Po prvních krocích reformy důchodového systému


[*] Valorizace dávek dohánějí inflaci se zpožděním

[*] Věková hranice pro odchod do důchodu se letos začala zvyšovat

[*] Průměrný důchod u nás dosahuje úrovně zhruba 64 procent čistých mezd

Od 1. ledna do začátku října vynaložilo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) ze svého rozpočtu 107,1 miliardy korun na sociální potřeby občanů. Představuje to 69,7 procenta z částky 153,6 miliardy Kč, se kterou se ve státním rozpočtu pro letošní rok počítá na transfery obyvatelstvu. Největší část těchto prostředků si jako každý rok vyžádal systém důchodového zabezpečení.

Výdaje na důchody rostou


Celkové výdaje ze státního rozpočtu pro letošní rok na důchodové zabezpečení mají dosáhnout 127,2 miliardy korun, což je o 12,3 miliardy více než v roce 1995. Česká správa sociálního zabezpečení zajišťuje měsíčně výplatu asi 3,5 miliónu důchodových dávek. Podle posledních údajů Českého statistického úřadu žijí v ČR nyní 2 523 000 důchodců. Průměrný starobní důchod dosahoval na začátku posledního čtvrtletí tohoto roku 4667 korun, což odpovídá asi 64 procentům průměrné čisté mzdy v ČR (50,1 procenta z průměrné hrubé mzdy). Vzhledem k tomu, že na počátku letošního roku činil průměrný starobní důchod 3900 korun, představuje jeho zvýšení během devíti měsíců téměř 20procentní nárůst.

Letos jedna valorizace důchodů inflaci nestačila


Podstatnou roli v tomto vývoji důchodových dávek sehrály dvě valorizace, ke kterým musela vláda sáhnout s ohledem na nečekaně vysokou inflaci. Ve státním rozpočtu pro rok 1996 se totiž kalkulovalo pouze s jednou valorizací. Po první úpravě stoupla reálná úroveň penzí (od dubna) v průměru o osm procent. Druhou valorizací od 1. října byly důchody zvýšeny v průměru o 10 procent.

1996 - začátek změn


Letošní rok je ve znamení přechodu na nový systém důchodového zabezpečení. Od 1. ledna platí nový zákon o důchodovém pojištění, přijatý loni v červnu Parlamentem, a přináší tyto hlavní změny:

- Věková hranice pro nárok na plný starobní důchod se začíná od letošního roku zvyšovat u mužů o dva a u žen o čtyři měsíce za každý rok. Tento proces bude pokračovat až do roku 2007, kdy má důchodový věk pro muže dosahovat 62 a pro ženy 57 až 61 let.

- Financování důchodového systému z vybraného pojistného je sledováno na samostatném účtu státního rozpočtu, jehož prostředky nesmí vláda využívat na jiné účely. Přebytek z výběru bude vždy převáděn do následujícího roku. Letošní výběr pojistného by měl převýšit výdaje na důchody asi o 2 až 2,5 miliardy korun.

- Výše důchodových dávek se po dobu 10 let začíná určovat souběžně dosavadním i novým způsobem. Občanovi přitom má být přiznán důchod, který je pro něj podle výpočtu příznivější.

- Důchody se stávají tzv. dvousložkovou dávkou. Skládají se z tzv. základní výměry (stanovuje se podle doby pojištění) a z osobní výměry (propočet podle ročních příjmů, z nichž se odvodí platby každého na sociální pojištění).

- Vláda je povinna valorizovat důchody vždy, jakmile inflace přesáhne od poslední úpravy pět procent. Nejméně jednou za dva roky musí také upravit důchody podle růstu mezd.

- Do předčasného důchodu lze odejít už tři roky před důchodovým věkem. V takovém případě se však ztrácí nárok na plnou penzi.

Na základě zákona dochází v důchodovém zabezpečení také k řadě dalších změn, například v přiznávání invalidních důchodů, souběhu více druhů důchodových dávek, možnosti výdělečné činnosti při pobírání důchodu.

Populace u nás stárne


Na sto lidí v produktivním věku dnes připadá 53 občanů ve věku poproduktivním. Zvyšování důchodové hranice je podle vlády jednou z podmínek, jak udržet při nepříznivém populačním vývoji po roce 2000 co nejdéle přijatelný poměr mezi ekonomicky aktivním obyvatelstvem a důchodci. Podle propočtu MPSV by při současné důchodové hranici připadalo v roce 2007 na 100 osob v produktivním věku až 82 důchodců.

Při očekávaném úbytku občanů ve věku pracovní aktivity nebudou podle vlády jejich odvody na pojistné stačit k financování základních důchodových dávek. Proto nyní hledá MPSV s experty z bankovnictví, statistiky a z vysokých škol nový model financování systému důchodového zabezpečení. Východisko spatřuje v "nastavení" vhodného poměru mezi dávkami vyplácenými z peněz vybraných na pojistném a příjmy z penzijního připojištění.

ČSSD zůstává v opozici


Parlament však ve středu přijal návrh novely zákona o důchodovém pojištění, který podali poslanci České strany sociálně demokratické v čele s předsedou parlamentního výboru pro sociální politiku Vladimírem Špidlou. Cílem jejich snahy je vrácení věku pro odchod do důchodu na stav platný do prosince 1995. "Do důchodového věku vstupují populační ročníky narozené ve 30. a 40. letech, tedy v období strádání. Tyto ročníky pracovaly za mimořádně těžkých podmínek a jejich život je proto kratší než u pozdějších ročníků," zdůvodňoval návrh ČSSD V. Špidla. Dalším důvodem snahy o novelizaci zákona je skutečnost, že střední délka života přes prodlužování o 1,5 roku za poslední tři roky stále ještě zaostává tři až čtyři roky za délkou života obvyklou v Evropě. Podle Špidly nelze popřít nárůst počtu obyvatel důchodového věku, ale je zjevné, že do roku 2005 se počet ekonomicky aktivních obyvatel bude v populaci zvyšovat. Argumentaci proti navrácení důchodové hranice na původní stav podle návrhu ČSSD (že ekonomicky aktivní obyvatelstvo nebude schopno uživit obyvatele v důchodovém věku) považuje Špidla za zjednodušenou. "Neexistoval rok, kdy by v důchodovém systému nebyl přebytek, a dokonce i tehdy, když vláda snížila odvody na důchody na 26 procent," poznamenal Špidla.

V letech 1993 až 1995 představoval celkový přebytek pojistného na sociální účely 69,3 miliardy korun, prohlásil. Kritizoval v této souvislosti používání tohoto přebytku k jiným účelům než na původní cíl. Řešením je podle Špidly oddělit důchodový systém od státního rozpočtu.

Kterým směrem bude dále kráčet reforma důchodového systému, se však zřejmě ukáže až v únoru, kdy o návrhu ČSSD rozhodne sněmovna definitivně.

MILOŠ HRABĚ