Slavnostním udělením cen skončil v úterý večer v Moskvě 20. mezinárodní filmový festival. Hlavní cenu, zlatého Svatého Georgije, získal americký snímek Marvinovy dcery režiséra Jerryho Zakse, ve kterém se představily Meryl Streepová a Diane Keatonová. Producentem snímku je slavný herec Robert De Niro.

Velkou zvláštní cenu "za snahu rozšířit hranice filmového umění" dostal za snímek Matka a syn ruský režisér Alexandr Sokurov, jehož tvorba byla na nedávném karlovarském festivalu představena rozsáhlou retrospektivou. 

Stříbrného Georgije porota udělila filmu Chlapci Vitmanovi maďarského režiséra Jánose Szasze. Za nejlepší mužskou roli byl oceněn německý herec Til Schweiger (Klepání na nebeskou bránu) a jako nejlepší interpretka byla vyhodnocena Španělka Isabel Ordasová (Chevrolet). Čestné ceny Svatého Georgije byly uděleny slavným mistrům světové filmové tvorby Sophii Lorenové, Robertu de Niro, Andreji Končalovskému, Gině Lollobrigidě a Catherine Deneuevové.

Přes chmurné předpovědi skeptiků se mezinárodní festival v Moskvě stal významnou kulturní událostí a přilákal mnohé přední filmové tvůrce a hvězdy první velikosti, napsala v souvislosti s festivalem agentura ITAR-TASS. Na desetidenní přehlídce bylo promítnuto 350 snímků, natočených na různých kontinentech. Diváci mohli vidět retrospektivy prací indických, íránských a japonských režisérů.

Česká republika se podle údajů Ministerstva kultury festivalu oficiálně nezúčastnila. Zvláštní program byl věnován mladým tvůrcům z Ruska, Německa a Itálie. Náklady celé akce, jejíž financování si z 80 procent vzala na starost moskevská radnice, činily čtyři milióny dolarů.

Do festivalové soutěže bylo přihlášeno osmnáct snímků ze 14 zemí. Ruskou kinematografii zastupoval jen vítězný Sokurovův film. Obráží se v tom celková krize ruské kinematografie. I když Moskvané stáli před pokladnami fronty na festivalové filmy, kina jindy zejí prázdnotou. Ruští režiséři si stěžují na nepatrné státní dotace i mizivé sponzorské příspěvky a nostalgicky vzpomínají na začátek 90. let, kdy se díky "perestrojce" točilo v Rusku až tři sta filmů ročně. V roce 1995 ovšem už vzniklo jen 46 snímků a loni dvacet. Ani letos nejsou vyhlídky o moc lepší. V prvním pololetí se točilo dvanáct filmů.

"Dnes nemá smysl nějaký film produkovat, protože se na něj stejně nikdo nepřijde podívat. Zatímco v celém civilizovaném světě se stojí před biografy fronty, v naší zemi se kina přestavují na prodejny nábytku a autosalóny," povzdechl si šéf moskevského festivalu a režisér Sergej Solovjov v časopisu Kinopark.

Jiného názoru je Daniil Dondurej, šéfredaktor odborného časopisu Iskusstvo Kino: "Všichni volají po svobodných podmínkách filmové tvorby jako na Západě, ale peníze by chtěli dostávat jako za Brežněvových časů od státu. Naše filmy se netočí pro diváky, ale pro festivaly a pro noční programy malých filmových klubů někde v Hamburku."

Loni věnoval stát na filmovou produkci 49 miliard rublů. Jen nejslavnější režiséři, jakým je Nikita Michalkov, mohou svá díla financovat s přispěním zahraničních zdrojů. V drtivé většině z dvou tisíc ruských kinosálů je zastaralá technika, takže hercům není téměř rozumět. Velkou konkurenci představuje pro biografy televize, kde se mnohé hollywoodské hity uvádějí už půl roku po premiéře a kde běží v noci atraktivní seriály, říká Daniil Dondurej. Na pirátských kopiích videozáznamů prodělává ruská státní pokladna v důsledku daňových úniků mnoho miliónů rublů.
(ČTK, im)

Související