Normy na jakost a bezpečnost dovážených výrobků by se měly zpřísnit, aby čeští výrobci nebyli znevýhodněni
[*] Zkrácené znění projevu prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Štěpána Popoviče na včerejší valné hromadě svazu v Plzni
Vytvořený zisk je v podnikání prvotní záležitostí, zatímco daňové odvody jsou pouze odvozenou veličinou. Proto za důležitější než procentuální snižování sazby daní z příjmů považujeme rozšíření počtu odpočitatelných položek. Tvorba daňového základu by měla stimulovat především zvýšení exportu, modernizaci výrobního zařízení a technologií, inovaci a zavádění nových výrobků. Odpočitatelné položky proto navrhujeme zavést zejména ve vazbě na podporu vědy a výzkumu, exportní výkonnost, modernizaci podniků a personální oblast (zde především na podporu učňovského školství a všech škol technického směru).
Pozitivní vliv na podnikání by mělo i výrazné zkrácení odpisových lhůt hmotného a nehmotného majetku alespoň o 50 procent spolu s přehodnocením zařazení hmotného investičního majetku do jednotlivých odpisových tříd. Rovněž odpis pohledávek vzniklých před 1. lednem 1995 je nutno zvýšit z dosavadních 10 procent na minimálně 30 procent a dobu jejich odepisování zkrátit na 3 až 4 roky. U pohledávek vzniklých po 1. lednu 1995 by bylo žádoucí zkrátit dobu pro jejich odpis na jeden rok a důsledně uplatňovat postihy při porušování platební disciplíny. Problematické zůstává dořešení pohledávek vzniklých v historii vůči subjektům v bývalém Sovětském svazu, v Jugoslávii a na Středním východě. Prostřednictvím výnosů z privatizace by bylo dále možné českým podnikům restrukturalizovat jejich aktiva a motivovat je tím k vyšší ziskovosti, a tudíž k vyšším odvodům do státního rozpočtu.
Zvýhodněné odpisy nejsou stimulem pro investice
Výrazným popudem ke stimulaci nových investic měla být možnost odečítat deset procent nově pořízených strojů a zařízení. Vzhledem k výši inflace a pořizovacím cenám však toto procento nepřináší prakticky žádný efekt. Proto doporučujeme zvýšit odpisy nově pořízeného investičního majetku na 25 procent a zahrnout do něj i technické zhodnocení. Ministerstvo průmyslu a obchodu je ovšem zatím ochotné hovořit maximálně o 20 procentech. Snažíme se i o to, aby hranice ceny majetku zařazeného do hmotného investičního majetku základních prostředků byla zvýšena z dnešních dvaceti na 30 tisíc Kč.
Výhodnější podmínky pro příliv investic do moderních a progresívních technologií a výrobních zařízení by pomohla vytvořit vyhláška k osvobození vybraných druhů strojů a zařízení od dovozního cla i od daně z přidané hodnoty.
ČEB a EGAP by měly poskytovat více služeb
Cílem proexportní politiky státu by měla být podpora růstu exportní výkonnosti podniků formou vytváření podmínek pro rozvoj produkce výrobků konkurenceschopných na světových trzích. V této souvislosti nejde pouze o výrobní aspekty zahraničně-obchodních vztahů, ale i o vytvoření podmínek pro realizaci výhodných dovozů do ČR, např. špičkové technologie, a vyšších forem hospodářské součinnosti se zahraničními partnery, čímž by se vytvořily předpoklady pro zvýšení kvality finální produkce českých podniků (dovoz pro výrobní spotřebu).
Účast státu při tvorbě a realizaci opatření k rozvoji proexportní orientace podnikové sféry vidím i v rozvinutí finančních, úvěrových a daňových nástrojů proexportní politiky tak, aby vývozce mohl nabídnout vývozní financování srovnatelné s konkurencí.
Podpora financování a pojišťování exportu je v ČR institucionálně zabezpečena Českou exportní bankou a pojišťovací společností EGAP. Nedostatečná podpora je ovšem stále v oblasti dlouhodobých exportních úvěrů. Mělo by tudíž dojít k větší kapitálové vybavenosti a rozšíření služeb obou státních institucí. Vstup ČR do bankovních struktur ve strategických teritoriích jako Asijská rozvojová banka (návazně Brazilská a Africká rozvojová banka) by českým exportérům pomohl k upevnění jejich tržních pozic a získání nových teritorií.
Další problémy k řešení jsou i ve zkvalitnění a větší podpoře informačního zabezpečení v oblasti informací pro exportéry včetně teritoriálních, komoditních a cenových analýz a jejich trendů, informací o solventnosti a serióznosti zákazníků, bankovních společností apod.
V zahraničním obchodě by bylo účinné zavedení přímých kontaktů mezi podniky a státní správou, kde by se soustřeďovaly stížnosti exportérů na překážky a bariéry v obchodu, tyto pak analyzovat a bezprostředně řešit.
Žádoucí je i zpřísnění norem na jakost a bezpečnost dovážených výrobků, aby čeští výrobci nebyli znevýhodněni proti zahraničním dovozcům nekvalitního a dumpingového zboží. V odůvodněných případech by bylo vhodné uplatňovat i ochranná opatření proti přílivu nežádoucího importovaného zboží. V krajních případech doporučujeme uplatnit antidumpingové řízení, a i proto podporujeme schválení antidumpingového zákona. Nechceme nezdravou ochranářskou politiku, ale pružná a předvídavá opatření v zájmu našeho vlastního trhu ve vybraných komoditách.
K tomu by měla přispět i aktivní celní politika, která by měla být nástrojem při řešení konkurenceschopnosti finálních výrobků. Zejména mám na mysli modernizaci výrobní a technologické základny exportních oborů a odvětví. Jde o prosazení asymetrického přístupu zemí EU a OECD vůči ČR u dovozních cel a kvót zejména textilu a oceli, časově omezené osvobození cla dovozů strojů a technologického zařízení, jejichž dodávky zabezpečí rozvoj proexportních oborů a zvýší konkurenceschopnost. Rovněž by mělo jít o osvobození od dovozního cla pro vybrané druhy zboží pro výrobní spotřebu podmiňujících export finálních výrobků.
Bankovní soustava nemá zdroje na dlouhodobé úvěry
V současném českém bankovním systému prakticky neexistuje systém financování na principu projektového financování exportu, jako je to obvyklé v zahraničí. V naší praxi vývozci, kteří nechtějí opustit dlouhodobou, finančně náročnou a mnohdy složitě udržovanou pozici na světových trzích, realizují a profinancovávají své platebně dlouhé projekty svými provozními krátkodobými úvěry. Tento postup je drahý, časově omezený a hlavně pro vývozce investičních celků rizikový.
Převážná většina světových obchodů se uskutečňuje v tzv. rozvojových zemích, tedy pro banky v rizikových oblastech. Naše bankovní soustava však nemá připraveny zdroje pro dlouhodobé úvěry.
Pokud zvážíme ještě možnosti státních záruk při vývozu, a tím vytvoření prostředí, jaké mají např. vývozci ve Francii a Německu, dostávají se tak vývozci z ČR do výrazně horšího konkurenčního prostředí.
Dopravní systém je třeba zmodernizovat
K podnikání nezbytně potřebujeme dopravu, proto považujeme za stěžejní úkol státu urychleně vybudovat moderní a výkonný dopravní systém. Vytvoření koncepce veřejné dopravy z hlediska potřeby a záměrů státu je však třeba řešit ve společné diskusi s podniky českého průmyslu. V souvislosti s péčí o životní prostředí by bylo vhodné zvýhodnit zejména ekologickou dopravu. Zároveň je nutné řešit ve vazbě na nová celní opatření problém hraničních silničních přechodů zejména u nákladní dopravy tak, aby byly sníženy dosavadní neúměrné ztrátové časy. Jedním z velkých problémů současného dopravního systému je opotřebovaný vozový park. Proto je potřebné zaktivizovat finanční úvěrovou politiku státu nutnou na obnovu dopravních zařízení.
Podpora vědy a výzkumu
V oblasti vědy a výzkumu je velmi nutné prosadit výraznější státní podporu průmyslového výzkumu prostřednictvím podílového financování a grantů, investicemi do informační infrastruktury poznatků vědy a výzkumu, inovací, podporou neziskových organizací ve vědě a výzkumu apod. Za nejvýznamnější podporu výzkumu a vědy považujeme soubor opatření v daňové a celní oblasti tvorbou rezerv, bezcelním dovozem progresívních technologií a zařízení, odečitatelnými položkami atd.
Výzkum a vývoj jsou pro podniky z hlediska zvyšování produktivity a zvyšování inovace výrobků a technologií nezbytnými především v dlouhodobějším výhledu. Naléhavost této cesty jasně dokumentuje řada příkladů, z nichž pro nás, jako stát výrazně závislý na dovozu surovin, nejlépe ilustruje srovnání podílu přidané hodnoty, resp. zhodnocení materiálu. Pakliže Česká republika zhodnocuje dovážené suroviny o pouhých 79 procent (zatímco Německo o 350 procent, Nizozemsko, Rakousko, Švédsko o 540 procent a Švýcarsko dokonce o 824 procent) a je-li její HDP tvořen ze 40 procent vývozem, pak je naléhavost této cesty více než jednoznačná. Tento problém samozřejmě úzce souvisí i s technickou, technologickou a výsledně i výrobkovou restrukturalizací našeho průmyslu, jejímž nepominutelným zdrojem je opět inovační cílený výzkum a vývoj. Touto cestou se v období po II. světová válce postupně ubíraly všechny státy OECD. Tyto podpory jsou poskytovány především formou dotací, zvýhodněných půjček, daňovým zvýhodněním, zárukou na úvěr nebo jejich různou kombinací.
Za další významnou podporu vědy a výzkumu pro podniky, které si jej dnes nemohou v dostatečné míře zabezpečovat vlastními prostředky, považujeme přijetí opatření v daňové a celní oblasti zejména tvorbou rezerv, poskytováním zvýhodněných půjček, zárukami za úvěr, bezcelním dovozem progresívních technologií a zařízení, odečitatelnými položkami apod.
Je třeba dokončit privatizaci bank
V oblasti vlastnických vztahů je třeba dokončit privatizaci subjektů, které jsou k ní určeny, tedy zejména bank, energetiky a dolů. Dále je nutné zvýšit transparentnost vlastnických vztahů a vytvořit podmínky pro dobré fungování kapitálového trhu. Při privatizaci by se měl upřednostňovat současný úspěšný management.
V poslední době se projevuje čím dál tím více jako velmi problematická bankovní oblast, což nás podnikatele velmi znepokojuje. Statistika České národní banky hovoří o více než 200 miliardách korun ztrátových úvěrů v bankovním sektoru, z čehož 13,5 miliardy je v malých bankách, které mají být sanovány ze státních prostředků. Stát přitom tvrdí, že nemá zdroje na razantní proexportní politiku, na financování vědy, výzkumu apod. Máme za to, že účelnější by bylo vynaložit prostředky např. na řešení problému odpisových sazeb. Nebo snad stát bude pokračovat v sanační politice i vůči dalším krachujícím firmám i z mimobankovního sektoru?
O to více je nutné prosazovat tlak na postoj bank k úvěrové politice a oblasti záruk. Pro důležité projekty zejména z oblasti infrastruktury poskytovat záruky státu na financování či prosazovat výhodné úrokové a úvěrové podmínky, neboť zde se vytvářejí podmínky k návazným podnikatelským aktivitám a projektům. Snažit se uplatnit stimulaci bank k ochotě poskytovat průmyslu dlouhodobé úvěry, směřovat je k podnikatelskému přístupu při financování podnikatelských aktivit průmyslu včetně oblasti malých a středních podniků. Na druhé straně je ovšem vhodné podporovat snižování závislosti podniků pouze na bankovních úvěrech.
Nezaměstnanost zatím nehrozí
Není tomu tak dávno, kdy různí vizionáři předpovídali, že naši společnost ochromí vlna sociálního neklidu vyprovokovaná vysokou nezaměstnaností. Vize se nenaplnily a naopak máme problémy s nízkou nezaměstnaností, která brání nastartování zdravého klimatu na trhu práce. Problémy na trhu práce patří mezi nejpalčivější, které podniky řeší. Nedostatek pracovníků zejména s kvalifikací v technických oborech je zapříčiněn hlavně nedostatky ve školství a v absenci promyšlené státní politiky na trhu práce. Je nanejvýš alarmující pokles zájmu studentů a žáků o technické obory na školách všech úrovní. Doporučujeme se zaměřit na zvyšování prestiže škol technického směru, podpořit sponzoring a výhodná stipendia studentů a učňů vázaná závaznou legislativou na nástup a setrvání v oboru a v podniku.
Podnikatelská sféra je ochotna podílet se na financování odborné přípravy, ale měl by být nalezen takový způsob financování, který bude působit jako podpůrný prvek. Vzdělávací soustava musí být koncipována jako jediný propojený a provázaný celek, který umožňuje získání stejné kvalifikace různými cestami a kdykoliv během života. Měla by pojímat všechny vzdělávací instituce jako subjekty s rovnocenným postavením v systému. Rovněž musí zajistit rovnocenné postavení učňů a nevydělovat praktickou výuku ze vzdělávací soustavy, a to bez ohledu na to, kdo ji bude zajišťovat. Jsme přesvědčeni, že všeobecná hladina vědomostí musí být v jednotlivých stupních srovnatelná. To by měl být i signál k veřejnosti, pro kterou v mnoha případech učňovské školství ztratilo přitažlivost. Nejenom však pro veřejnost, ale i pro podnikatelské subjekty. Proto je nutné opět podnítit vznik přirozených vazeb učňovských zařízení právě na ně.
Stranu připravila
IVANA ROZÍNKOVÁ
