To, co zůstává...
Před pěti dny skončila v Městské knihovně rozsáhlá výstava věnovaná vývoji českého surrealismu, zejména působení surrealistické skupiny ČR mezi dvěma světovými válkami, válečným letům a období do roku 1953. Expozice, připravená Galerií hlavního města Prahy byla v mnoha ohledech objevná. Celá škála výtvarné tvorby surrealistů - malby, kresby, koláže, fotografie, objekty, sochy, typografie - se tu představila v šíři dosud nebývalé. Mnohé z vystaveného bylo u nás navíc k vidění veřejně vlastně poprvé. Skutečně reprezentativní kolekci, která alespoň na čas sdružila díla rozesetá po četných muzeích výtvarného umění i soukromých sbírkách - a to jak domácích, tak zahraničních, se podařilo zprostředkovat velice výmluvný obraz jednoho z hlavních směrů meziválečné avantgardy, jenž se nastálo zapsal do dějin české kultury. Před diváky tu alespoň v náznaku také ožívaly dramatické osudy jeho jednotlivých protagonistů. Však veřejnost výstavu také ocenila zaslouženou pozorností.
To, co tu nyní po výstavě zůstává, předává dál její poselství, rozvíjí je a doplňuje, je obsažný katalog, který pořádající galerie vydala společně s pražským vydavatelstvím Argo. Rozsahem, záběrem i obrazovým a dokumentačním vybavením jej lze považovat spíše za reprezentativní monografickou publikaci. Editoři (kteří byli zároveň kurátory výstavy) Lenka Bydžovská a Karel Srp rozdělili - shodně s členěním expozice - retrospektivně pojatý a chronologicky řazený výklad do čtyř základních oddílů (1929 až 1933, 1934 až 1938, 1939 až 1947, 1948 až 1953). Ty časově vycházejí z hlavních etap umělecké tvorby nejvýraznějších osobností českého surrealismu - zejména pak Jindřicha Štyrského, Toyen a Jindřicha Heislera.
Každou část publikace otevírá pečlivě zpracovaná chronologie. Tři desítky studií významných českých i zahraničních badatelů a znalců surrealismu jsou pak věnovány působení jednotlivých osobností - kromě již uvedené trojice zvláště Karlu Teigovi, Vítězslavu Nezvalovi, Bohuslavu Broukovi a Františku Janouškovi, ale třeba také surrealistickému rodokmenu díla Jiřího Koláře, významným časopisům či edicím (Erotická revue a Edice 69), výstavám (Poesie 1932, Mezinárodní surrealismus), sborníkům (Ani labuť, ani Lůna, Znamení zvěrokruhu, Objekt), kolektivním tendencím i širším souvztažnostem. Pozornost je pochopitelně věnována také působení surrealistů v literatuře, na divadle, ve filmu, jejich vlivu na architekturu atd., tedy aktivitám, které výstava nutně přibližovala jen v náznaku. K raritám se pak řadí studie Pavla Turnovského o Nezvalově vztahu k astrologii.
Na téměř pěti stovkách stran velkého formátu přináší katalog značný počet barevných i černobílých reprodukcí uměleckých děl, ale také množství dobových fotografií a dokumentů. I díky tomu se stává jednou z nejkrásnějších publikací, které se v posledních měsících na našem trhu objevily. Na závěr nechybí ani výběrová bibliografie rozdělená do dvou částí - chronologické a osobní. Což jen stvrzuje pečlivost, s níž byla kniha připravována. (mat)
Český surrealismus 1929 - 1953. Skupina surrealistů v ČSR: události, vztahy a inspirace. Editoři: Lenka Bydžovská a Karel Srp. Společná edice Galerie hlavního města Prahy a nakladatelství Argo, Praha 1996. Váz., 488 str., cena 1934 Kč.
