Petr Pithart předsedou Senátu

[*] Horní komora Parlamentu včera zahájila svou první ustavující schůzi v dějinách ČR

[*] Funkční období vedení bude dvouleté

PRAHA (ga, jem) - Petr Pithart byl včera zvolen předsedou Senátu. V druhém kole tajných voleb získal 41 z 81 odevzdaných platných hlasů. V kole prvním pro něj hlasovalo 39 senátorů, což ke zvolení nestačilo. Bývalý premiér české vlády byl jediným oficiálním kandidátem a jeho kandidaturu předložil senátorský klub KDU-ČSL, jehož je členem.

Vzápětí po vyhlášení výsledků pronesl Pithart k senátorům projev. Zdůraznil v něm mimo jiné, že hodnoty strany, která ho navrhla a s nimiž se ztotožňuje, mu nebrání, aby jako předseda horní komory Parlamentu trpělivě naslouchal všem jejím členům. Prohlásil, že tato slova platí i pro Václava Bendu. Ten těsně před volbou kritizoval některé Pithartovy disidentské činy a jeho vystoupení vyvolalo vlnu nesouhlasu, a to nejen v řadách opozičních senátorů. Senát, jak zdůraznil jeho předseda, by měl brzy přijít se zákonodárnou iniciativou, která by směřovala k omezení široké imunity senátorů a poslanců a měl by rovněž přispět k "depolitizaci státní správy". Podle jeho slov může Senát získat potřebnou prestiž pouze v případě, že nebude pracovat kvapně a dostane na svou práci čas. "Nemáme na co navázat - ani na panskou sněmovnu za Rakouska, ani na Senát za předválečného Československa, takže potřebujeme trochu času."

Před začátkem prvního hlasování ještě vystoupili v rozpravě se stanovisky koaličních senátorských klubů jejich předsedové. Milan Kondr (ODS) stejně jako Jaroslava Moserová (ODA) prohlásili, že podle jejich přesvědčení by měl být navržen společný kandidát vládní koalice. Jiří Šenkýř z KDU-ČSL pouze uvedl, že "Pithart je dobrým kandidátem".

Lidovcům se tedy podařilo prosadit do čela Senátu "svého člověka" bez souhlasu koalice. Jak pro ODS, tak pro ODA byl Pithart od samého počátku nepřijatelný. KDU-ČSL vzápětí po senátních volbách prohlásila, že právě Pithart "vyhovuje všem kritériím, o nichž se domnívá, že jsou pro tento post podstatné". Navíc jako jediný z uvažovaných kandidátů měl podporu prezidenta republiky Václava Havla.

Včerejšího slavnostního zahájení ustavující schůze horní komory Parlamentu se zúčastnili i premiér Václav Klaus a předseda Poslanecké sněmovny Miloš Zeman. Shodli se na tom, že Senát by měl přispět k vylepšení zákonodárného procesu a ke zvýšení politické kultury.

Podle Klause práce Senátu podstatně ovlivní to, zda Česká republika udrží tempo svého postupu směrem vpřed, nebo zda "se zastavíme", či "zda dokonce budeme nuceni potýkat se s pokusy vracet se zpátky". Klaus také řekl, že v Senátu vidí další krok k naplnění ústavy a k dotvoření jejího demokratického politického systému i posílení jeho stability.

"Chtěl bych věřit, že bez ohledu na místo, odkud pocházíme, a bez ohledu na naši stranickou příslušnost v sobě všichni najdeme sílu, senátoři i poslanci, abychom si uvědomili, že dobré zákony jsou jakoby vryty do kamene, že přežívají funkční období jakékoliv sněmovny a že mají sloužit občanům této země a jejich dobrému životu," řekl ve svém proslovu k senátorům Zeman.

V úvodu schůze senátoři složili ústavou předepsaný slib do rukou nejstaršího z nich, Jaroslava Musiala. Senát dále schválil, že se bude přiměřeně své práci řídit jednacím řádem Poslanecké sněmovny až do doby, než přijme odpovídající vlastní normu. Horní komora rovněž rozhodla, že funkční období jejího vedení bude dvouleté a její výbory budou mít minimálně pět členů. Jako první byl ustaven mandátový a imunitní výbor, jehož předsedou byl zvolen Luděk Zahradníček (ODS). Dnes ustavující zasedání Senátu pokračuje.

Související