Dřevní doby našeho rocku dnešním posluchačům připomínají hned dvě alba z vydavatelství Bonton Music. Obě přejatá z archívu Supraphonu. Reedici první a jediné dlouhohrající desky skupiny The Matador z roku 1968 doplňují do podoby kompaktního disku nahrávky z menších dobových desek a jednoho výběru. Album s názvem Provisorium přibližuje ranou tvorbu bratislavského hudebníka Deža Ursinyho ze samého počátku sedmdesátých let.

V dávných šedesátých letech byla česká rocková krajina hojně zaplněna, big beat tu hrály stovky různých kapel. Naše hudební scéna patřila k nejlepším v Evropě, a to nejen co do kvantity. Ale The Matadors nebyli pouze jednou skupinou z řady. Prošlapávali nové cesty, experimentovali, patřili ke špičce. Prosadili se v polovině 60. let rhytm and bluesovým stylem, jaký za Kanálem tehdy hrály skupiny Yardbirds, Pretty Things či Small Faces. Jejich další vývoj podivuhodně souzněl s tím, co se dělo ve světě. Vsadili na zajímavý repertoár, v němž převzaté skladby doplňovaly původní písničky (s texty převážně v tehdy nezbytné angličtině). Za úspěchem kapely se skrýval dobrý management, dobré technické vybavení, ale také schopnosti samotných členů. V nejproslulejším obsazení zpíval Viktor Sodoma a hráli Radim Hladík, Otto Bejzola, Jan Farmer Obermajer a Tony Black, kapelou prošli také Karel Kahovec či Vladimír Mišík. Některá ta jména dnes oslovují již jen pamětníky. Atmosféru doby, v níž se první dlouhohrající deska The Matadors rodi- la, připomíná v průvodním textu původní sleeve note Jaromíra Tů- my. Upřesňující poznámky Karla Knechta o vývoji kapely a časových souvislostech ji dokreslují.

Skladby z alba Deža Ursinyho nazvaného Provisorium poprvé zazněly na třetím a zároveň posledním beatovém festivalu v pražské Lucerně o Velikonocích 1971. Zvuková nahrávka vznikla zhruba o rok později, ale již s jinou sestavou doprovodné kapely, s přizvanými hudebníky a s texty v exportní angličtině. Otevírala ji dlouhá kompozice Christmas Time, jedna z prvních v našich poměrech. Ursinyho hudba z pomezí art rocku a jazzu byla, stejně jako v případě všech jeho dalších nahrávek, jen obtížně zařaditelná do jednoduchých škatulek. Ostatně Dežo Ursiny k tomu kdesi řekl: "...vždy mi byla bližší vlastní cesta, nezávislá na tom, co hýbe světem." Žel nové vydání Provisoria se zároveň stalo jakýmsi zvukovým nekrologem za bratislavským hudebníkem, který letos 2. května po dlouhé nemoci zemřel.

Obě alba, která pro nové vydání prošla zvukovou úpravou, jistě potěší zejména pamětníky. Posluchačům, kteří jejich původní vinylovou podobu na vlastní uši nikdy neslyšeli, mohou přinést příjemné překvapení. Doufejme, že tohle záslužné oživování archívních nahrávek, které jsou v původní podobě dnes prakticky k nesehnání, bude pokračovat. Ediční záměry Bontonu tomu nasvědčují. Do konce roku by měla být například reeditována starší alba skupin Marsyas či Pražský výběr, doplněná vždy několika dosud nevydanými bonusy. (im)

Související