Mohou financování církví pomoci vyřešit sponzorské prémie?


[*] Lidé se dnes údajně domnívají, že církve myslí jen na majetek

Z problémů v polistopadové historii Československa a poté samostatné České republiky zůstává stále nedořešena asi jedna z nejcitlivějších otázek - majetkové vyrovnání s církvemi neboli konečná odluka financování církví od státu.

Synodní senior Českobratrské církve evangelické Pavel Smetana před časem uvedl, že "dlouhodobé jednání o finančním vyrovnání změnilo mentalitu a postoj obyvatelstva k církvím". Veřejnost se prý dnes domnívá, že církve "celé noci" myslí jen na to jak od státu získat zadarmo velké peníze a majetek. Je to podle něho důsledek neexistence zákona o církvích. V současné době probíhá úprava koncepce vztahu státu a církve, která bude po projednání vládou sloužit k přípravě nového zákona. Vláda by se koncepcí měla zabývat ještě do konce letošního roku.

Materiál připravila ministerstva financí, kultury a ministr bez portfeje Pavel Bratinka. Na podobě koncepce oddělení církve od státu se tedy zatím dohodly všechny tři vládní koaliční strany se zástupci 19 církví (z 21 zaregistrovaných). Odluka církve by měla proběhnout zcela novým a dosud nevyzkoušeným způsobem s pomocí sponzorských prémií. Ministerstvo financí však před nedávnem předložilo ještě jeden návrh, který se blíží pojmu církevní daně. Shoda s církvemi však dosud padla pouze u systému sponzorských prémií a u definitivního odstoupení od daňových asignací. Prémie jsou založeny na zvláštní stimulaci sponzorství fyzických osob s předpokládanou aktivní účastí včetně přímé finanční spoluúčasti obyvatelstva. K dosavadnímu daňovému zvýhodněnému dárcovství poskytuje další stimulaci ve formě odpočtu části hodnoty daru církvi, a to nikoli z daňového základu, ale přímo z vypočtené daně (ovšem jen do určitého limitu). Ochota občana financovat církev by tak byla podpořena větším finančním podílem státu než dosud. Je však potřeba uvést, že zmíněný limit přímého daňového odpočtu je navrhován pouze z poloviny hodnoty daru, celkově částka nemá přesáhnout pět tisíc korun. "Nový model financování církví se nesporně bude týkat pouze členů církví," domnívá se senior Pavel Smetana a dodává, že velmi málo lidí je připraveno dát nějakou částku na církve jen proto, že ji lze odečíst z daní.

Dopady na rozpočet mají být minimální


Dopady zavedení sponzorských prémií a jejich fungování na státní rozpočet by mohly být podle autorů minimální, protože návrh pouze doplňuje dosavadní daňový režim. U daňové administrativy by byl využit dosavadní systém. Nutné by bylo pouze doplnit algoritmus pro zpracování daňových přiznání o uvedený institut krácení čisté daně. Nevznikla by prý potřeba zpracování žádné položky navíc. Úbytek daňových příjmů by byl kompenzován postupnou likvidací přímých dotací pro církve. Systém sponzorských prémií je i přes svou neobvyklost kompatibilní se současným daňovým systémem, neboť zákon o daních z příjmů zná kromě možnosti odečtu z daňového základu též institut tzv. slevy na dani, a to jak u právnických, tak i fyzických osob. V žádném případě však nelze reálně uvažovat o tom, že nynější úprava sponzoringu by byla pro církve (v případě odbourání dotací) dostatečným nástrojem k získání patřičných dalších zdrojů. Pokud by se zmíněný deficit měl krýt pouze dosavadním sponzoringem, bylo by podle odhadu předkladatelů

nutné zajistit navýšení výnosu sponzorských darů zhruba v rozmezí 500 až 1000 procent.

Sponzoring vše neřeší


Sponzorství ve prospěch církví dnes představuje řádově pětkrát až desetkrát menší část proti podílu, který v rozpočtu církví obsahují státní dotace. Což je prý nereálné. Pokud by totiž byl standardní sponzoring řešením financování neziskové sféry, musely by sponzorské dary při uzákoněných deseti procentech odečtu od daňového základu u fyzických osob spolu se dvěma procenty odečtu u právnických osob vytvářet více než dostatečné krytí potřeb této sféry a nebylo by potřeba žádného dalšího dofinancování. Skutečnost však dokazuje, že tento předpoklad je falešný. I zkušenosti daleko rozvinutějších ekonomik s dlouhodobě praktikovaným sponzoringem ukazují, že standardně zvýhodněnými dary lze v optimálním případě krýt nejvýše pět procent nákladů náboženské činnosti církve. Toto řešení by mělo být použito místo původně navrhovaných daňových asignací. Ty představují přesné určení účelu použití části daní občanů.

Nejvíce asi dostane katolická církev


Představitelé církví se však nového systému nebojí. "Vstřícnost státu se zdá být velmi přijatelná," domnívá se pražský arcibiskup kardinál Miloslav Vlk. Osamostatnění církví od státního rozpočtu se nejvíce dotkne právě katolické církve, která má ve své péči více než deset tisíc objektů, navíc památkově chráněných. Musí zde vzniknout úprava památkového zákona tak, aby se stát spolupodílel na údržbě památkově chráněných budov. Koncepce památkové péče je již připravena. Kardinál Vlk také tvrdí, že důležitou otázkou je vyřešení spolupráce státu s církevním školstvím, zdravotnictvím s charitou. "Líbila by se nám stejná dotace pro církevní školy, která existuje v současnosti," řekl Vlk.

Všechny zaregistrované církve by tak měly mít možnost uzavírat církevní sňatky s občanskoprávní platností, provádět výuku náboženství na státních školách, bohoslužby ve věznicích či jiných státních zařízeních nebo organizovanou duchovenskou službu v armádě. Způsob, jak by mělo dojít k realizaci těchto "výkonů", zatím není určen a existuje ve dvou návrzích. Podle jednoho by se jednalo o individuální smlouvy vlády s konkrétními církvemi, podle druhého o udělení nenárokové akreditace, o které by rozhodovala vláda.

Stát a církev se konečně dohodly


Náměstek ministra kultury Vladimír Koronthály se domnívá, že pohledy státu a církví se konečně asi po pěti letech sjednotily. "Podstata materiálu je ve vzájemném respektování a ve spolupráci. Církve by měly získat svůj vlastní právní režim, v němž stát uzná, že to nejsou jen běžná občanská sdružení," řekl Koronthály. Financování církví by tedy mělo být postaveno na stejném systému jako financování jiných veřejněprávních institucí. Shoda nastala i ve způsobu registrace církví. Zmírněním kvantitativní podmínky registrace z dosavadních 10 tisíc členů na řádově nižší počet stát hodlá v souladu s mezinárodními závazky umožnit existenci i menším náboženským společenstvím (například anglikáni, buddhisté, islám). Dnes totiž nemají žádnou legální možnost pracovat jako právnické osoby. Zpřísněním kvalitativních podmínek k registraci se zúží i prostor pro pokusy pochybných subjektů získat právní statut církve. Bude konkrétněji legislativně vymezen pojem církve či náboženské společnosti jako "dobrovolného společenství osob stejné náboženské víry s vlastní strukturou, vnitřními předpisy a zpravidla i náboženskými obřady, založeného za účelem vyznávání, popř. šíření této své víry". Tím by měly být vyloučeny zejména podnikatelské subjekty.

VĚRA LUPTÁKOVÁ