Půlstoletí prvního počítače

V den svatého Valentina roku 1946 stiskl generál americké armády Gladeon Barnes v jídelně Pennsylvanské univerzity, zaplněné oficiálními veličinami a inženýry, slavnostně tlačítko. Zahájil tak první veřejnou demonstraci třicetitunového kolosu z černé oceli, elektronek a drátů, který je dnes uznáván za první čistě elektronický počítač.

"Byla to první událost informačního věku," říká Herman Goldstine, jeden z posledních dosud žijících členů týmu, který vyvinul elektronický numerický integrátor a počítač - nazvaný podle počátečních písmen anglického názvu ENIAC. "To přesvědčilo veřejnost, že stroj je funkční."

ENIAC byl vyvinut během pouhých tří let, protože armáda nutně potřebovala přístroj, jenž by jí usnadnil vypočítávat složité tabulky dělostřeleckých drah, potřebné k sestřelování nových rychlých letadel. Vedle Goldstina, matematika, který pomáhal armádu pro celý projekt přesvědčit a který sloužil jako jakýsi styčný důstojník mezi vědci a vojáky, patřili k týmu fyzik John Mauchly a inženýr J. Porsper Eckert.

Mauchly byl pověřen elektronickým designem stroje a Eckert měl vyřešit úkol, jak by se dalo zajistit, aby tisíce elektronek pracovaly jakžtakž spolehlivě. Goldstinova manželka Adele, která pomáhala sestavit program pro počítač a napsala manuál k jeho obsluze, byla jednou z několika žen na univerzitě, které se podílely rovněž na konstrukci ENIAC.

První počítač měl 17 468 elektronek a stál 450 tisíc dolarů. Byl s to uložit ve své elektronické paměti 20 desetimístných čísel a zpracovat je rychlostí 100 kilohertzů za vteřinu. Moderní osobní počítače, které stojí necelé tři tisíce dolarů, naproti tomu mají zpravidla paměť schopnou pojmout 8 - 16 megabytů a pracovat rychlostí 160 megahertzů - což je 1600krát rychleji než ENIAC.

ENIAC navázal na dlouhou historii vývoje počítacích strojů, na jehož počátku stál stroj Charlese Babbagea sestrojený počátkem 19. století, a nikdy na něj nebyl nikomu udělen patent. Význam ENIAC spočíval v tom, že šlo o první čistě elektronický stroj a že se na rozdíl od předchůdců dal využívat k celé řadě výpočtů. Otevřel dveře ke všemu, co pak ve výpočetní technice následovalo. "Otevřel brány," říká Paul Shaffer z Pennsylvanské univerzity. "Počítačová éra začala a už se nikdy nevrátila zpět." (ČTK)

Související