Neuvážený zásah může zničit, co se léta vytvářelo

[*] Snaha co nejjednodušeji zprovoznit motolský monoblok může mít za následek poškození komplexnosti, a tím i funkce Všeobecné fakultní nemocnice
[*] HN hovoří s proděkanem 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy docentem MUDr. Bohuslavem Matoušem
Některé tradiční české podniky byly obrazně pojmenovány jako národní rodinné stříbro. Ve zdravotnictví k nim bezesporu patří pražská Všeobecná fakultní nemocnice (VFN), která je zcela výjimečná, a to z řady důvodů. Jednak svou vazbou na 1. lékařskou fakultu, jednak vysokým potenciálem výzkumné a vědecké práce, jednak tím, že je nositelkou ojedinělých a špičkových léčebných a diagnostických programů, které jsou prakticky celorepublikové a v některých ohledech překračují i tento rámec.
V lokalitě v centru Prahy pracuje tato nemocnice řadu staletí, kromě infekčních nemocí a neurochirurgie pokrývá komplexně celou šíři oborů potřebnou ke studiu lékařství a stomatologie. Ze všech pražských lékařských fakult je pouze zde pregraduální výuka stomatologie jako plnohodnotného medicínského oboru. V roce 1995 tvořila vědecká produkce 1. lékařské fakulty 5 % vědecké produkce celé České republiky včetně Akademie věd. Z hlediska Karlovy univerzity je to plných 20 %. Díky těmto výsledkům a svému studijnímu programu má fakulta plnou akreditaci k výuce lékařství a stomatologie a její studenti mají usnadněné nostrifikační řízení, pokud o ně musejí žádat. Díky tomu mají její studenti a pracovníci přístup na kliniky v celém světě a díky tomu se sem chodí učit i studenti a lékaři ze zahraničí.
V průběhu staletí vznikl v lokalitě kolem Karlova náměstí v Praze doslova jedinečný univerzitní kampus, který je v Evropě ojedinělý. Je tu matematicko-fyzikální fakulta, přírodovědecká fakulta, velká dostupnost zařízení pro studenty jako jsou menzy, knihovny, velké teoretické ústavy a možnosti víceoborové koordinace. Studium lékařství dnes, a zvláště v budoucnosti, se neobejde bez přírodních věd a fyziky.
Již jen z tohoto prostého výčtu je snad jasné, že vývoj tohoto kampusu trval desítky let a má nejen značnou tradici, ale jako dobře fungující a stále se rozvíjející systém i velkou budoucnost.
Tím spíše překvapuje současný vztah Ministerstva zdravotnictví (MZ) k tomuto národnímu rodinnému stříbru. Dotace pro činnost VFN vykazují sestupný trend. Zhruba 160 miliónů Kč v roce 1993 se smrsklo v roce 1995 na 83 miliónů Kč a snižování pokračuje, aniž by se změnily úkoly a aniž by jejím pracovníkům byl vysvětlen záměr, jaký ministerstvo s VFN v kontextu pražského a celorepublikového zdravotnictví má. K tomu v polovině listopadu minulého roku přibyla zpráva, že v rámci snah o uvedení velkého nemocničního komplexu v Motole do provozu má dojít k přestěhování celých klinik do Motola a k vybrání specifických týmů lékařů z VFN pro práci v Motole.
Navštívil jsem proto docenta MUDr. Bohuslava Matouše, proděkana 1. lékařské fakulty, a položil mu několik otázek.

Jednal s vedením fakulty někdo z ministerstva o tomto záměru?

O této zprávě jsme se dozvěděli s mírným šokem 18. listopadu 1996. Předem o tom s vedením fakulty, ale podle ředitelky Kocourkové ani s vedením VFN nikdo nejednal. Máme velkou obavu, aby neuvážené zásahy do struktury, která vznikala desítky let, neznemožnily racionální a dobrou výuku našich posluchačů medicíny, na kterou jsme oprávněně hrdí. Aby neznemožnily dobré postgraduální vzdělávání lékařů, pokračování ve výzkumu a mimo jiné i možnost komplexní léčby obyvatel centra Prahy.

Jak se díváte na snahy zprovoznit komplex motolské nemocnice, který mnozí lékaři nazývají "české Gabčíkovo"?

Vedení 1. lékařské fakulty ani vedení VFN se k tomu nestaví konfrontačně. Víme, že je to nutnost, ale máme za to, že by se to mělo stát především s ohledem na cílový stav. To znamená s ohledem na to, jak má vypadat zdravotnický systém nejen v Praze, ale v celé republice, protože VFN má celorepublikový význam. Otevření Motola neřeší problémy zdravotnictví Prahy jako celku a neřeší problémy výuky studentů. Ani nově otevřená nemocnice v Motole není schopna kapacitně zajistit výchovu všech posluchačů medicíny v rámci Karlovy univerzity a jejích pražských lékařských fakult.

Čili nejste zásadně proti, ale domníváte se, že by se o tom s vedením 1. lékařské fakulty mělo jednat dříve, než se začnou vypouštět zprávy, které je znervózňují?

My jsme dosud vycházeli ze závěrů vědecké rady MZ, které předpokládají koncepci fakultní nemocnice v centru Prahy. Bohužel však dosud ani vláda, ani MZ jasně nedefinovaly úlohu fakultních nemocnic v systému zdravotnické péče v ČR.
Myslíme si tedy, že tato otázka by se měla řešit komplexně, že by ministerstvo mělo jasně říci, jaký má záměr s VFN. Tím by se zabránilo spekulacím a fámám o prodeji řady pozemků v centru Prahy, které se teď objevují a nevedou k ničemu jinému než k nervozitě mezi pracovníky. Mělo by být jasně definováno postavení fakultních nemocnic v systému vysokého zdravotnického školství a jejich vazby na lékařské fakulty.
My nejsme proti redukci akutních lůžek VFN, ale jsme zásadně proti tomu, aby z ní vypadly základní klinické obory. A byli bychom rádi, kdyby se o tom všem jednalo uvážlivě, aby nebylo rozbito něco, co se léta tvořilo a dobře funguje ve prospěch něčeho, co se teprve rodí.

A ještě jedna otázka: Lékařská fakulta je přece školské zařízení, co těm snahám o stěhování klinik říká Karlova univerzita a Ministerstvo školství?

Bohužel to je takový problém z minulosti. Zřizovatelem fakultních nemocnic je Ministerstvo zdravotnictví. Kliniky jsou zřízeny v součinnosti s Ministerstvem školství. Čili rozhodnutí o stěhování je po právní stránce také nejasné. Je otázka, zda na to stačí rozhodnutí MZ. Roli v tom by mělo sehrát i Ministerstvo školství a samozřejmě Karlova univerzita. A proto je to otázka značně složitá. Ostatně dvoukolejnost dělá řadu problémů, a to jak ekonomických, tak osobních, až po otázky vztahů k veřejnosti. Jednou z možností, jak to řešit, je dát fakultní nemocnice pod jeden resort. Protože není možné vytrhnout lékařské fakulty ze svazku Karlovy univerzity, kde 1. lékařská fakulta je již skoro 650 let, bylo by patrně nejlepším řešením, kdyby se z VFN stala univerzitní nemocnice s vícezdrojovým financováním. Tak, jako je tomu v řadě jiných zemí.
MIROSLAV JELÍNEK