Spravedlnost není jen slepá, ale nyní také chudá

ROZHOVOR
O ekonomických otázkách hovoříme s Pavlem Pelantem, náměstkem ministryně spravedlnosti

Spravedlnost není jen slepá, ale nyní také chudá

Jaké jsou největší odlišnosti při sestavování rozpočtu kapitoly vašeho ministerstva?

Za klíčové při sestavování rozpočtu na příslušné roky považuji dvě věci. Za prvé, jde o skutečnost, že resort spravedlnosti má kromě "provozních" neinvestičních výdajů mandatorní neovlivnitelné výdaje. Jako příklad mohu uvést znalečné, svědečné, tlumočné, stravu a ošacení vězňů apod. Tyto výdaje jsou součástí výdajové kalkulace jednotlivých kauz a bez nich nelze kauzy projednat a uzavřít. Podíl těchto výdajů roste v závislosti na složitosti jednotlivých věcí a u Vězeňské služby s nárůstem počtu vězňů.
Za druhé, je to nemožnost použití alternativních zdrojů financování, což je obvyklé v nevýdělečné sféře. Není například možné vyžadovat na soudech komerční činnost za účelem získání peněz na jejich provoz, není možné využívat sponzorských příspěvků na činnost soudů, zastupitelství či věznic apod.

Jak vypadá návrh rozpočtu na rok 1998?

Meziroční růst rozpočtové kapitoly byl v minulých letech mírně nad mírou inflace, a tudíž umožňoval nejen fungování, ale i určitý rozvoj resortu. To nelze říci o návrhu rozpočtu na rok 1998, kde je vůči schválenému rozpočtu roku 1997 index 93,93 % a vůči upravenému rozpočtu letošního roku (po balíčcích) 106,82 %. Veškeré restrikce, tj. první a druhý balíček omezujících opatření, a meziroční tempo růstu rozpočtu se snažíme tlumit v investičních výdajích.
Samozřejmě že tlumení v čerpání investičních výdajů má své silné zápory. Prodloužení doby výstavby znamená prodražení, tam, kde jsou již uzavřeny smlouvy s dodavateli, to může vést k soudním sporům, v lepším případě musíme zaplatit vícenáklady vyplývající z úroků za dodavatelský úvěr. Zrušení či odložení staveb má své důsledky v neinvestičních výdajích ve formě plateb stále rostoucího nájemného.

Průměrné platy zapisovatelek a jiných administrativních pracovnic soudů jsou nízké a jsou příčinou jejich odchodů...

Ano, je to tak. Situace je nejvážnější ve velkých městech, zejména v Praze, kde na trhu práce je více lukrativních možností. Problém je samozřejmě závislý na možnostech rozpočtu. Jediné řešení, které vidím, je přeřazení, alespoň zapisovatelek, do vyšší platové třídy, což by ovšem znamenalo přímý nárok na státní rozpočet. Toto opatření by však mělo i své věcné opodstatnění, neboť zapisovatelky u soudů a státních zastupitelství musejí ovládat vyšší odbornost, zejména ve znalosti procesních právních norem, než zapisovatelky v jiných organizacích. Toto řešení by ovšem vyžadovalo novelu mzdového předpisu, konkrétně nařízení vlády č. 253/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Proč jsou jejich počty určovány shora, a nikoliv rozhodnutím vedoucích soudů a státních zastupitelství, kteří lépe znají konkrétní potřeby?

Počty jsou stanoveny rozhodnutím ministra spravedlnosti v souladu se zákonem č. 436/1991 Sb., o státní správě soudnictví. Změna je tedy podmíněna novelou tohoto zákona.

Jaký je váš názor na potřebu vyrovnaného státního rozpočtu?

Jako makroekonomovi je mi jasné, že vyrovnaný státní rozpočet je klíčovou podmínkou pro zdravý vývoj ekonomiky. Dokumentuje to i snaha ekonomů, prakticky všech zemí, tuto podmínku respektovat. Udržení nebo dosažení vyrovnanosti rozpočtu není však možné realizovat restrikcí výdajů na míru, která již omezuje nebo dokonce znemožňuje funkčnost resortů. Je nutné zabývat se stejně intenzívně i příjmovou stránkou státního rozpočtu.
Důležitý je podle mého názoru i určitý prorůstový charakter finanční politiky, a to jak z makroekonomického, tak i z resortního pohledu.

Můžete uvést příklad?

S dovolením pohlédnu například do oblasti kultury, která je mi z mého minulého působení velmi blízká. Domnívám se, že finanční prostředky investované do údržby památek mají prorůstový charakter vzhledem k výslednému multiplikačnímu efektu. Dobře udržované památky jsou významným lákadlem pro cestovní ruch, což má vliv na rozvoj ubytovacích a stravovacích kapacit, na rozvoj infrastruktury, dopravy, průmyslu a obchodu v celém komoditním spektru (od suvenýrů přes potraviny až po luxusní zboží), směnárenství a další oblasti.

Marie Volková