Jak lze "zablokovat" nakládání s nemovitostí?
* Říjnové číslo měsíčníku PRÁVNÍ RÁDCE přináší mj. úplné znění zákona o daních z příjmů, jak vyplývá z poslední novely, která nabývá účinnosti 1. ledna 1998.
(vov)
Jakým způsobem by se měla svých práv domáhat osoba, která chce zapsanému vlastníkovi nemovitostí znemožnit např. její prodej či zatížení zástavním právem (a to např. z toho důvodu, že sama nárokuje vlastnické právo k nemovitosti)? Za nejpřímější způsob, jak dosáhnout "zablokování" nemovitosti, považuji návrh na vydání předběžného opatření, kterým se navrhovatel domáhá, aby soud zakázal odpůrci nakládat s předmětnou nemovitostí.
Domnívám se, že již není třeba navrhovat, aby soud v rozhodnutí zakázal provádět k nemovitosti zápisy práv také katastrálnímu úřadu, protože úřad je na základě § 5 odst. 1 písm. f) zákona č. 265/1992 Sb., stejně povinen zkoumat, zda navrhovatel není omezen rozhodnutím soudu ve smluvní volnosti týkající se věci, která je předmětem právního úkonu. Teprve po doručení usnesení o vydání předběžného opatření je katastrální úřad povinen zamítnout návrhy na vklad práv podané zapsaným vlastníkem nemovitosti.
Pokud jde o petit návrhu na vydání předběžného opatření, zmiňuji zde usnesení Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 13 Co 696/94 publikované v časopise Soudní rozhledy č. 4/1996. Tento judikát se týká případu, kdy navrhovatel požadoval, aby soud zakázal žalovanému "disponovat s nemovitostmi" specifikovanými v daném návrhu. Soud v této věci vyslovil názor, že nelze žalovat na zákaz "disponování" s nemovitostí, neboť náš právní řád pojem disponovat nezná, a právní význam tohoto slova je tedy neurčitý. Vydané rozhodnutí by proto podle názoru soudu bylo pro neurčitost nevykonatelné a žalobcův návrh byl zamítnut.
Žalobce by se měl tedy spíše domáhat toho, aby soud žalovanému zakázal s nemovitostí nakládat. Termín nakládat s věcí náš právní řád zná (viz § 123 občanského zákoníku), přičemž nakládáním se rozumí např. to, že vlastník věc zcizí, pořídí o ní závěti, přenechá ji jinému do nájemného užívání, dá ji do zástavy, zatíží ji věcným břemenem atd. (viz Komentář k občanskému zákoníku, C. H. Beck, SEVT, Praha 1994).
Závěrem tedy shrnuji, že nikoliv pouhý podaný žalobní návrh, ale až pravomocné soudní rozhodnutí opravňuje katastrální úřad k zamítnutí návrhu na vklad práva vzniklého na základě právních úkonů osoby zapsané do katastru, jakožto vlastníku nemovitosti.
Ze říjnového čísla časopisu PRÁVNÍ RÁDCE, které vychází v těchto dnech, jsme vybrali závěr článku Zavrhnutí návrhu na vklad do katastru nemovitostí v souvislosti s podáním žalobního návrhu mgr. Josefa Černohlávka.
TUČNĚ: Měsíčník PRÁVNÍ RÁDCE můžete pravidelně odebírat objednávkou v úseku předplatného a. s. Economia v Praze 1, Na Florenci 19, PSČ 115 43.
