Fakultní nemocnice čekají na koncepci zdravotnictví

[*] Budoucnost výuky lékařství v České republice vyžaduje jasné řešení
[*] Administrativní cesta omezování počtu posluchačů lékařských fakult není vždycky ta nejlepší
"Zprávy o tom, že Ministerstvo zdravotnictví chce, aby některé nemocnice přestaly být fakultními, byly zveřejněny velice nekvalifikovaně. Budu muset rychleji, než jsem myslel, jednat o racionalizaci systému fakultních nemocnic," prohlásil loni v říjnu ministr zdravotnictví Jan Stráský. Zároveň uvedl, že o této otázce chce diskutovat na úrovni fakultních nemocnic. Ředitel Asociace nemocnic Zdeněk Bašný o měsíc později zdůraznil, že největší podíl na deficitu nemocničních zařízení mají především velké fakultní nemocnice, jejichž náklady enormně vzrostly. "Myslím ale, že to není v důsledku jejich špatného hospodaření. Žádáme vládu, aby urychleně změnila systém financování," prohlásil. Tajemník ministra zdravotnictví Miroslav Macek řekl, že doba vhodná pro rychlé změny systému financování nemocnic už minula. V současné době pracuje na návrhu systémových změn v celém zdravotnictví, v němž doporučuje zákonnou úpravu postavení i úlohy fakultních nemocnic.

Zdroje financování

O udělení statutu fakultní nemocnice by mělo rozhodovat Ministerstvo školství po konzultaci s Ministerstvem zdravotnictví. Fakultní nemocnice mají nadále sloužit jako veřejná nemocniční zařízení. Členem jejich správních rad, které budou mít standardní složení, by měl být navíc zástupce univerzity. Financování lékařských výkonů, které budou fakultní nemocnice poskytovat, má být podle Mackovy koncepce hrazeno stejně jako v ostatních nemocnicích ze zdravotního pojištění a z přímých plateb pacientů. Náklady spojené s vlastní výukou by měl pokrýt rozpočet Ministerstva školství a zvýšené platby za diagnózy provedené ve fakultních nemocnicích. Zdrojem peněz na vědeckou a výzkumnou činnost se mají stát granty, které budou přiznány v rámci výběru mezi konkurenčními projekty. Dalším zdrojem financí by měly být i zisky plynoucí z vědecké a výzkumné činnosti samé, případně i sponzorské dary. Velké investiční akce fakultních nemocnic by měly být podle Macka kryty ze státního rozpočtu. Podmínkou však musí být výběr z projektů různých žadatelů.

Počet mediků postupně klesá

O statut "fakultní" mělo podle předběžných úvah přijít několik z celkového počtu třinácti nemocnic. Na sedmi lékařských fakultách, které v ČR jsou, studovalo v minulém školním roce podle Ústavu pro informace ve vzdělávání (ÚIV) celkem 7300 studentů. Zatímco množství lékařských fakult se za poslední léta nezměnilo, počet studujících mediků mírně klesl. Ve školním roce 1989/90 jich totiž bylo dohromady přes 10 tisíc. Podle propočtů ÚIV ubylo každé z lékařských fakult za posledních šest let v průměru 107 mediků. Zatímco ve školním roce 1989/90 tvořili studenti lékařských a farmaceutických oborů na vysokých školách 9,4 procenta z celkového počtu všech studentů, v minulém roce představovali jen 7,2 procenta. Tento pokles jejich podílu však není ani tak důsledkem úbytku studentů v lékařských oborech, jako spíš "vysokoškolského boomu" na některých jiných vysokých školách. Na všech lékařských fakultách v předešlém školním roce vyučovalo 1734 učitelů, což znamená, že při celkovém počtu studentů na každého z nich připadalo 4,2 medika. V tomto počtu pedagogů jsou však zahrnuti i lékaři, kteří mají hlavní pracovní úvazek v nemocnici a výuce se věnují pouze částečně.

Stačí Praze jen jedna fakulta?

Nejvíce lékařských fakult, a tedy i nemocnic se statutem "fakultní", je samozřejmě v Praze. Rozpočty pražských fakultních nemocnic pro loňský rok si dohromady vyžádaly něco přes čtyři miliardy korun. Přitom rozpočet Univerzity Karlovy, která má tři lékařské fakulty, činil 1,8 miliardy. "Pokud by byly fakultní nemocnice u nás po vzoru vyspělých států převedeny pod Ministerstvo školství, stala by se Univerzita Karlova z hlediska jejich rozpočtu pouhým přívěskem. Rozpočet našeho ministerstva by pak vyžadoval zřejmě o osm až deset miliard navíc," uvedl ředitel odboru Ministerstva školství Vladimír Roskovec. Podle něj plní fakultní nemocnice především úlohu nemocničních zařízení. "Nikde není dáno, že na fakultách musí vyučovat pouze lékaři z fakultních nemocnic, nebo že se medici mohou učit jen v těchto nemocnicích. Pro některé obory by si mohla fakulta domluvit praxe mediků i v jiných nemocnicích," dodal. Podle něj by zřejmě však přijatelnou variantou pro jednání o fakultních nemocnicích bylo, kdyby každá fakulta mohla mít "svoji" nemocnici přiměřenou skutečným potřebám.
Ředitel Fakultní nemocnice Bulovka v Praze Ivo Blažek při loňském "rozruchu" prohlásil, že jeho nemocnice stejně není typickým fakultním zařízením. "Máme to sice ve statutu a v názvu, protože lékařské fakulty tady mají svá pracoviště, ale majetek jim nepatří. Podle mně by v Praze dokonce místo tří lékařských fakult stačila jen jedna. Ubylo by absolventů, s jejichž umístěním jsou potíže," řekl. Obdobný názor vyslovil i ředitel pražské Fakultní Thomayerovy nemocnice Pavel Zelníček, který je přesvědčen, že "fakultnost" nemocnice je spíše prestižní záležitostí. Předseda poslaneckého výboru pro sociální a zdravotní politiku Vladimír Špidla řekl, že pouhé odebrání statutu "fakultní" neznamená, že by byl ohrožen dostatek mediků a následně lékařského a zdravotnického personálu.

Moc, nebo málo absolventů?

Informace, že řada absolventů lékařských fakult nemá šanci pracovat v nemocnicích kvůli nedostatku míst, vyvolala v poslední době diskusi, zda by se neměl počet přijímaných studentů určitým způsobem regulovat. Například v Německu v 70. letech příjem na lékařské fakulty na šest let zastavili, protože lékařů bylo více než možností uplatnění. Ministr J. Stráský dal několikrát najevo, že je odpůrcem administrativních zásahů do možností studia lékařských oborů. Obdobný názor zastává i ministr školství Ivan Pilip. Určitým regulačním nástrojem, který však měl více účel v krytí alespoň malé části nákladů na studium každého žáka, mělo být školné. Právě v případě lékařských fakult mělo být na nejvyšší uvažované hranici.
"To, co se ve fakultních nemocnicích týká školství, by se mělo platit z rozpočtu na školství, a to, co se týká zdravotnictví, by se hradilo z rozpočtu Ministerstva zdravotnictví," řekl M. Macek k principu, který pro fakultní nemocnice navrhuje ve své koncepci.
IVANA KNĚŽÍNKOVÁ, MILOŠ HRABĚ