněk Lukeš. (im)
Olga Strusková: Dopisy z Japonska. Nakladatelství Ivo Železný, Praha 1996. Edice České osudy. Brož., 136 str., cena 89 Kč
